V pátek na Islandu poblíž hlavního města Reykjavíku vybuchla sopka. Po tisících malých zemětřesení v posledních týdnech chrlila lávu vysoko na noční oblohu, informovaly agentura Reuters a zpravodajský web Deutsche Welle.
K erupci došlo poblíž Fagradalsfjall, hory na poloostrově Reykjanes, asi 30 kilometrů jihozápadně od hlavního města.
Asi čtyři hodiny po počáteční erupci ve 21:45 středoevropského času, první na poloostrově od 12. století, pokryla láva asi jeden kilometr čtvereční, což odpovídá ploše zhruba 200 fotbalových hřišť.
„Z okna vidím zářící rudou oblohu,“ popsala situaci Rannveig Gudmundsdóttir, obyvatelka Grindavíku, který se nachází jen 8 kilometrů od místa erupce. „Všichni tady nastupují do aut a jedou se tam podívat,“ dodala.
Na poloostrově došlo za poslední čtyři týdny k více než 40 tisícům zemětřesení, což je obrovský skok z jednoho až tří tisíc zemětřesení registrovaných každý rok od roku 2014.
Islandský meteorologický úřad (IMO) uvedl, že erupce nepředstavuje žádné bezprostřední nebezpečí pro obyvatele v Grindavíku ani pro kritickou infrastrukturu.
Na místě erupce se otevřela trhlina dlouhá 500 až 750 metrů, která chrlila lávové fontány vysoké až 100 metrů, uvedl Bjarki Friis z IMO.
Obyvatelům obce Thorlákshöfn, východně od místa erupce, bylo řečeno, aby nevycházeli a vyhnuli se tak vulkanickým plynům, uvedlo islandské ministerstvo civilní ochrany a krizového řízení. Vítr foukal od západu.
Erupce sopky Eyjafjallajökull v roce 2010 zastavila téměř milion letů a vytlačila stovky Islanďanů z jejich domovů. Tentokrát však odborníci neočekávají, že by erupce měla do atmosféry uvolnit větší množství kouře a popela.
Island je vulkanicky aktivní ze své podstaty
Island leží mezi euroasijskou a severoamerickou tektonickou deskou, které jsou největší na planetě. Ostrov je tak mimořádně vulkanicko-seismicky aktivní, přičemž desky se vůči sobě pohybují v opačném směru.
Zdrojem erupce je magma, které se během posledních týdnů dostalo na povrch a podnítilo řadu zemětřesení. Počet otřesů se v posledních dnech zpomalil, což vedlo geology k tvrzení, že je erupce méně pravděpodobná.
Mezinárodní letiště Keflavík po erupci uzavřeno nebylo. Podle Islandského meteorologického úřadu se však každá letecká společnost měla rozhodnout, zda lety uskuteční.