menu

12.5 C
Czech
Sobota 19. dubna 2025

Čínská ekonomika překvapila růstem, dopady cel se teprve projeví

Čínský hrubý domácí produkt (HDP) překvapil analytiky meziročním růstem o 5,4 procenta, očekávali přitom růst o 5,1 procent. Ve srovnáním s přechozím čtvrtletím pak vzrostl o 1,2 procenta. Výsledky čínského statistického úřadu jsou sice pozitivní, plně se ale nestihla projevit americká cla.

Ruský útok na město Sumy si vyžádal desítky obětí mezi civilisty

Ruské balistické rakety zasáhly v neděli ráno centrum ukrajinského města Sumy. Útok přišel v den Květné neděle, kdy se místní obyvatelé vydávali do kostelů. Podle předběžných informací zemřelo nejméně 20 lidí. Další desítky osob utrpěly zranění.

ANALÝZA: Datová centra Big Tech prohlubují nedostatek vody. Pohání je Trumpova éra

Do mainstreamových médií začínají pronikat reporty o dopadech umělé inteligence na životní prostředí. Patří mezi ně i nejnovější reportáž The Guardian a neziskové investigativní agentury SourceMaterial. Odhalila totiž, že Big Tech firmy Amazon, Microsoft a Google budují datová centra, žíznící kvůli ochlazení přístrojů po obrovském množství vody, také v jedněch z nejsušších oblastí na světě. Politické klima v USA a ambiciózní investice do domácí AI infrastruktury prezidenta Donalda Trumpa jménem Stargate Initiative ale nenaznačují, že by tamní vláda hodlala ve jménu životního prostředí zakročit.

Nejmodernější umělá inteligence (AI) se téměř mrknutím oka stala nedílnou součástí byznysů, výzkumů a v podobě populárního „chatbota“ ChatGPT i běžných životů. Navzdory, nebo možná díky, její úspěšnosti se ovšem až v posledních letech začíná ve větší míře hovořit o jejích dopadech na životní prostředí.

Chod datových center zpracovávajících a uchovávajících její data přitom podobně jako ostatní konvenční datová centra nespotřebovává pouze elektřinu, ale především obrovské množství vody, sloužící k ochlazování přehřívajících se přístrojů. Podobná centra jsou navíc často postavená v suchých vnitrozemních lokacích, čímž se snaží vyhnout plíživému riziku koroze, vyvolaného nejen vlhkostí, ale třeba i mořskou vodou.

Neudržitelnost tohoto procesu poodkryl nejnovější report z dílny The Guardian, zpracovaný ve spolupráci s neziskovou investigativní organizací SourceMaterial. Popsal totiž, že data centra největších Big Tech společností, jmenovitě Amazonu, Microsoftu a Googlu, operují mimo jiné i v jedněch z nejsušších světových destinacích. Plánují v nich navíc výstavbu stovky nových center, a to bez ohledu na tamní komunity negativně zasažené zhoršujícím se nedostatkem vody.

O zásadní nález se jedná především proto, že jsou adresy datových center často průmyslovým tajemstvím. Pracovníci SourceMaterial však využili lokální zprávy a dostupné zdroje jako Baxtel nebo Data Center Map a úspěšně identifikovali polohu 632 data center po celém světě.

Plánovaná expanze obrovských technologických firem pak vzkvétá mimo jiné také díky stále ještě čerstvě jmenovanému americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Po svém nástupu do funkce totiž nelenil a už koncem ledna vyjádřil svou podporu Big Tech, přičemž přišel s projektem v hodnotě 500 miliard dolarů s názvem Stargate Initiative.

Jedná se o dohodu s privátním sektorem, jejímž cílem je rozšířit americkou infrastrukturu umělé inteligence. Podílet se na ní proto mají firmy jako OpenAI, SoftBank nebo Oracle. Projekt tak pro americké AI firmy představuje novou zářnou éru. Není totiž pravděpodobné, že budou muset pod taktovkou Trumpa čelit jinak čím dál častějším regulacím bojujícím proti rizikům spojeným s jejich chodem, ať už jde o stránku etickou, nebo bezpečnostní.

