V důsledku ruské invaze na Ukrajinu zaplavily Evropu hybridní hrozby, zejména ze strany Ruska. Představitelé EU a zpravodajské služby varují před nárůstem útoků zaměřených na destabilizaci evropských demokracií – cílem jsou především národní volby, infrastruktura či důvěra veřejnosti.
Evropská unie vyjadřuje rostoucí obavy z ruského vměšování, které vnímá jako součást širší hybridní kampaně Moskvy zaměřené na oslabení Západu.
Na úterním zasedání zvláštního výboru pro Evropský štít pro demokracii (EUDS) při Evropském parlamentu bulharský investigativní novinář Christo Grozev zdůraznil, že ruská hybridní válka sahá daleko za hranice špionáže a zahrnuje také sabotáže, kybernetické útoky, dezinformace a řízené vyvolávání chaosu.
Podle Grozeva, který dříve pracoval pro investigativní server Bellingcat a nyní píše pro německý magazín Der Spiegel a nezávislé médium The Insider zaměřené na Rusko, jsou ruské kampaně navrženy tak, aby vyvolávaly chaos a zmatek a šířily strach.
Válka na Ukrajině zůstává pro Rusko hlavním cílem, ale v jeho hledáčku se ocitly i události jako olympijské hry v Paříži, národní volby v Rumunsku, Německu, Moldavsku či loňské celoevropské volby do Evropského parlamentu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během své loňské kampaně za znovuzvolení slíbila, že jako nástroj proti těmto hrozbám zřídí Evropský štít pro demokracii (EUDS). Vývoj této iniciativy nyní řídí komisař pro demokracii, spravedlnost, právní stát a ochranu spotřebitelů Michael McGrath. Komise zatím oficiálně nezveřejnila návrh politiky EUDS.
V reakci na rostoucí obavy ze škodlivého zasahování do demokratických procesů v EU Evropský parlament v prosinci odhlasoval zřízení zvláštního výboru. Výbor má za úkol navrhnout konkrétní řešení, která posílí odolnost unie vůči hybridním hrozbám.
Grozev vyjádřil optimistické přesvědčení, že ruským hybridním hrozbám lze čelit. „Odhalené buňky, zmapované sítě a usvědčení špioni dokazují, že těmto operacím se lze bránit. Úspěch pramení ze spolupráce – spolupráce mezi novináři i mezi státy,“ zdůraznil.
Co jsou hybridní hrozby?
Hybridní hrozby označují řadu netradičních útoků, jako jsou například kybernetické útoky nebo šíření dezinformací. Tento obecný bezpečnostní pojem zahrnuje akce, které státní i nestátní aktéři používají k poškození jiných zemí, aniž by vedli otevřenou válku. Tyto útoky je zpravidla obtížné nebo nemožné připsat konkrétnímu pachateli.
V posledních měsících hlásilo mnoho evropských zemí poškození infrastruktury, včetně podmořských datových kabelů v Baltském moři, žhářské útoky a podezření na operace pod falešnou vlajkou. Vyšetřovatelé se domnívají, že za mnoha z těchto útoků stojí Rusko.
„Hybridní hrozby působí jako tisíce jednotlivých, sotva postřehnutelných vpichů, které v souhrnu představují drtivý úder proti naší demokracii a infrastruktuře v Evropě.“
Annalena Baerbocková, německá ministryně zahraničních věcí
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla minulý měsíc ve výroční zprávě, že „zahraniční manipulace s informacemi a vměšování představují pro EU hlavní bezpečnostní hrozbu“. Zpráva uvádí, že v loňském roce byly zaznamenány dezinformační útoky proti více než 80 zemím a 200 organizacím.
Před prosincovým jednáním ministrů zahraničí NATO v Bruselu uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský, že v roce 2024 bylo v Evropě zaznamenáno 500 podezřelých incidentů, z nichž téměř 100 lze připsat Rusku.
Šéf vojenské aliance Mark Rutte na jednání uvedl, že v oblasti kybernetických útoků jsou aktivní také Čína, Írán a Severní Korea.
Narušování serverů… i voleb
Běžným typem kybernetického útoku je takzvaný útok DDoS (Distributed Denial-of-Service), při němž je server zahlcen internetovým provozem s cílem učinit jej nedostupným.
Loni provedla proruská hackerská skupina NoName057(16) takový DDoS útok proti veřejným institucím a strategickým sektorům ve Španělsku a dalších zemích NATO, které jsou považovány za spojence Ukrajiny. Ve Španělsku sice došlo k dočasnému zablokování některých webových stránek, ale útok se podařilo zastavit a nebyly hlášeny žádné případy krádeže dat ani zavlečení škodlivého softwaru.
Hacktivistická skupina vznikla poté, co Rusko zahájilo válku proti Ukrajině, a hrozila odvetou za „protiruské“ kroky západních zemí. V červenci zatkla španělská civilní garda za údajnou účast na těchto útocích tři osoby.
Podle zpravodajských služeb se Rusko také často pokouší zasahovat do demokratických procesů v Evropě snahou narušit volby.
