Cukr na nás v různých podobách číhá téměř v každém regále v obchodě. Nová studie ukazuje, že ale nejspíše není tak úplně vhodný pro vývoj mozku. Vědci na modelu hlodavců ukazují, jak vysoká konzumace cukru během dospívání ovlivňuje učení, ale i paměť později v dospělosti. O studii informoval server ScienceDaily.
Děti jsou největšími konzumenty přidaného cukru, a to přestože strava s vysokým obsahem cukru byla spojena se zdravotními problémy jako je obezita či srdeční choroby. Nová studie na modelovém organismu – krysách, navíc ukazuje, že vysoká konzumace cukru během dospívání zhoršuje v dospělosti výkon při učení, ale ovlivňuje i paměť.
Nebylo mnoho známo o tom, jak vysoká konzumace cukru v dětství ovlivňuje vývoj mozku, a to konkrétně oblasti zvané hipokampus. Ta je kriticky důležitá pro učení, paměť a další kognitivní funkce.
Vzhledem k roli, kterou hipokampus hraje, a vzhledem k tomu, že se tato oblast stále vyvíjí do pozdního dospívání, se vědci snažili pochopit více o vlivu stravy s vysokým obsahem cukru prostřednictvím střevní mikrobioty.
Výzkum vedli vědci z University of Georgia a University of South California. Studie byla provedena na hlodavcích, kteří během dospívání denně konzumovali cukrem slazené nápoje. Různé úkoly, jež krysy prováděly, ukázaly, že konzumace cukru zhoršila jejich výkon při učení, ale i paměť v dospělosti.
„Zjistili jsme, že krysy, které konzumovaly cukr v raném věku, měly sníženou schopnost rozlišovat, že je předmět v konkrétním kontextu nový, což byl úkol, který krysy, kterým nebyl podáván cukr, dokázaly,“ řekla pro ScienceDaily první autorka tohoto článku Emily Noble.
Vysoká konzumace cukru vedla i ke změnám mikrobioty
Další analýzy zjistily, že vysoká konzumace cukru vedla ke zvýšeným hladinám bakterií zvaných Parabacteroides. Klíčem k poškození paměti vyvolanému cukrem tak může být změna množství bakterií ve střevě.
K ověření posledního zmíněného vědci experimentálně zvýšili hladinu bakterií ve vnitřnostech zvířat, která nikdy nekonzumovala cukr. I v tomto případě byly pozorovány podobné deficity paměti.
„Cukr v raném věku zvýšil hladinu bakterií zvaných Parabacteroides a čím vyšší jejich hladiny byly, tím horší byla zvířata při plnění úkolů,“ uvedla Noble.
Noble však dodává, že je zapotřebí budoucí výzkum, aby bylo možné lépe identifikovat konkrétní cesty, kterými tato signalizace střeva a mozku funguje. Identifikace toho, jak bakterie ve střevě ovlivňují vývoj mozku, může totiž vědcům říci, jaké vnitřní prostředí potřebuje mozek, aby mohl zdravě růst.