Existenci času bereme jako samozřejmost. Stačí se podívat na hodiny či kalendář. Vývoj fyziky však počítá s možností, že čas existovat nemusí. Podle profesora Sama Barona, který se o tom rozepsal na webu The Conversation, by absence času náš život nijak neovlivnila. Rovněž tvrdí, že základním rysem našeho vesmíru nemusí být čas, ale příčinná souvislost.
Fyzika prochází krizí, píše server SciTechDaily s odkazem na článek serveru The Conversation profesora Sama Barona z Australské katolické univerzity.
Během minulého století jsme vesmír vysvětlovali obecnou teorií relativity popisující celkový obraz gravitace a objektů a kvantovou mechanikou, která vysvětluje fungování miniaturní svět částic. Obě teorie jsou však ve vzájemné rozepři.
Již dříve fyzici navrhli tyto dvě známé teorie nahradit jednou obecnou. Vycházet z nich a propojit je může například teorie „kvantové gravitace”.
Kvantová gravitace může vysvětlit fungování gigantického obrazu gravitace v miniaturním světě částic. Je ale nesmírně obtížné ji vytvořit.
Indický kvantový fyzik žijící v Americe Abhay Ashtekar v roce 1986 formuloval teorii smyčkové kvantové gravitace. Strukturu prostoru a času v ní tvoří síť extrémně malých „smyček”.
Jedním z pozoruhodných rysů této teorie je, že nepočítá s časem. Ve zrušení času přitom není sama.
„Řada dalších přístupů odstraňuje čas jako základní část reality. Takže víme, že potřebujeme novou fyzikální teorii k vysvětlení vesmíru a že tato teorie nemusí obsahovat čas,” píše Baron.
Předpokládáme, ale nevíme
„Předpokládejme, že se taková teorie ukáže správnou. Vyplývá z ní snad, že čas neexistuje? Záleží na tom, co existencí myslíme. Fyzikální teorie nezahrnují žádné stoly, židle nebo lidi, přesto stále přijímáme, že stoly, židle a lidé existují,” vysvětluje Baron.
Takové věci podle něj existují na jiné úrovni, než je úroveň popisovaná fyzikou. Máme představu o tom, z jakých částic se svět skládá. Z čeho by mohl být tvořený čas však nemáme ponětí.
Nemůžeme určit, jak čas vzniká. Jediné, co nám zbývá, je jeho existenci předpokládat. Existovat ovšem nemusí.
Prvotní zjištění o neexistenci času muže podle Barona lidstvo přivést k mrtvému bodu.
Budoucnost plánujeme na základě minulosti. Profesor píše, že bychom bez toho pozbyli důvod vstávat z postele. Ale co když se náš život bez přítomnosti času nezmění?
„Když fyzika vyloučí čas, muže ponechat příčinnou souvislost, kdy jedna věc způsobí druhou,” uvedl Baron. „Možná nám fyzika říká, že základním rysem našeho vesmíru není čas, ale příčinná souvislost.”