Vodu v data centrech jen tak něco nenahradí. Technologickou inovaci musí suplovat vlády

Zástupci společností Amazon a Google pak v reakci na report prohlásili, že berou nedostatek vody při operaci datových center vždy v potaz. Mluvčí Microsoftu ovšem odmítl nálezy zprávy komentovat. Novináři přitom identifikovali na 38 datových center zmíněných firem, operujících v částech světa čelících závažnému nedostatku vody.

Dalších 24 takových center pak čeká výstavba. Big Tech společnosti totiž v současnosti plánují zvýšit jejich množství o 78 procent, a to jak v Severní a Jižní Americe, tak Evropě, Asii, Africe a Austrálii. Reflektují tím zvyšující se poptávku po skladování dat, vycházející především z popularity AI a cloudů, uchovávajících velké množství dat.

Datová centra zpracovávající AI navíc dle odborníka na výpočetní techniku a dopady na klima z Konsorcia pro klima a udržitelnost z Massachusetts Institute of Technology Nomana Bashira vyžadují šestkrát až desetkrát více energie než jejich konvenční protějšky. Vodu přitom není v ochlazující funkci snadné nahradit. Ukázalo se totiž, že speciální ochlazovací tekutiny jsou často silně toxické.

Možností je ale například speciální design datových center, který vodu v systému udrží, namísto toho, aby ji nechal po ochlazení přístrojů vypařit. Zástupci Amazonu zase prohlásili, že se společnost stane do roku 2030 „water positive“, a to za pomocí vodního „offsetingu“, na základě něhož plánuje spotřebované množství vody darovat zpět komunitám i ekosystémům.

Firma má v současnosti stejným způsobem navracet na 41 procent spotřebované vody. Rovněž firmy Microsoft a Google pak prohlásily, že do roku 2030 hodlají získat zmíněný „water positive“ titul. Háček spočívá v tom, že je vodní „offseting“ kontroverzní metodou, jelikož voda je málokdy navracena právě do těch komunit a lokalit, ze kterých je čerpána. Nefunguje tím pádem stejně jako například „offseting“ oxidu uhličitého, jenž představuje globální, nikoli lokální problém.

Nové technologie však nejsou jediným možným řešením. „Spoléhat pouze na inovaci nemusí stačit, alespoň ne v krátkodobém výhledu,“ prohlásila dle The Financial Times zástupkyně ředitele Výzkumného centra vládních financí z University of Illinois v Chicagu Christelle Khalaf. Dle ní hrají důležitou roli především jednotlivé vlády a související směrnice či nařízení.

Donald Trump vidí v AI důležitý dílek svého plánu. USA hodlá „osvobodit“ bez ohledu na životní prostředí

Spojené státy americké se však pod taktovkou prezidenta Donalda Trumpa spíše než k regulacím přiklánějí k expanzi a co největší podpoře byznysů. Detaily zmíněného a dosud největšího amerického AI projektu Stargate nejsou zatím známé. Už nyní je ale jasné, že odstartuje přímou investicí do soukromého sektoru v hodnotě 100 miliard dolarů. Do první fáze spadá rovněž výstavba 10 nových data center v texaském městě Abilene.

U nich ale expanze nekončí, plány projektu totiž volají po 10 dalších výstavbách. Pozornost Trumpa věnovaná AI ovšem není náhodná. Investice do domácí struktury umělé inteligence odpovídá jeho snaze snížit závislost na zahraničních partnerech, ale také poražení jakékoli „venkovní“ konkurence. Investice soukromého sektoru do domácích projektů navíc USA posouvá blíže ke snížení současného fiskálního deficitu, který by měl letos přesáhnout šest procent HDP.

Je tedy více než jasné, že AI představuje jednu z mnoha stavebních kostek Trumpova plánu na „obnovení“ nebo „liberalizaci“ USA. Jeho iniciativa Stargate sice pro mnohé představuje maják naděje v podobě ekonomického růstu, zároveň však Big Tech otevírá dveře k dalšímu využívání již tak omezených přírodních zdrojů.

