Islandská sopka chrlí lávu od minulého pátku, kdy vybuchla po tisících malých zemětřesení. Ve velkolepé show by mohla pokračovat celé roky. Na ostrově známém svými přírodními úkazy by se tak stala novou turistickou atrakcí.
Na místo erupce na poloostrově Reykjanes, asi 30 kilometrů jihozápadně od hlavního města Reykjavíku, se už sjely tisíce Islanďanů v naději, že budou moci pozorovat vzácné lávové fontány. Někteří z nich si na spalující lávové krustě připravili vejce nebo párek v rohlíku.
Záběry z dronu natočené nad kráterem ukazují, jak roztavená láva bublá, tryská a stéká dolů po stěnách vulkánu.
„Je to dokonalá erupce pro turisty,“ řekl agentuře Reuters profesor vulkanologie na Islandské univerzitě Thorvaldur Thordarson. „Ale s varováním. Nechoďte příliš blízko.“
Aby se vyrovnaly s obrovským množstvím návštěvníků, zřídily islandské úřady 3,5 kilometru dlouhou turistickou stezku k místu erupce. Zároveň v oblasti hlídkují, aby lidem zabránily v cestě do nebezpečných oblastí znečištěných sopečnými plyny.
Aktuální záběry z aktivní oblasti můžete sledovat zde:
„Lidé sem přicházeli z mnoha různých směrů,“ řekl agentuře Reuters Agust Gunnar Gylfason, vedoucí projektu na ministerstvu civilní ochrany a krizového řízení.
Podle jeho odhadů se na místo od minulého pátku odvážilo více než deset tisíc lidí. Někteří z nich však potřebovali pomoc kvůli drsnému počasí a cestování bez dostatku jídla nebo vhodného oblečení.
Od počáteční erupce láva neustále vytéká ze sopky rychlostí mezi 5 až 10 metry krychlovými za sekundu, řekl Thordarson. Tok je tak v tuto chvíli dostatečně silný, aby zajistil, že láva neztuhne a neuzavře trhlinu.
„Pokud klesne pod tři kubické metry, je velmi pravděpodobné, že se erupce zastaví,“ upozornil profesor. Porovnal tok lávy s případem sopky Pu’u ‘O’o na Havaji, která od počáteční erupce v roce 1983 chrlila lávu po dobu 35 let.
„Může to skončit zítra, ale také to může pokračovat ještě několik desítek let,“ uzavřel Thordarson.
Skromná erupce může znamenat začátek něčeho většího i podle časopisu National Geographic. Důkazy z historických zpráv i starých lávových proudů ukazují, že kdykoli v této oblasti došlo k významnému nárůstu seismické aktivity, následovaly přerušované erupce přibližně 100 let. „Vypadá to, že se znovu probouzí,“ uvedl Dave McGarvie, vulkanolog z Lancaster University.
Erupce v oblasti Geldingadalur proto poskytuje bezprecedentní příležitost studovat dlouhodobou sopečnou činnost jihozápadní části ostrova.
Island leží mezi euroasijskou a severoamerickou tektonickou deskou, které jsou největší na planetě. Ostrov je tak mimořádně vulkanicko-seismicky aktivní, přičemž desky se vůči sobě pohybují v opačném směru.