Britský ministr obrany varuje Putina a hrozí těžkými důsledky, pokud napadne Ukrajinu

Britský ministr obrany Ben Wallace dnes vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby stáhnul ruské vojáky z hranic s Ukrajinou a varoval Moskvu před dlouhodobými těžkými následky, pokud by proti svému sousedovi podnikla výpad. Americké tajné služby odhadují, že Rusko plánuje invazi na Ukrajinu možná již začátkem příštího roku.

Moskva takové úmysly opakovaně popírá. Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes oznámil, že kvůli situaci bude v příštím týdnu jednat s Putinem a také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Jakékoliv kroky Ruska, které by ohrozily suverenitu Ukrajiny, nejen že by měly vážné důsledky – měly by dlouho trvající důsledky pro Rusko,“ řekl Wallace. Apeloval na Putina, aby se vyhnul jakýmkoliv činům, jež by mohly spustit krvavou občanskou válku na okraji Evropy. „Vyzval bych ho jen, aby si to znovu promyslel. Nemyslím si, že by Rusko tyto následky chtělo,“ poznamenal.

Rusko tvrdí, že se cítí být ohroženo možností rozšíření Severoatlantické aliance dále na východ a požaduje po západních zemích záruky, že tak NATO neučiní. Ty prezident USA Joe Biden odmítl ve svém úterním hovoru s Putinem dát a řekl, že každá země má právo si sama vybrat své spojence. Ve stejném duchu se dnes vyjádřil také Wallace.

Ruská vyjádření o tom, jak je obklíčeno státy NATO, jsou podle něj nesmysl. „Jen šest procent ruské pozemní hranice sousedí se zeměmi NATO, to je jen těžko obklíčení zeměmi,“ řekl Wallace. „NATO je obranná aliance – je to v našich zakládajících smlouvách. Je tu jen kvůli obraně sebe a svých členů, pokud by na ně někdo zaútočil,“ dodal britský ministr.

Biden bude dnes o situaci na Ukrajině jednat se zástupci devíti zemí na východním okraji NATO včetně České republiky. Někteří představitelé pobaltských republik, které se hovoru také zúčastní, přitom tvrdí, že americký prezident postupuje proti Rusku příliš smířlivě a vyjadřují obavy, že nechá Moskvu promlouvat do budoucí podoby Severoatlantické aliance, čímž ji jen povzbudí k dalším výpadům v budoucnu.

„Doufám, že se mýlím, ale cítím tu ve vzduchu Mnichov,“ řekl šéf zahraničního výboru estonského parlamentu Marko Mihkelson listu Financial Times s odkazem na dohodu z roku 1938, v níž západní mocnosti postoupily československé Sudety nacistickému Německu, aby se vyhnuly konfliktu.

Macron dnes kromě oznámení chystaných hovorů s Putinem a Zelenským řekl, že chce Francie pokračovat ve zprostředkovávání vyjednávání mezi Ukrajinou a Ruskem v takzvaném normandském formátu, kterého se účastní také Německo. „Tato práce musí pokračovat. Dovolila nám vyhnout se v posledních letech zhoršování situace a umožnila nám dosáhnout hmatatelných výsledků,“ řekl Macron.