Litva v pondělí uvedla, že do září příštího roku dokončí plot o délce 508 kilometrů podél své hranice s Běloruskem. Chce tak zastavit migranty, kteří podle tamních úřadů vstupují do země pod taktovkou běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka v rekordních počtech. Informovala o tom agentura Reuters.
Litva, Lotyšsko a Polsko ohlásily významný nárůst počtu nelegálních migrantů, kteří se na jejich území dostali z Běloruska. Státy zároveň obvinily Lukašenka, že je využívá k vyvíjení tlaku na Evropskou unii, aby zrušila sankce uvalené na jeho zemi.
„Fyzická bariéra je pro nás životně důležitá, abychom odrazili tento hybridní útok, který běloruský režim podniká proti Litvě a Evropské unii,“ řekla litevská premiérka Ingrida Šimonytė.
Státní podnik EPSO-G, který provozuje litevské elektrické a plynové rozvodné sítě, dohlíží na výstavbu hraničního plotu, který bude tři metry vysoký, zakončený žiletkovým drátem. Podle vlády bude stát nejméně 152 milionů eur.
Minulý týden země EU obvinily Bělorusko, že podniklo „přímý útok“ tím, že poslalo žadatele o azyl přes svou hranici. Znepokojeny vyhlídkou na příval afghánských migrantů se zároveň shodly, že v budoucnu potřebují posílit své vnější hranice.
Letos už do Litvy přišlo 55krát více nelegálních migrantů než za celý loňský rok
Do Litvy, malé pobaltské republiky s 2,8 milionu obyvatel, letos podle vládních údajů nelegálně přešlo 4 141 lidí. Za celý rok 2020 jich přitom bylo jen 74.
Od 10. srpna, kdy se Litva uchýlila k vytlačování migrantů přicházejících z Běloruska zpět do bývalé sovětské republiky, překročilo hranici jen 21 osob. Podle ministerstva vnitra byl během tohoto období odepřen vstup téměř dvěma tisícům osob.
Litevský parlament umožnil armádě hlídat hranice po boku pohraniční stráže a vracet zpět osoby, které hranice překročí nezákonně. Ti, kteří chtějí žádat o azyl, tak nyní musí učinit na oficiálním hraničním přechodu nebo na velvyslanectví.
Litva podle Reuters dříve obvinila Bělorusko, že dopravuje Iráčany do Minsku a poté na sever ke svým hranicím.
Lukašenko prohlásil, že vzhledem k sankcím uvaleným na Minsk po loňských sporných prezidentských volbách a následných zásazích proti demonstrantům a disidentům nebude nadále zadržovat migranty na území Běloruska.