Rozšiřování NATO o Finsko a Švédsko: Obavy Turecka jsou legitimní, řekl Stoltenberg

Obavy Turecka, které země vyjádřila v souvislosti s žádostmi Finska a Švédska o členství v NATO, jsou legitimní, upozornil v neděli generální tajemník NATO Jens Stoltenberg během návštěvy Finska. Informovaly o tom agentury Reuters a AP.

Severské země požádaly o vstup do politicko-vojenské aliance minulý měsíc v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Narazily však na odpor Turecka, které je obvinilo z podpory a ukrývání kurdských militantů a dalších skupin, které Ankara považuje za teroristy.

„Jsou to legitimní obavy. Jde o terorismus, jde o vývoz zbraní,“ prohlásil Stoltenberg dle Reuters na společné tiskové konferenci s finským prezidentem Saulim Niinistöem, když jej navštívil v jeho letním sídle v přístavním městě Naantali.

Podle šéfa NATO je Turecko pro alianci klíčovým spojencem vzhledem ke své strategické poloze u Černého moře mezi Evropou a Blízkým východem. Zároveň vyzdvihl podporu, kterou stát poskytl Ukrajině od doby, kdy Rusko 24. února vyslalo vojáky na území svého souseda, což ruský prezident Vladimir Putin označuje jako „speciální vojenskou operaci“.

„Musíme si uvědomit a pochopit, že žádný spojenec v NATO neutrpěl více teroristických útoků než Turecko,“ řekl Stoltenberg s použitím turecké výslovnosti názvu země, kterou preferuje prezident státu na dvou kontinentech Recep Tayyip Erdogan.

Stoltenberg a Niinistö uvedli, že jednání s Tureckem budou pokračovat, přičemž neupřesnili, zda došlo k pokroku. „Summit v Madridu nikdy nebyl konečným termínem,“ upozornil Stoltenberg v souvislosti s přijetím Finska a Švédska do NATO s odkazem na zasedání v hlavním městě Španělska na konci června.

Terorismus odsuzujeme, upozornil dříve Niinistö

Ankara Švédsko a Finska viní z toho, že poskytují útočiště členům Strany kurdských pracujících (PKK), což je skupina, kterou považuje za teroristickou organizaci, či stoupencům Fethullaha Gülena, kterého Turecko obviňuje z organizování pokusu o převrat v roce 2016.

Erdogan také řekl, že Ankara bude proti žádostem o vstup do NATO od těch, kteří vůči Turecku zavedli sankce. Oba severské státy na Turecko uvalily zbrojní embargo po jeho vpádu do Sýrie v roce 2019.

„Terorismus bereme vážně. Odsuzujeme terorismus ve všech jeho podobách a aktivně se zapojujeme do boje proti němu. Jsme otevřeni konstruktivní diskusi o všech obavách, které Turecko může mít ohledně našeho členství,“ řekl v květnu finský prezident při návštěvě v Bílém domě. Zároveň dle Reuters podotkl, že bilaterální vztahy Finska s Tureckem byly vždy dobré.

Mezi požadavky směřující z Ankary do Helsinek a Stockholmu patří zrušení omezení vývozu zbraní do Turecka. Země také trvá na vydání členů určitých kurdských organizací, které jsou proti Erdoganově vládě, upozornila agentura AP.

Šéf NATO v posledních týdnech pracoval na vyřešení sporu. V pondělí zamíří do Švédska na jednání se švédskou premiérkou Magdalenou Andersson.