Kvůli nejasnostem ohledně legitimity nové vlády v Afghánistánu mu Mezinárodní měnový fond (MMF) odepřel přístup ke svým půjčkám a rezervám. Přes 370 milionů dolarů totiž mělo do země dorazit příští týden 23. srpna. Jednalo se o pomoc na boj s ekonomickou krizí. Ve středu ale MMF po tlaku ze strany Spojených států amerických (USA) otočil a prohlásil, že peníze stát pod kontrolou Tálibánu nedostane.
Mezinárodní měnový fond se ve středu rozhodl následovat příkladu USA. Bidenova administrativa totiž prohlásila, že zablokuje peníze afghánské centrální banky uložené na americké půdě. Kongres a ministerstvo financí totiž vznesli apel, aby MMF zablokoval půjčku mířící do Afghánistánu. Uvedl to server BBC.
Peníze v hodnotě 370 milionů dolarů měli původně Afghánci přijmout 23. srpna. Po pádu Kábulu a nástupu vlády Talibánu však nebylo jisté, co se s nimi stane. „Rozhodli jsme se půjčku zablokovat z důvodů nejasností uvnitř mezinárodní komunity ohledně uznání nové afghánské vlády,“ vysvětlil novinářům mluvčí fondu.
„Jak už je zvykem, MMF se vždy řídí pohledem mezinárodní komunity,“ dodal ještě mluvčí. Fond tedy Afghánistánu zakázal přístup k jeho rezervám zvaným Special Drawing Rights (SDR). Jedná se o speciální rezervní měnu, která se dá směnit za americké dolary, eura, japonské jeny, čínské jüany nebo sterlingy. Hodnota SDR se pak mění každý den podle speciálního výpočtu vzhledem k hodnotě ostatních měn.
Ještě je příliš brzy na závěry ohledně uznávání nové afghánské vlády, míní USA
Podle Al Jazeera je však nepravděpodobné, že by případná půjčka v SDR Talibánu nějakým způsobem pomohla. Měnu by si totiž musel směnit s jinou zemí, jejíž vláda by ale k obchodu musela svolit. Vzhledem k současnému postoji většiny vlád je však takový scénář téměř vyloučený. V úterý pak americký národní poradce pro bezpečnost Jake Sullivan uvedl, že je ještě příliš brzo na to dělat závěry, zda USA Talibán uzná, či nikoli.
I bez fondů má však nová afghánská vláda ztížený přístup k financím. Většina peněz centrální banky dosahujících hodnoty téměř 10 miliard dolarů je totiž uschována mimo zemi. MMF pak už v minulosti podobně jako k Afghánistánu přistoupilo k jiným kontroverzním vládám. Například v dubnu roku 2019 se po shodě více něž 50 států rozhodlo zablokovat půjčky Venezuele. Moci se totiž tehdy za nejasných podmínek chopil Nicolas Maduro. Podobně fond také pozastavil půjčky po převratu a převzetí moci vojenskou juntou v Myanmaru.