Francouzský prezident Emanuel Macron se vyslovil pro přísnější zákony proti „islamistickému separatismu“. Jím navrhovaná legislativa by také měla důsledněji chránit sekulární francouzské hodnoty. Informuje o tom BBC.
Francie má ze všech evropských zemí nejpočetnější muslimskou menšinu, jejíž velikost se odhaduje na šest milionů. Podle Macrona hrozí za současného stavu v rámci této komunity vznik „protispolečnosti“.
Za hlavní riziko označil ve svém pátečním projevu nadřazování vlastních zákonů nad zákony státu, jehož se dopouštějí radikální islamisté. Jako další příznaky „sektářství“ uvedl Macron nerespektování povinné školní docházky a využívání sportovních, kulturních a dalších komunitních aktivit jako „záminky k vyučování zásad, které se neslučují se zákony republiky“.
Navrhovaná legislativa by tak měla mimo jiné přispět k přísnějšímu dohledu nad menšinovými volnočasovými spolky. Francouzští imámové by nadále neměli nadále přijíždět ze zahraničí, financování mešit by mělo být detailněji monitorováno a omezit by se mělo domácí vzdělávání muslimských dětí.
Nová zákonná norma bude zřejmě předložena parlamentu ještě před koncem roku.
Macron zároveň přislíbil, že Francie nabídne přistěhovaleckým komunitám větší ekonomickou a společenskou mobilitu, aby situace nemohli zneužívat radikálové.
„Islám jako náboženství prožívá krizi po celém světě, není to jen případ naší země,“ dodal francouzský prezident Macron.
Sever BBC upozorňuje, že islám je stále častěji vnímán jako hrozba pro základní francouzské svobody, mimo jiné svobodu projevu. Připomíná v této souvislosti týden starý teroristický útok před bývalou kanceláří satirického magazínu Charlie Hebdo i smrt 12 lidí v roce 2015 po zveřejnění karikatur proroka Mohameda.
Francouzští muslimové teroristické útoky drtivou většinou odsoudili a Macronovy poslední kroky vnímají někteří z nich kriticky. Lidskoprávní aktivista Yasser Louati na Twitteru vyjádřil přesvědčení, že „represe muslimů bývala hrozbou, nyní se však stala slibem“.
Podle některých analytiků byl Macronův projev motivován snahou přilákat na svou stranu pravicové voliče před prezidentskými volbami v roce 2022.