Archeologové objevili kosti doposud neznámého předka člověka. Pojmenován byl po místě, kde byl objeven – Homo Nešer Ramla. Vědci z Tel Aviv University a Hebrew University of Jerusalem o tomto objevu informovali v časopise Science.
V těžební oblasti cementárny ve středním Izraeli byly nalezeny kosti koní, daňků a praturů, ale i kamenné nástroje a lidské kosti. Část lebky a čelisti dle mezinárodního týmu patří doposud neznámému předku člověka.
Dle vědců sdílí morfologické znaky jak s neandrtálci, tak s archaickým člověkem. V případě neandrtálců je podobnost zejména v zubech a čelisti, v případě člověka v lebce. Homo Nešer Ramla, jak byl pojmenován, je však velmi odlišný od moderních lidí. Struktura jeho lebky je jiná, nemá žádnou bradu a má velmi velké zuby.
Ostatky se datují do období před 140 000 až 120 000 lety. Tým si ovšem myslí, že první zástupci Homo Nešer Ramla byli na Blízkém východě přítomni již před 400 000 lety.
„Objev nového typu člověka má velký vědecký význam. Dává nový smysl dříve nalezeným lidským fosilím, umožňuje přidat další kousek do skládačky lidské evoluce a porozumět migraci lidí ve starém světě,“ uvedl dle ScienceDaily profesor Israel Hershkovitz.
Homo Nešer Ramla uměl vyrábět pokročilé nástroje a pravděpodobně s místními Homo sapiens, kteří do oblasti dorazili před asi 200 000 lety, interagoval.
Objev zpochybňuje hypotézu o neandrtálcích
Objev navíc zpochybňuje běžně uznávanou hypotézu, že neandrtálci pocházeli z Evropy. Dle hypotézy byly malé skupiny neandrtálců nuceny migrovat na jih, aby unikly šířícím se ledovcům, přičemž některé přišly do Izraele před 70 000 lety. To však nález fosílií zpochybňuje.
Neandrtálci ze západní Evropy jsou tak dle nového objevu nejspíše jen zbytkem mnohem větší populace, která žila v oblasti Východního Středomoří.
Populace X
Genetici zabývající se DNA evropských neandrtálců již dříve navrhli existenci populace podobné neandrtálcům. „Chybějící populace“ nebo „populace X“, jak ji vědci nazvali, která by se před více než 200 000 lety spojila s Homo sapiens. Přávě Homo Nešer Ramla by touto populací mohl být.
Dle vědců by navíc některé lidské fosilie nalezené dříve v Izraeli, které antropology matou léta, mohly patřit do stejné skupiny.
„Jako křižovatka mezi Afrikou, Evropou a Asií sloužil Izrael jako místo, kde se různé lidské populace navzájem mísily, aby se později rozšířily po celém starém světě. Objev z lokality Nešer Ramla píše novou a fascinující kapitolu v příběhu lidstva,“ dodala doktorka Rachel Sarig.