Analýza starodávné lebky z Číny dle vědců přináší mimořádný objev. Představuje totiž nový lidský druh. Homo longi neboli „Dračí muž“, jak byl pojmenován, může být naším nejbližším příbuzným. To by tak mohlo změnit chápání lidské evoluce, píše server ScienceDaily.
Několik desítek let ležela dokonale zachovalá lebka v Číně vědci nepovšimnuta. Nyní se ukázalo, že starodávná fosílie představuje nově objevený lidský druh.
Vědci nový druh pojmenovali Homo longi neboli „Dračí muž“ a studie naznačuje, že může být naším nejbližším příbuzným.
„Harbinská fosílie je jednou z nejkompletnějších lidských kraniálních fosilií na světě,“ říká autor studie Qiang Ji, profesor paleontologie na Hebei GEO University.
Fosílie má zachováno mnoho morfologických znaků, které jsou zásadní pro pochopení vývoje a původu Homo sapiens. Velikost mozku je srovnatelná s velikostí mozku moderních lidí. Liší se ale většími téměř čtvercovými očními důlky, širokými ústy a většími zuby.
Dle Ji lebka představuje mozaikovou kombinaci primitivních a odvozených znaků, které jej odlišují od všech ostatních dříve pojmenovaných druhů Homo.
Dle vědců lebka objevená již ve 30. letech 20. století ve městě Harbin v čínské provincii Heilongjiang pochází od zhruba 50letého muže. Jedinec patřil ke skupině žijící ve východní Asii nejméně před 146 tisíci lety.
„Stejně jako Homo sapiens lovili savce a ptáky, sbírali ovoce a zeleninu a možná dokonce chytali ryby,“ uvádí profesor primatologie a paleoantropologie Xijun Ni.
Mimo to, že by tento druh mohl být nejbližším příbuzným člověka, vědci uvádí, že se H. longi a H. sapiens mohli setkat.
„Vidíme, že v té době v Asii, Africe a Evropě koexistovalo několik evolučních linií a populací rodu Homo. Takže pokud by se Homo sapiens skutečně dostal do východní Asie tak brzy, mohl mít šanci komunikovat s H. longi,“ říká další autor Chris Stringer, paleoantropolog z Nature History Museum v Londýně. Dodává, že navíc není jasné, kdy H. longi vymřel, a mohlo tak také dojít k pozdějším setkáním.
Analýza navíc naznačuje, že společný předek, kterého sdílíme s neandertálci, existoval ještě dále v čase, než se obecně vědělo.
Dle vědců mají nálezy potenciál přepsat hlavní prvky evoluce člověka. „Našli jsme naši dlouho ztracenou sesterskou linii,“ dodává Ni.