Vzhledem k Trumpově postoji ke klimatické změně, patrného již z jeho svižného vypovězení Pařížské klimatické dohody nebo silné podpory těžby fosilních paliv, se dá navíc předpokládat, že udělá co nejvíce pro to, aby případné regulace omezující Big Tech společnosti zmírnil. Prohlubování globálního nedostatku vody ze strany největších amerických technologických společností je tak dalším nepřímý dílkem v jeho skládačce zdánlivě nekončící ekonomické expanze na úkor životního prostředí a stavu klimatu.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

ANALÝZA: Mírové síly na Ukrajině? Evropě to může pomoci i fatálně uškodit

Vyslání evropských mírových jednotek na Ukrajinu se zdá být stále méně pravděpodobným scénářem kvůli celé řadě výzev, počínaje dosažením shody mezi partnery konče logistickými problémy. Takzvaná koalice ochotných by se mohla ukázat jako neefektivní a mohla by Evropě a její věrohodnosti spíše uškodit. Jelikož však USA odmítají dát Kyjevu bezpečnostní záruky, možností je udělat z Ukrajiny druhý Izrael. I v tomto případě to ale není tak jednoduché.

Trhy reagují na oznámení amerických cel propadem, ztrácejí akcie i dolar

Světové trhy reagují na oznámení nových cel na dovoz zboží do Spojených států propadem, oslabují akcie i dolar, který ztrácí i k české koruně. Poklesu se nevyhnul ani bitcoin. Propadem o více než procento zahájily obchodování i české akcie. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Na Floridské státní univerzitě podle policie střílel syn zástupkyně šerifa. Zabil dva lidi, pět zranil

Student Floridské státní univerzity Phoenix Ikner (20), který je obviněn ze zastřelení dvou lidí a zranění dalších pěti při čtvrteční střelbě, je synem dlouholeté zástupkyně místního šerifa. Měl přístup ke služební zbrani své matky Jessicy Ikner, kterou podle policie i střílel.

Na Tchaj-wanu jsou američtí zákonodárci, poprvé za současné Trumpovy vlády

Na Tchaj-wanu jsou američtí zákonodárci, kteří podnikli nadstranickou cestu na tento ostrov poprvé za současné administrativy prezidenta Donalda Trumpa, jenž se do Bílého domu vrátil v lednu. Napsala to dnes agentura AP, podle níž má výprava ukázat Tchaj-peji i Pekingu, že americká podpora Tchaj-wanu zůstává široká navzdory ostrým slovům a vysokým clům ze strany Washingtonu.

V Paříži je izraelská delegace, aby jednala s USA před jejich rozhovory s Íránem

Do Paříže přicestovala izraelská delegace, aby jednala s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem ještě před sobotními americko-íránskými rozhovory o íránském jaderném programu. Dnes to na síti X napsal zpravodaj portálu Axios Barak Ravid, který se odvolává na tři izraelské zdroje. V sobotu se v Římě uskuteční druhé kolo nepřímých rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem.

Urovnání na obzoru? Trump vyjádřil optimismus ohledně jednání s EU a Čínou o clech

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek během setkání s italskou premiérkou Giorgiou Meloni vyjádřil optimismus ohledně rozhovorů s ostatními zeměmi o clech. Uvedl, že došlo k pokroku na „několika frontách“ a dohody očekává brzy nejen s Evropskou unií (EU), ale i s Čínou. Později před novináři přiznal, že se zdráhá dál zvyšovat poplatky na dovoz z Číny.

USA ukončí mírové snahy, pokud nebude jasná cesta k zastavení bojů na Ukrajině

Spojené státy ukončí úsilí zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud během několika dní nebude jasné, že je možné válku zastavit. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který ve Francii jednal o možnostech zastavení bojů. Rubio řekl, že americký prezident Donald Trump má řadu dalších priorit, na které se musí soustředit. Válku rozpoutalo Rusko invazí na Ukrajinu v únoru 2022.

Meloni se setkala s Trumpem. Itálie může být nejlepším spojencem USA, prohlásil šéf Bílého domu

Italská premiérka Giorgia Meloni oznámila, že americký prezident Donald Trump přijal její pozvání k oficiální návštěvě Říma. Ta by podle ní mohla posloužit jako impuls k obnovení dialogu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Během setkání v Bílém domě, které se neslo v přátelském duchu, oba lídři jednali mimo jiné o clech, obraně, NATO a probíhající válce na Ukrajině.

