Švýcarsko přijme sankce proti ruským činitelům a firmám po vzoru postihů Evropské unie a zmrazí také jejich majetek, oznámila dnes švýcarská vláda. Alpská země v posledních dnech lavírovala mezi tradiční neutralitou a solidaritou se Západem a dnešní rozhodnutí je pro ni velice nezvyklé, poznamenávají média. Podle švýcarského prezidenta Ignazia Cassise jde o unikátní a těžký krok, který vyžadoval pečlivé posouzení.
„Ve světle pokračující ruské intervence na Ukrajině se Spolková rada 28. února rozhodla přijmout balík sankcí, který uvalila EU 23. a 25. (února),“ uvedla ve vyjádření tamní vláda.
Švýcarsko k tomu zavedlo s okamžitou účinností finanční postihy proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, premiérovi Michailu Mišustinovi a šéfovi ruské diplomacie Sergeji Lavrovovi. Ministryně spravedlnosti Karin Kellerová-Sutterová rovněž oznámila, že alpská země nově nepovoluje vstup na své území pěti ruským oligarchům, kteří mají údajně blízko k Putinovi, úřady je však odmítly jmenovat.
„Švýcarsko znovu vyjadřuje svou solidaritu s Ukrajinou a jejím lidem; doručí podpůrné dodávky lidem, kteří utekli do Polska,“ pokračovala ve vyjádření vláda a znovu se nabídla, že je ochotna ve sporu mezi Moskvou a Kyjevem působit jako prostředník.
EU schválila v pátek balík sankcí, jehož cílem je omezit ruský přístup ke kapitálu, míří rovněž na energetiku, dopravu či obchod. Podle EU se postihy dotýkají 70 procent ruského bankovního trhu a mají znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázat dodávky klíčových součástek ruským rafinériím či omezit přístup Ruska ke klíčovým technologiím.
„Bez zapojení Švýcarska by naše opatření nebyla tak účinná jako s ním,“ ocenil dnes rozhodnutí Borrell. Zdůraznil, že zvláště v boji proti „černým penězům„, z nichž těží ruští oligarchové napojení na Kreml, je švýcarská pomoc zásadní.
Ministr financí Ueli Maurer dnes řekl, že se balík švýcarských sankcí od těch přijatých zeměmi EU nijak neliší. Zároveň podotkl, že obchod s ruskými komoditami zůstane i po zavedení postihů v podstatě nedotčen, protože na ten nemířily ani evropské sankce. Švýcarsko je klíčovým obchodním uzlem pro ruské komodity, poznamenává agentura Reuters.
Podle tisku patří Švýcarsko k zemím, kam bohatí Rusové s oblibou posílají své peníze. Stanice RTS uvedla, že Rusové do země v předloňském roce poslali 2,5 miliardy dolarů (55 miliard korun) a v první polovině loňského roku dalších 1,8 miliardy dolarů (téměř 40 miliard korun). To je více než do Británie či USA.
Podle odhadů švýcarského velvyslanectví v Moskvě je alpská země nejoblíbenějším místem pro zahraniční vklady Rusů. Švýcarská národní banka uvádí, že ruští občané měli ve švýcarských bankách v roce 2020 vklady ve výši 10,4 miliardy švýcarských franků (246 miliard Kč). Ženevou navíc prochází zhruba 80 procent obchodů s ruskou ropou.