Spojené státy 8. listopadu čekají volby, jež se konají v polovině čtyřletého funkčního období prezidenta. Hlasovat se bude o složení celé Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu, a také o guvernérech 36 států a tří teritorií. Průzkumy naznačují, že demokraté mohou přijít o kontrolu nad oběma kongresovými komorami. To by mělo zásadní dopad na schopnost demokratického prezidenta Joea Bidena prosazovat zákony a zároveň by to mohlo přímo ovlivnit, zda se republikánský exprezident Donald Trump rozhodne za dva roky opět kandidovat na post šéfa Bílého domu. Otázkou také je, jak by případná převaha republikánů v Kongresu ovlivnila americkou vojenskou pomoc Ukrajině.
Letošní rok přinesl ruskou válku proti Ukrajině, ve Spojených státech nadále dochází k častým útokům střelnými zbraněmi, na hranici mezi USA a Mexikem přišel rekordní počet uprchlíků a migrantů a americký nejvyšší soud zrušil celostátní právo na potrat. To vše patří mezi klíčová témata blížících se voleb. Největší obavy ale Američanům podle nedávného průzkumu Reuters/Ipsos dělá inflace a stav ekonomiky. Zatímco demokraté inflaci přičítají ruské válce na Ukrajině či problémům v dodavatelském řetězci souvisejícím s pandemií covidu-19, republikáni tvrdí, že za inflaci může Bidenova politika a související výdaje.
Republicans appear better positioned than ever ahead of midterms https://t.co/rjKNjO8Zc2
— Guardian news (@guardiannews) November 5, 2022
Volby navíc přicházejí v době, kdy jsou Spojené státy nejvíce politicky polarizované za poslední desítky let. Demokraty vedený zvláštní výbor Sněmovny reprezentantů již déle než rok vyšetřuje okolnosti násilného vpádu Trumpových stoupenců do sídla Kongresu 6. ledna 2021. Říjnový pokus o útok na demokratickou šéfku Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou, při kterém se do jejího domu v San Francisku vloupal muž vyzbrojený kladivem a napadl jejího 82letého manžela, prohloubil obavy z politického násilí před volbami.
Američané budou hlasovat o obsazení všech 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a o 35 ze 100 křesel v Senátu. Média s odkazem na minulé prezidentské volby připomínají, že oficiální výsledky všech klání nebudou známy během volební noci, přičemž poukazují mimo jiné na množství lidí, kteří hlasují v předstihu či korespondenčně nebo obecněji na skutečnost, že volby v USA jsou na rozdíl od mnoha jiných zemí značně decentralizované.
Poté, co americký nejvyšší soud v červnu zrušil ústavní právo na potrat zvrácením téměř 50 let starého precedenčního verdiktu z kauzy Roeová vs. Wade, průzkumy předpovídaly, že by si demokraté mohli zachovat většinu ve sněmovně. V následujících měsících ale republikáni podle průzkumů začali náskok stahovat. Podle analytického webu FiveThirtyEight je nyní zhruba 80procentní pravděpodobnost, že většinu ve Sněmovně reprezentantů získají republikáni.
Těsnější souboj se očekává o Senát, kde má každý z 50 států USA dva zástupce. Pozornost se upírá na hrstku klíčových států, zejména Arizonu, Nevadu, Georgii a Pensylvánii, kde se předpokládá těsný výsledek. Demokrati přitom potřebují zvítězit nejméně ve třech z těchto čtyř hlasování, aby si zachovali kontrolu nad Senátem. Republikáni to mají o něco jednodušší, jelikož potřebují vyhrát ve dvou z těchto čtyř hlasování do Senátu, uvádí web televize CNN.
List Financial Times píše, že ačkoliv většina průzkumů předpovídá vítězství republikánů v obou komorách, je možné, že američtí tvůrci průzkumů se ve svých modelech snaží kompenzovat skutečnost, že v minulosti podcenili účast republikánských voličů.