Dva lidé zahynuli při ruských útocích na Charkov a Sumy, uvedli činitelé

Dva lidé zahynuli při ruských vzdušných útocích na Ukrajinu v noci na dnešek, vyplývá ze sdělení regionálních činitelů. Starosta Charkova Ihor Terechov informuje o jednom mrtvém a osmi desítkách zraněných. Další člověk zemřel podle starosty Artema Kobzara při ruském útoku na Sumy. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu šesti střelami a 37 drony, uvedlo ukrajinské letectvo, které informovalo o likvidaci tří ruských řízených střel a 23 bezpilotních letounů. Rusko hlásí sestřelení pěti desítek ukrajinských dronů.
Reklama

DOPORUČUJEME

ANALÝZA: Mírové síly na Ukrajině? Evropě to může pomoci i fatálně uškodit

Vyslání evropských mírových jednotek na Ukrajinu se zdá být stále méně pravděpodobným scénářem kvůli celé řadě výzev, počínaje dosažením shody mezi partnery konče logistickými problémy. Takzvaná koalice ochotných by se mohla ukázat jako neefektivní a mohla by Evropě a její věrohodnosti spíše uškodit. Jelikož však USA odmítají dát Kyjevu bezpečnostní záruky, možností je udělat z Ukrajiny druhý Izrael. I v tomto případě to ale není tak jednoduché.

Trhy reagují na oznámení amerických cel propadem, ztrácejí akcie i dolar

Světové trhy reagují na oznámení nových cel na dovoz zboží do Spojených států propadem, oslabují akcie i dolar, který ztrácí i k české koruně. Poklesu se nevyhnul ani bitcoin. Propadem o více než procento zahájily obchodování i české akcie. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK.

KOMENTÁŘ: Je dobře, že Evropa zbrojí. Obavy jsou na místě nejen kvůli Trumpovi

Americký prezident Donald Trump vede vůči Evropské unii (EU) konfrontační politiku, což vzbudilo obavy z konce přítomnosti Spojených států v Evropě a o budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Zůstaneme na Rusko sami, Američané nám nepomohou, obávají se evropští lídři. Trump však s největší pravděpodobností starý kontinent neopustí. To by mohl až příští šéf Bílého domu.

ANALÝZA: Ruský útok na Evropu? Díky Francii si to Putin ještě rozmyslí

Francouzský jaderný arzenál je pilířem francouzské suverenity, národní hrdosti a symbol nezávislosti země na Spojených státech. Prosazování samostatnosti se Paříži vyplatilo, protože americká politika je dnes nejistá a ukázala, jak moc potřebuje Evropa být samostatnou a silnou. Kontinent krčí svou hlavu pod americkým jaderných deštníkem a pokud ho Washington nad našimi hlavami složí, nabízí nám úkryt před ruskou hrozbou právě Francie.

ANALÝZA: Silnější Evropa může Rusko vojensky odstrašit i bez USA

Přestanou USA vojensky podporovat Evropu? Podle událostí z posledních dní nejčernější scénáře nehrozí, ačkoli i to se může změnit ze dne na den. Americký prezident Donald Trump však zasel nejistotu ohledně toho, za koho by se Spojené státy postavily a zda bude Severoatlantická aliance (NATO) nadále fungovat podle článku 5 o kolektivní obraně. Avizoval totiž, že pomůže těm státům, které dávají dostatek peněz na obranu. Evropa však není slabá. Rusko může odstrašit sama, i kdyby nebyla úplně jednotná – avšak za předpokladu zbrojení a řešení nedostatků.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Na Floridské státní univerzitě podle policie střílel syn zástupkyně šerifa. Zabil dva lidi, pět zranil

Student Floridské státní univerzity Phoenix Ikner (20), který je obviněn ze zastřelení dvou lidí a zranění dalších pěti při čtvrteční střelbě, je synem dlouholeté zástupkyně místního šerifa. Měl přístup ke služební zbrani své matky Jessicy Ikner, kterou podle policie i střílel.

Na Tchaj-wanu jsou američtí zákonodárci, poprvé za současné Trumpovy vlády

Na Tchaj-wanu jsou američtí zákonodárci, kteří podnikli nadstranickou cestu na tento ostrov poprvé za současné administrativy prezidenta Donalda Trumpa, jenž se do Bílého domu vrátil v lednu. Napsala to dnes agentura AP, podle níž má výprava ukázat Tchaj-peji i Pekingu, že americká podpora Tchaj-wanu zůstává široká navzdory ostrým slovům a vysokým clům ze strany Washingtonu.

