Bronzová socha Malé mořské víly je maskotem Dánska a symbolem Kodaně. Často však doslova přichází o hlavu. A od roku 2006 má i svou geneticky modifikovanou verzi.
Malá mořská víla je dílem dánsko-islandského sochaře Edvarda Eriksena a byla instalována v roce 1913. Klidně se vyhřívá na skále obklopena vodou. Bronzová socha na motivy stejnojmenné pohádky Hanse Christiana Andersena je pro Kodaň stejně ikonická jako Socha svobody pro New York. Ale její proslulost vedla k tomu, že hlava postavy byla na protest několikrát odstraněna.
Socha, inspirovaná baletním představením klasické lidové pohádky, původně vznikla na objednávku syna místního pivního magnáta a nyní zdobí vody Kodaně již více než století. Povalující se postava toužebně hledí do dálky, rysy navždy zmrzlé ve výrazu smutku. Možná kvůli neustálé hrozbě setnutí hlavy, které mořská panna čelila od svého vzniku.
Víla terčem útoků
Jelikož se kousek stal oblíbenou turistickou atrakcí, brzy byl i neoficiálním maskotem celého města. S touto pozorností na sochu dolehla spousta protestů a náhodných vandalských činů. Hlava mořské panny byla poprvé ukradena v roce 1964 politickými disidenty a nikdy nebyla získána zpět.
Na tělo byla naroubována nová hlava, ale pak Malá mořská víla přišla v roce 1984 o ruku. Ruka byla později nalezena, ale další pokus o dekapitaci v roce 1990 zanechal soše širokou ránu na krku. V roce 1998 hlavu někdo znovu ukradl (tentokrát však byla nalezena) a nakonec v roce 2003 byla celá socha odstřelena ze skály výbušninami. Zdá se, že Malá mořská víla prostě nemá klid.
Dnes je socha restaurována a stále přitahuje každoročně nespočet obdivovatelů.
Geneticky upravená verze oblíbené mořské panny
V roce 2006, necelých 100 let poté, co byla představena Eriksenova ikonická mořská panna, Bjørn Nørgaard, profesor Královské dánské akademie výtvarných umění, vytvořil „Geneticky pozměněný ráj“. Tisková zpráva popisovala dílo jako „provokativní a vtipný pohled na postmoderní společnost“. Čtvrt míle od oblíbené turistické atrakce jsou zkroucené abstraktní sochy Adama, Evy, Máří Magdalény, Krista, těhotného muže a „Geneticky modifikované Malé mořské víly“.
Tato mořská panna je také bronzová a sedí v pozici podobné Eriksenově, ale její zkroucená postava s protáhlými kostnatými nohami a nerozpoznatelnou hlavou je kritikou genetických změn. Tato mořská pana zatím zůstala vandalismu ušetřena. Možná je to proto, jak říká Nørgaard, že už „bojuje proti řádu přírody“ a jakákoli další úprava by byla zbytečná.
Sochy, původně vystavené v dánském pavilonu na světové výstavě Expo 2000 v německém Hannoveru, obepínají pískovcový oblouk zakončený 15stopou sochou Madony. Jsou jen 10 minut chůze od Eriksonovy mořské panny a pro zájemce nabízejí střízlivou alternativu k jeho romantismu.