Výroční zpráva nizozemské Vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby (MIVD) za rok 2024, zveřejněná tento týden, odhalila, že ruští hackeři provedli kybernetické útoky na veřejné dopravní společnosti a webové stránky politických stran ve snaze narušit volby do Evropského parlamentu v Nizozemsku a ztížit občanům hlasování.
Podle viceadmirála Petera Reesinka z MIVD se hackeři pokusili proniknout rovněž do klíčové infrastruktury v Nizozemsku s cílem narušit pomoc Ukrajině.
V Německu varovalo ministerstvo vnitra několik dní před únorovými parlamentními volbami, že se Rusko zaměřuje na voliče dezinformační kampaní, jejímž cílem je pomoci krajně pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD) a „narušit důvěru v demokracii“.
Kampaň naznačovala, že AfD, která sympatizuje s Ruskem, je terčem nespravedlivého zacházení. AfD byla obviněna z napojení na Moskvu a vyzývala k tomu, aby Německo ukončilo svou vojenskou podporu Ukrajině.
Podle šéfa Akademické sítě pro východní Evropu (AKNO) Philippa Schmädekeho se ruské zpravodajské služby stále více zaměřují i na německé akademické organizace zabývající se východní Evropou. AKNO, která za uplynulé čtyři roky podpořila 1 200 lidí z Ruska, Běloruska a Ukrajiny, pomáhá vědcům, kteří byli nuceni uprchnout před represemi, pronásledováním, zákazem zaměstnání a válkou.
„Cílem těchto operací ovlivňování je zničit důvěru v demokracii a zpochybnit integritu volebního procesu.“
Maximilian Kall, tiskový mluvčí německé ministryně vnitra a vedoucí oddělení pro styk s médii
Rumunský Ústavní soud (CCR) v prosinci zrušil prezidentské volby kvůli obavám z vměšování Ruska do hlasování, v němž v prvním kole nečekaně zvítězil krajně pravicový, Moskvou podporovaný kandidát Călin Georgescu.
Podle Nejvyšší rady pro obranu státu (CSAT) se Rumunsko stalo terčem „akcí státního kybernetického aktéra“ zaměřených na informační a komunikační technologie využívané ve volebním procesu.
Po zrušení rumunských prezidentských voleb zhoršila organizace The Economist Intelligence Unit (EIU) ve svém indexu demokracie pro rok 2024 hodnocení Rumunska z „nedokonalé demokracie“ na „hybridní režim“, čímž se země propadla o 12 míst na 72. příčku celosvětového žebříčku. Podle EIU měla zrušení voleb negativní dopad také na hodnocení plurality v zemi.
Prezidentské volby v Rumunsku jsou nyní naplánovány na 4. května (první kolo) a 18. května (druhé kolo).
Sousedství EU pod pečlivým dohledem
Dezinformace a konspirační teorie nadále zaplavují i sousedy Evropské unie – například Moldavsko, které sousedí s Ukrajinou, a Severní Makedonii, jež usiluje o vstup do Evropské unie.
Moldavsko, jedna z nejchudších zemí Evropy, zůstává silně závislé na ruském plynu. Tato bývalá sovětská republika je hluboce rozdělena na proevropské a proruské tábory. V říjnových volbách zde obhájila mandát prozápadní prezidentka Maia Sanduová. EU však zároveň obvinila Rusko z „bezprecedentního“ vměšování do voleb ve snaze podpořit prokremelského kandidáta Alexandra Stoianoglua.
V Severní Makedonii šíří prokremelští aktéři na sociálních sítích rozčarování, skepsi a nedůvěru, uvedla zpráva „Zahraniční vliv v Severní Makedonii“, kterou vydala Euroatlantická rada Severní Makedonie.
Ministr zahraničních věcí a zahraničního obchodu Timčo Mucunski varoval, že v sázce je důvěryhodnost EU a že rozšíření unie je nezbytné, aby se zabránilo zneužívání ruské propagandy. Zvlášť upozornil na „škodlivé aktéry“, kteří využívají frustrace Severní Makedonie z neustále se měnících podmínek pro vstup do EU.
Celkem devět zemí již získalo status kandidáta na členství v EU a unie bedlivě sleduje státy jako Srbsko a Gruzie, jejichž vlády se zdají být nakloněny Rusku.
OVĚŘENO: Titulní stránka o válce na Ukrajině zfalšována
Dezinformace o ruské válce proti Ukrajině se nadále šíří ve velkém – nejen v těchto zemích, ale i ve východní Evropě a po celém kontinentu.
Minulý měsíc šířil krajně pravicový bloger Ian Miles Cheong na sociálních sítích nepravdivý příspěvek, v němž tvrdil, že britský deník Hull Daily Mail informoval o desítkách tisíc ukrajinských vojáků, kteří údajně zahynuli v ruské Kurské oblasti, a vinil z těchto ztrát prezidenta Volodymyra Zelenského.
Tým pro ověřování faktů agentury Agence France-Presse (AFP) tato tvrzení vyvrátil. Podle mluvčího společnosti Reach PLC, mateřské společnosti deníku Hull Daily Mail, byla titulní strana novin zfalšována.
enr spolu s agenturami AFP, Agerpres, ANP, BTA, CTK, dpa, EFE a MIA