Statisíce mladých lidí se zúčastnily globální stávky za klima. Požadují naléhavá opatření k řešení klimatické krize. Jednalo se o první celosvětovou událost tohoto charakteru od začátku pandemie. Informuje o tom The Guardian.
V 99 zemích se lidé přidali k páteční stávce a požadovali akci vlády k řešení klimatické krize. Stávka se uskutečnila týdny před klimatickým summitem OSN COP26, který se bude konat v Glasgow. Cílem summitu je zajistit ambicióznější opatření v oblasti klimatu od světových lídrů s cílem drasticky snížit emise skleníkových plynů, píše agentura Reuters.
Hnutí Fridays for Future naplánovalo demonstrace na více než 1 500 místech. Dle organizátorů se stávky zúčastnili lidé dokonce ve více než 1800 městech po celém světě. Velké akce se uskutečnily v Evropě, Africe a Severní a Jižní Americe.
Dle aktivisty Yusufa Balucha je životně důležité, že se stávka koná v ulicích. „Minule to bylo digitální a nikdo nám nevěnoval pozornost,“ řekl pro agenturu Reuters. Na některých místech však kvůli nedostatku vakcín aktivisté uvedli, že budou pořádat pouze symbolické akce.
Známá klimatická aktivistka Greta Thunberg promluvila k davu lidí v Německu, a to dva dny před volbami. Je jasnější než kdy jindy, že žádná politická strana nedělá dost, řekla více než 100 tisíc lidem. Dle ní je potřeba udržet tlak na německé politické lídry i mimo volby.
„Ano, musíme hlasovat, musíte hlasovat, ale pamatujte, že pouze hlasování nebude stačit. Musíme jít dál do ulic,“ řekla.
Aktivisté měli na své vlády různé požadavky
Město od města se také trochu lišily požadavky. V Bangladéši kupříkladu protestující požadovali upuštění od plánovaných nových uhelných a plynových elektráren.
„Všichni mluví o slibech, ale nikdo svůj slib nedodrží. Chceme více činů,“ řekla dvaadvacetiletá Farzana Faruk Jhumu, bangladéšská aktivistka.
V Mexiku pak před National Palace v Mexico City požadovali stávkující, aby státní ropná společnost Pemex předložila plán na dekarbonizaci, píše The Guardian.
V Jižní Africe se protestující vydali do ulic dokonce na tři dny, a to ve 12 městech. Jejich požadavek zahrnoval, aby vláda dohlížela na spravedlivý přechod od fosilních paliv.
„Naše vláda již léta blokuje jakýkoli druh klimatické politiky a ignoruje naše požadavky na bezpečnou budoucnost,“ uvedla dle agentury Reuters další akvitistka, Dominika Lasota z Polska.
Nárůst o 16 % v příštím desetiletí?
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), který vyhodnocuje důsledky a podstaty změny klimatu, dříve tento rok uvedl, že světové emise uhlíku musí do roku 2030 klesnout na polovinu, aby se teplota udržela pod 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Na tomto limitu se země dohodly v roce 2015 v Paříži.
Dle OSN však to, co země slibují, povede v příštím desetiletí k nárůstu o 16 % oproti roku 2010. Několik pozitivních kroků se však podařilo uskutečnit. Čína uvedla, že ukončí financování vysoce znečišťujících uhelných elektráren v zahraničí. USA zdvojnásobily svou finanční pomoc zranitelným zemím, dodává The Guardian.