Jedna z největších kočkovitých šelem, jaguár americký (Panthera onca), dokáže vyvinout rychlost až 80 km/h. Přesto se v brazilských mokřadech vyskytuje obrovské množství těchto šelem, které plavou a živí se rybami a plazy. Informuje o tom server Science News.
Většina jaguárů jsou teritoriální samotáři a loví savce, kteří se pohybují po souši. V oblasti zvané Pantanal, jež se vyskytuje na jihozápadě Brazílie na hranicích s Bolívií a Paraguayí, kam také zasahuje, tomu tak ale není.
Jaguáři se zde přizpůsobili močálovitému a zatopenému rázu krajiny. Dny tak tráví tím, že se brodí ve vodách a loví ryby a plazy. Jejich život se nepodobá žádné jiné známé populaci jaguárů na světě, píše Science News.
Vědci o tom informovali v časopise Ecology a přinesli nové poznatky ohledně jejich unikátní stravy a životního stylu. To tak může poskytnout klíčové informace o roli těchto kočkovitých šelem v potravních sítích.
Kamery i GPS lokátory
Ekologové věděli o tom, že by se poblíž brazilské ekologické stanice Taiamã nejspíš měl vyskytovat velký počet jaguárů. Rozhodli se tak zahájit projekt, díky kterému lépe porozumí biologii a stavu populace jaguárů v této chráněné oblasti, uvádí Science News.
S pomocí lodí umístili kamery, které monitorovaly oblast mezi lety 2014 až 2018. Už při průzkumu terénu si ale vědci všimli, že jsou zde jaguáři všudypřítomní. Na velký počet těchto šelem upozorňovaly například stopy škrábanců na stromech či trus. Třináct jaguárů se vědcům také podařilo odchytit a vybavit je GPS či sledovacími obojky.
Na základě dat, která zahrnovala 1500 videí jaguárů a data z lokátorů, vědci uvedli, že oblast ekologické stanice Taiamã v Pantanal se může pyšnit nejvyšší hustotu jaguárů, jaká kdy byla zaznamenána, a to 12,4 zvířat na 100 kilometrů čtverečních.
Strava závislá na rybách
Analýza trusu pak odhalila, že 46 procent ze 138 vzorků obsahovalo zbytky ryb. Plazy, jako jsou kajmani či želvy, pak obsahovalo 55 % vzorků. Pouze v 11 % se jednalo o pozůstatky savců.
Tým si myslí, že jaguáři v Taiamã mají nejen mezi jaguáry stravu nejvíc závislou na rybách, ale i mezi všemi velkými kočkovitými šelmami. Tygři sice byli také pozorováni, jak jedí ryby, ale pouze zřídkakdy.
Nešlo ale o jediné neobvyklé chování pozorované u těchto šelem. Záznamy také ukázaly, že jaguáři spolu trávili hodně času, hráli si i společně lovili. To vše je mimořádně neobvyklé, alespoň na základě toho, co vědci prozatím o těchto šelmách jinde ve světě ví, dodává Science News. Dle hlavní autorky studie, Charlotte E. Eriksson je možné, že je zde k dispozici tolik jídla, že není potřeba o něj bojovat. Roli by ale mohl hrát i omezený přístup do lovných míst.
Vědce by ještě zajímalo, jak často zvířata jedí kořist žijící na souši a jaké strategie používají k lovu ryb. Eriksson se zabývá také dopadem požárů.
