Země, které chtějí, aby zabíjení na Ukrajině skončilo, by měly vyvinout maximální tlak na Rusko, řekla šéfka diplomatické služby EU Kaja Kallas před začátkem dnešního jednání ministrů zahraničí EU, která se koná v Lucemburku. Situace na Ukrajině bude prvním tématem, o kterém dnes mají ministři diskutovat. Nedělní raketový útok na ukrajinské město Sumy na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal nejméně 34 obětí a 117 zraněných.
„Musíme vyvinout maximální tlak na Rusko, aby tuto válku ukončilo,“ řekla Kallas novinářům. Připomněla, že už uplynul měsíc od chvíle, kdy Ukrajinci přistoupili na příměří navrhované Spojenými státy, Rusko ale nikoliv. „Vidíme, že Rusko chce pokračovat ve válce,“ dodala Kallas.
"Maximum pressure" on Russia necessary to stop killing, end war, says EU foreign policy chief Kallas.https://t.co/hew11tGgx0
— The Jerusalem Post (@Jerusalem_Post) April 14, 2025
Státy EU toho podle ní pro Ukrajinu musí dělat víc. Očekává se, že právě o dalším navýšení vojenské podpory Ukrajiny ze strany Evropské unie budou dnes ministři diskutovat. Kallas nedávno přišla s návrhem nové pomoci v hodnotě 20 až 40 miliard eur, zatím ale pro plán podle médií nezískala podporu všech unijních států. Následně Kallas oznámila záměr poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice. Dnes uvedla, že už jsou sesbírány dvě třetiny potřebných financí.
Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys označil nedělní útoky v Sumách za barbarské a drastické. „Balistické střely byly vybaveny kazetovou municí a byly použity proti civilní populaci. Jde o válečný zločin,“ uvedl. Evropská unie by podle něj právě i v této souvislosti měla pokročit v přijetí sedmnáctého balíčku sankcí proti Rusku. Měl by přitom obsahovat vše, co se nedostalo do balíčku předchozího. „Sankce na dovoz ruského LNG, sankce na Rosatom, další sankce na stínovou ruskou flotilu,“ vyjmenoval litevský ministr.
Rovněž je potřeba podle něj debatovat o datu, kdy se Ukrajina stane členským státem EU. „Myslím si, že 1. ledna 2030 by to bylo proveditelné,“ uvedl Budrys. S tím souvisí i otevírání částí přístupových rozhovorů. „Už je to skoro půl roku, co je Ukrajina kandidátským státem, a ještě jsme neotevřeli žádné klastry,“ zmínil litevský ministr s tím, že ale nejde o problém Kyjeva nebo unijních institucí. „Je to problém jednoho z nás,“ dodal bez dalších podrobností. Na otevření vyjednávání intenzivně pracuje zejména polské předsednictví v Radě EU, podle zdrojů ČTK ale Maďarsko celý proces stále blokuje.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski podle svých slov doufá, že americký prezident Donald Trump a jeho administrativa uvidí, že se ruský prezident Vladimir Putin „vysmívá jejich dobré vůli“. „Ukrajina před více než měsícem bezpodmínečně souhlasila s příměřím. Odporné útoky na Kryvyj Rih a Sumy jsou výsměšnou odpovědí Ruska,“ řekl Sikorski. „Doufám, že budou přijata správná rozhodnutí,“ dodal.
Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota je nedělní útok dalším „důkazem, že Putin pohrdá civilním obyvatelstvem a válečným právem“. Zmínil rovněž potřebu dalšího tlaku na Rusko, který by zemi přiměl sednout si k jednacímu stolu. „Vyzývám Evropskou unii, aby uvalila co nejpřísnější sankce proti Rusku a zabránila mu v rozdmýchávání válečného úsilí,“ dodal Barrot.
Podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbock útok na Sumy jasně ukázal, že ruský prezident chce pokračovat v ničení Ukrajiny. „Kdo chce mír, musí chránit Ukrajinu a podporovat ji,“ dodala Baerbock.
