Poplatek za vstup do Benátek je podle bývalého starosty města Massima Cacciariho protiústavní šílenství. Cacciari, který byl starostou známého severoitalského přístavu celkem 12 let, to řekl v rozhovoru s ČTK. K problémům s turismem je podle něj nutné přistupovat bez nostalgie a elitářství. Benátky podle něj čelí zahlcení především na hlavních turistických trasách. Poplatek radnice italského města zavedla právě kvůli nadměrnému turismu.
Benátky začaly vloni ve vybraném období na jaře a v létě vybírat vstupné do města od turistů, kteří se Benátkách neubytují. Systém radnice prodloužila i na letošní rok. Základní sazba činí deset eur (250 korun), která ale klesá na pět eur při zakoupení lístku s nejméně čtyřdenním předstihem. Z platby je rovněž řada výjimek.
Venice has reintroduced an entry charge for day travellers, with those planning a last-minute trip needing to pay twice the amount compared to 2024. https://t.co/hptJQENXLI
— DW News (@dwnews) April 18, 2025
„Je to šílenství, které je protiústavní,“ uvedl Cacciari k poplatku, který kritizuje i část obyvatel. Podle radnice by však vstupné mělo snížit nápor na město v nejvytíženějším období. Cacciari se domnívá, že by bylo smysluplnější zvýšit poplatky za městskou dopravu či zvážit možnost vstupného na náměstí svatého Marka, protože to by mohlo část lidí odradit od využívání nejvytíženějších turistických tras.
Podle Cacciariho není v Benátkách „k hnutí“ především na dvou nejvytíženějších trasách, které vedou z nádraží na náměstí svatého Marka. „Na Cannareggio (čtvrt v Benátkách) si lze udělat kilometrovou procházku a vidět některé z nejkrásnějších památek, aniž byste potkali turistu – a to i v nejvyšší sezóně,“ řekl Cacciari. Podle něj tak měla radnice více pracovat především s cestovními agenturami a pořadateli zájezdů na rozprostření turistů mimo nejvytíženější trasy.
Cestovní ruch se podle Cacciariho stal důležitou složkou italského hospodářství, kterou není jednoduché obejít. „Je to vše velmi náročné na zorganizování,“ uvedl exstarosta s tím, že podobnými problémy trpí i další italská města jako Florencie, Řím či Siena. „Je potřeba se k těmto problémům (s cestovním ruchem) postavit bez snobství,“ řekl Cacciari, podle kterého definitivně odezněly časy, kdy se na poznávací cesty do Itálie vydávaly němečtí filosofové či šlechtičny.
Jeden z hlavních problémů exstarosta vidí v neregulované „proliferaci ubytování pro turisty“. Cacciari tím má na mysli především krátkodobé nájmy, jejichž počet v posledních letech výrazně vzrostl v italských historických centrech. „Zničilo to realitní trh s nájemním bydlením nejen pro místní obyvatele, ale také například pro studenty,“ uvedl Cacciari, podle kterého je nutný přísnější přístup státu.
Vedle nadměrného turismu Benátky řeší problémy se stoupající hladinou moře a propadem základů. Před častými záplavami nyní chrání Benátky systém MOSE, který se začal budovat v roce 2003. Podle exstarosty je zásadní údržba systému, aby zůstal funkční. „Údržba stojí 40 až 50 milionů eur ročně (miliardu až 1,25 miliardy korun, pozn. ČTK), protože je to velmi složitý systém. To si radnice nebude moci nikdy dovolit,“ uvedl Cacciari s tím, že klíčové je financování ze strany centrálního státu. Zajistit toto financování podle něj nebude v budoucnosti jednoduché.
Cacciari byl starostou Benátek v letech 1993 až 2000 a v letech 2005 a 2010. Patří k známým italským žijícím filosofům a několikrát byl zvolen do italského a Evropského parlamentu.