Průběžné volby jsou především označovány za referendum o prezidentovi. Biden dosud prosazoval nové zákony o ochraně klimatu, kontrole zbraní nebo o infrastruktuře a investicích, což se mu dařilo díky těsné demokratické většině v Kongresu. V závěrečné fázi kampaně se však na popularitě prezidenta projevuje vysoká inflace a obavy Američanů o stav ekonomiky. Pokud by jednu z komor Kongresu ovládli republikáni, mohli by blokovat schvalování demokraty předkládaných zákonů, což by vytvořilo patovou politickou situaci. Volební neúspěch demokratů by zároveň mohl být interpretován jako Bidenova slabost a mohl by obnovit výzvy, aby v příštích prezidentských volbách v roce 2024 stávající šéf Bílého domu přenechal demokratickou kandidaturu někomu jinému, píše zpravodajský web BBC.
Bývalý republikánský prezident Trump, který stále nepravdivě tvrdí, že v minulých prezidentských volbách zvítězil, nedávno prohlásil, že „nejspíš bude muset“ znovu kandidovat na prezidenta. Svou podporou pomohl v republikánských primárkách k získání nominace do Senátu několika kandidátům, kteří nepatří mezi tradiční republikánské politiky. Jde například o někdejší hvězdu amerického fotbalu Herschela Walkera v Georgii, slavného televizního doktora Mehmeta Oze v Pensylvánii a v Ohiu o J.D. Vance, který se dostal do povědomí veřejnosti jako autor knihy „Hillbilly Elegy“ (Americká elegie), jež vypráví o jeho vzpomínkách na dětství v Apalačském pohoří. Pokud budou tito kandidáti v nadcházejících volbách úspěšní, posílilo by to Trumpovu pozici před prezidentskými volbami. Jejich neúspěch by naopak hrál do karet Trumpovým stranickým rivalům.
Americké průběžné volby se však netýkají pouze domácí politiky, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zásadní otázkou je, jak by republikánský volební úspěch ovlivnil americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Podle nedávného průzkumu si téměř tři čtvrtiny obyvatel myslí, že by USA měly pokračovat v podpoře Ukrajiny. Někteří republikáni ale naznačili, že by se pomoc Ukrajině v případě republikánského volebního vítězství zkomplikovala.
Žádná jiná země neposlala Kyjevu více zbraní, munice, vojenského vybavení a peněz než Spojené státy. Podle odborníků sehrály rozsáhlé dodávky amerických zbraní rozhodující roli v dosavadních vojenských úspěších ukrajinských sil. Pokud by USA poskytly podstatně méně prostředků, mohlo by to zvrátit průběh války ve prospěch Ruska. Zároveň by snížení americké pomoci mohlo vést i další země k podobnému kroku.
V polovině října lídr republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy naznačil, že by republikány kontrolovaný Kongres mohl pomoc Ukrajině zbrzdit. „Nemyslím si, že lidé budou v době recese sedět a vypisovat Ukrajině bianko šek,“ uvedl. Zároveň není jediným republikánem, který vyjádřil podobný názor. Například senátor za stát Missouri Josh Hawley v květnu prohlásil, že rozsáhlá pomoc Ukrajině není v americkém zájmu a že umožňuje Evropě žít na cizí účet.
Biden ostře kritizoval McCarthyho výrok ohledně pomoci Ukrajině. Podle prezidenta republikáni nechápou, jak vážný problém by blokování pomoci Ukrajině představovalo. „Jde o víc než o Ukrajinu. Jde o východní Evropu. Jde o NATO,“ prohlásil. V zahraniční politice má americký prezident poměrně volnou ruku. Když však jde o peníze, jako v případě pomoci Ukrajině, závisí na schválení prostředků Kongresem.
Nejvyšší republikán v horní komoře Kongresu Mitch McConnell se po McCarthyho prohlášení snažil rychle objasnit, že v Senátu nehodlá blokovat pomoc Ukrajině. Je podle něj v americkém národním bezpečnostním zájmu dát jasně najevo, že státy jako Rusko nebo Čína nemohou anektovat menší sousedy.
Obecně by však pro Bidena mohlo být obtížnější a politicky nákladnější udržet po volbách pomoc Ukrajině na současné úrovni. Pozorovatelé očekávají, že by se mohl preventivně pokusit prosadit vyšší částku pro Kyjev ještě před koncem roku, tedy před lednovým zasedáním nového Kongresu.
