Klimatické změny mají dle všeho na zvířata různý vliv. Vědci na konci října popsali v Current Biology případ pěvce lindušky velké, která se nyní čím dál častěji místo své obvyklé migrační trasy do jihovýchodní Asie, vydává na neuvěřitelnou trasu dlouhou 6 tisíc kilometrů do jižní Evropy. Informuje o tom server Science News.
Některá zvířata reagují na změnu klimatu tím, že změní načasování událostí jako je rozmnožování. Nedávná studie, jež se objevila v Trends in Ecology & Evolution, pak poukázala na to, že se některým živočichům mohou měnit tělesné tvary jako je velikost zobáků či uší, uvádí The Conservation. Jiná reagují na změnu tím, že se přesunou do jiné oblasti.
Mezi ty patří nejspíše i ptáci. Čím dál více důkazů ukazuje na to, že některé druhy zpěvných ptáků mění svou migrační trasu. Vědci nyní v Current Biology popsali jednu z mála zdokumentovaných současných změn těchto tras.
Vědci se zaměřili na pěvce lindušku velkou (Anthus richardi). Druh běžně tráví rozmnožovací sezónu na Sibiři, zimy na jihovýchodě Asie. V současné době se však tento pták stal běžně pozorovatelným v jižní Evropě – Francie, Portugalsko, Španělsko, Itálie.
Svou roli v tom hraje pravděpodobně právě změna klimatu. Během let narůstal počet pozorování těchto ptáků v Evropě. Kupříkladu ve Francii zaznamenali mezi lety 1982 a 1993 navýšení ze tří jedinců na šest ročně. V roce 2018 už to ale bylo 144 lindušek, popisují vědci ve studii.
Výzkumníci ve Francii během zimy mezi lety 2019 a 2020 odchytili sedm jedinců. Těm přidělali geolokátory, jež na základě délky dne a intenzity světla odhadly geografickou polohu. Další zimu se podařilo odchytit tři z nich.
Ukázalo se, že se nejedná pouze o náhodu a ztracené jedince. Označení ptáci se do jižní Francie, na niž se společně s kouskem pobřeží Španělska vědci zaměřili, vraceli i v následujících zimách.
Vědci uvádějí, že migrace z východu na západ je mezi ptáky vzácností. Většina druhů, které se takto vydávají, jsou ty, které migrují na krátké vzdálenosti v tropech, dodává pro Science News ornitoložka Jessie Williamson, jež se na studii nepodílela.
Kopírují cestu, jež podnikli jejich předkové
Do analýzy vědci zařadili také fotografie, na základě kterých určili přibližný věk jedinců, kteří do Evropy putují. Mezi pěvci tuláky jsou vždy mladí ptáci. Pěvci mají totiž tendenci sledovat cestu založenou na instinktech zapsaných do jejich DNA, kopírující cestu, kterou podnikli jejich předkové, uvedl pro Science News evoluční biolog a hlavní autor studie Paul Dufour. Kupříkladu mutace tak mohou mladé pěvce poslat mimo cíl.
Ať už se ale dostanou kamkoli, první migrace vytvoří v mozku mapu pro každou další migraci. Více než polovina zaznamenaných ptáků v Evropě a na severu Afriky ale byli dospělí jedinci. Dufour a jeho kolegové si proto myslí, že mnoho z těchto lindušek jsou sezónními migranty.
Na základě počítačových modelů se ukázalo, že vyšší teploty v zimním období způsobily, že většina částí jižní Evropy je pro ptáky nyní lepším zimovištěm, dodává Science News. Na vině by ale mohlo být také zhoršení podmínek pro zimování v jihovýchodní Asii kupříkladu díky rostoucí urbanizaci.