Diplomatické řešení, po kterém volají světové velmoci, je tak zatím nedohlednu, informuje Al Jazeera.
Ozbrojený střet ve sporné oblasti vypukl před týdnem a připravil zatím o život desítky vojáků i civilistů na obou stranách.
Arménské ministerstvo zahraničí v pátek vyjádřilo ochotu spolupracovat s Francií, Ruskem a Spojenými státy na dohodě o příměří.
Spojenec Ázerbájdžánu Turecko ale zopakoval svůj požadavek, aby se z oblasti nejprve stáhli arménští „okupanti“. Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu označil pokus o zastavení bojů a stálé příměří za „povrchní“.
„Tentokrát nebude k ničemu,“ uvedl Cavusoglu.
Mluvčí arménské armády mezitím v sobotu informovala o rozsáhlé ázerbájdžánské protiofenzivě, kterou se ale podle ní podařilo arménským silám odrazit.
„Čelíme možná rozhodujícímu okamžiku v našich tisíciletých dějinách,“ řekl v sobotním projevu k národu arménský premiér Nikol Pašinjan. „Všichni musíme být oddáni jedinému cíli: vítězství.“
Ázerbájdžán čelí obvinění, že na jeho straně bojují turečtí vojáci a syrští rebelové, což jeho představitelé opakovaně popřeli. Podle Ázerbájdžánu a Turecka se naopak etničtí Arméni z Náhorního Karabachu, jehož celé území leží v Ázerbájdžánu, zapojují do boje na arménské straně v roli „cizích teroristických bojovníků“.
Nejhorší boje se v oblasti odehrály v první polovině devadesátých let. Počet jejich obětí je odhadován na několik desítek tisíc.
Za příčinu současných střetů označuje Arménie ázerbájdžánskou ofenzivu z 27. září, která byla podle Ázerbájdžánu reakcí na arménské provokace, uzavírá Al Jazeera.