Silné zemětřesení ve středu otřáslo afghánskou západní provincií Herát. Donutilo úřady k přesunu záchranných týmů, které jsou již v terénu po sérii smrtících sobotních otřesů. Informovala o tom agentura Reuters, server BBC a další.
Mluvčí pro zvládání katastrof Janan Sayeeq nesdělil agentuře Reuters zatím žádné podrobnosti o obětech, ale provinční představitelé upozorňují, že byly zničeny další stovky domů. Úřad herátského guvernéra hovoří o „obrovských ztrátách“ v některých oblastech, aniž by uvedl podrobnosti.
„Mobilní lékařské týmy a úředníci spolupracovali a převezli několik zraněných lidí do nemocnice,“ stojí v prohlášení úřadu guvernéra.
BREAKING: A 6.3 magnitude earthquake has shaken part of western Afghanistan where a quake on Saturday killed more than 2,000 people. https://t.co/ysWd2YtBbl
— The Associated Press (@AP) October 11, 2023
Sobotní otřesy zabily nejméně 2 400 lidí a více než 2 000 zranily, uvedla vláda řízená Talibanem. Toto zemětřesení se tak stalo v letošním roce jedním z nejsmrtelnějších na světě. Podle Světové zdravotnické organizace jsou většinou obětí ženy a děti.
Německé výzkumné centrum pro geovědy (GFZ) informovalo, že poslední zemětřesení mělo magnitudu 6,3 a došlo k němu v hloubce 10 km. Udeřilo ve středu kolem 05:10 místního času 28 kilometrů severně od města Herát, píše server BBC.
Vesničané spí v zimě venku
Afghánistán obklopený horami má za sebou historii silných zemětřesení, mnohá v drsné oblasti Hindúkuš sousedící s Pákistánem. Leží totiž poblíž křižovatky euroasijské a indické tektonické desky. Provincie Herát sousedí s Íránem, který přislíbil humanitární pomoc.
V centrální části Rubat Sangi, kterou zasáhly sobotní otřesy, bylo částečně nebo úplně zničeno nejméně 200 domů, řekl guvernér Noor Ahmad Shahab a dodal, že obyvatelé utrpěli „obrovské materiální ztráty“.
Dosud nebyly hlášeny žádné oběti. Důvodem je podle guvernéra fakt, že od předchozího zemětřesení spí mnoho vesničanů venku nebo ve stanech.
„Lidé potřebují naléhavou pomoc,“ upozorňuje Shahab a dodává, že mnoho přeživších z chladného podzimního počasí onemocnělo.
Problémem je zničená infrastruktura, chybí i zastavená zahraniční pomoc
Úsilí o pomoc a záchranu po sobotním zemětřesení brzdila nedostatečná infrastruktura. Ta se po desetiletích válek rozpadla. Problém je i nedostatek zahraniční pomoci, která kdysi tvořila páteř ekonomiky, ale po převzetí moci Talibanem vyschla.
Afghánský zdravotnický systém, z velké části závislý na zahraniční pomoci, také čelil ochromujícím škrtům.
Evropská unie uvedla, že poskytne 2,5 milionu eur humanitárním partnerům pracujícím na poskytování pomoci, navíc k 89 milionům eur již přidělené humanitární pomoci v roce 2023. Mimo jiné také nabídla přístřešky, zimní stany a hygienické potřeby.
Pákistán, Írán, Turecko a Čína se již zavázaly poslat jídlo, přikrývky, léky, stany a finanční prostředky. Humanitární úřad OSN také oznámil pomoc v hodnotě 5 milionů dolarů.