V Paříži je izraelská delegace, aby jednala s USA před jejich rozhovory s Íránem

Do Paříže přicestovala izraelská delegace, aby jednala s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem ještě před sobotními americko-íránskými rozhovory o íránském jaderném programu. Dnes to na síti X napsal zpravodaj portálu Axios Barak Ravid, který se odvolává na tři izraelské zdroje. V sobotu se v Římě uskuteční druhé kolo nepřímých rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem.

Urovnání na obzoru? Trump vyjádřil optimismus ohledně jednání s EU a Čínou o clech

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek během setkání s italskou premiérkou Giorgiou Meloni vyjádřil optimismus ohledně rozhovorů s ostatními zeměmi o clech. Uvedl, že došlo k pokroku na „několika frontách“ a dohody očekává brzy nejen s Evropskou unií (EU), ale i s Čínou. Později před novináři přiznal, že se zdráhá dál zvyšovat poplatky na dovoz z Číny.

USA ukončí mírové snahy, pokud nebude jasná cesta k zastavení bojů na Ukrajině

Spojené státy ukončí úsilí zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud během několika dní nebude jasné, že je možné válku zastavit. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který ve Francii jednal o možnostech zastavení bojů. Rubio řekl, že americký prezident Donald Trump má řadu dalších priorit, na které se musí soustředit. Válku rozpoutalo Rusko invazí na Ukrajinu v únoru 2022.

Meloni se setkala s Trumpem. Itálie může být nejlepším spojencem USA, prohlásil šéf Bílého domu

Italská premiérka Giorgia Meloni oznámila, že americký prezident Donald Trump přijal její pozvání k oficiální návštěvě Říma. Ta by podle ní mohla posloužit jako impuls k obnovení dialogu mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Během setkání v Bílém domě, které se neslo v přátelském duchu, oba lídři jednali mimo jiné o clech, obraně, NATO a probíhající válce na Ukrajině.

Dva lidé zahynuli při ruských útocích na Charkov a Sumy, uvedli činitelé

Dva lidé zahynuli při ruských vzdušných útocích na Ukrajinu v noci na dnešek, vyplývá ze sdělení regionálních činitelů. Starosta Charkova Ihor Terechov informuje o jednom mrtvém a osmi desítkách zraněných. Další člověk zemřel podle starosty Artema Kobzara při ruském útoku na Sumy. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu šesti střelami a 37 drony, uvedlo ukrajinské letectvo, které informovalo o likvidaci tří ruských řízených střel a 23 bezpilotních letounů. Rusko hlásí sestřelení pěti desítek ukrajinských dronů.

Nové Star Wars bez Skywalkerů. Hlavní roli má Gosling

Herec Ryan Gosling si zahraje hlavní roli v novém filmu Star Wars: Starfighter, který dorazí do kin 28. května 2027. Režie se ujal Shawn Levy, známý z hitu Deadpool & Wolverine. Film slibuje novou kapitolu slavné vesmírné ságy, bez návaznosti na dosavadní trilogie.

Armáda USA zaútočila na ropný přístav v Jemenu, podle médií zemřelo 38 lidí

Americká armáda oznámila, že v rámci své kampaně proti jemenským povstalcům Húsíům zničila důležitý ropný přístav Ras Ísá u Rudého moře. Podle jemenských médií přišlo o život nejméně 38 lidí, což podle agentury Reuters činí z útoku jeden z nejsmrtelnějších od zahájení útoků USA na skupinu podporovanou Íránem. Dalších 102 osob bylo zraněno. Armáda žádné další podrobnosti o operaci ani informace o případných obětech nezveřejnila.

Americký senátor se setkal s mužem omylem deportovaným do Salvadoru

Americký senátor za Maryland Chris Van Hollen se ve čtvrtek setkal s Kilmarem Ábregem Garcíou, omylem deportovaným Salvadorcem, který skončil v jednom z nejbrutálnějších vězení na světě. Van Hollen potvrdil, že je naživu a zdráv, čímž vyvrátil fámy o jeho smrti ve vazbě poté, co salvadorská vláda setkání zakázala. Demokrat ji vyzval, aby muže propustila. Vláda to ale odmítá. Bílý dům označil setkání za „nechutné“.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás