Státy Evropské unie se shodly na sankcích proti Bělorusku za jeho podíl na ruské invazi na Ukrajinu. Oznámilo to francouzské předsednictví EU. Postihy mají dále omezit běloruský export, který již zasáhly předchozí unijní sankce vůči režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Opatření se dotknou 70 procent veškerého běloruského vývozu do EU. Na sankční seznam přibylo 22 armádních velitelů či dalších lidí podílejících se na ruské invazi na Ukrajinu.
Prezidenti a premiéři EU minulý čtvrtek dali diplomatům za úkol připravit nové sankce kvůli tomu, že Bělorusko umožňuje ze svého území ruským silám útočit na Ukrajinu, zejména na metropoli Kyjev. Velvyslanci členských zemí dnes schválili balík postihů, který má připravit běloruský režim o finanční zdroje.
Podle francouzského předsednictví jsou sankce zaměřeny také na dřevařský a ocelářský průmysl či vývoz potaše. Bělorusko je po Kanadě druhým největším vývozcem uhličitanu draselného označovaného jako potaš, který slouží jako hnojivo či látka k výrobě pracích prášků.
Běloruský režim je terčem unijních sankcí od předloňska, kdy země bloku spustily první opatření v reakci na zmanipulované volby a násilné potlačování opozičních protestů. Ke zpřísnění postihů sáhla unie loni v červnu, kdy poprvé zacílila na významné sektory běloruské ekonomiky včetně potaše.
Jeden z unijních činitelů dnes novinářům řekl, že až dosud se zákaz vztahoval pouze na některé druhy této chemikálie, zatímco nyní to bude veškerý potaš.
Celkový běloruský vývoz do unijních zemí měl podle statistik Evropské komise loni hodnotu 5,9 miliardy eur (144 miliard korun). Omezení plynoucí ze sankcí by podle zmíněného činitele měla tento export snížit zhruba o 70 procent.
Na rozdíl od sankcí proti Rusku se na Bělorusko nevztahuje vyloučení části bank z mezinárodního platebního systému SWIFT. Další z unijních činitelů však dnes prohlásil, že v závislosti na vývoji situace to v brzké budoucnosti není vyloučeno.