V září 2015 se objevily zprávy, že Čína testovala vysokorychlostní dron WZ-8, který byl navržen tak, aby dosahoval hypersonických rychlostí. Tato událost byla přelomovým okamžikem pro Pentagon, který v průběhu desetiletí nechal americký hypersonický výzkum a vývoj ležet ladem. Vedl totiž tzv. globální válku proti terorismu.
Krátce poté přišlo Rusko s vlastním tvrzením, že nasadilo rakety dosahující hypersonické rychlosti. Ta je obecně definována jako rychlost vyšší než Mach 5, ale navíc se schopností manévrovat a vyhýbat se obraně. Vědomí, že oba konkurenti aktivně usilují o vysokorychlostní manévrovatelné zbraně, přimělo americké ministerstvo obrany k obnovení vlastních programů výzkumu a vývoje. A to v rámci armády, námořnictva i letectva. Do práce se zapojila i slavná Agentura pro pokročilé obranné výzkumné projekty (DARPA).
První letový test systému DARPA OpFires
Jakého pokroku však dosáhla americká armáda osm let po čínském testu ve vývoji vlastních hypersonických zbraňových systémů?
„Jsme v závodě, ať už si to chceme připustit, nebo ne,“ řekl dle National Defense Magazine Mark Lewis, výkonný ředitel Purdue Applied Research Institute, na červnové akci pro média. Podle zprávy Hypersonic Weapons: Background and Issues for Congress, která byla zveřejněna zhruba před rokem, se americké ministerstvo obrany v posledních letech zaměřilo na dva přístupy: kluzáky a řízené střely.
Hypersonické kluzáky
Hypersonické střely typu boost-glide (urychlený kluzák) se skládají z raketového motoru, který urychluje střelu, a klouzavého tělesa obsahujícího bojovou hlavici. Jakmile se klouzavé těleso oddělí od vyhořelé rakety, využívá kinetickou energii a vztlak vznikající při pohybu ve vzduchu k tomu, aby vysokou rychlostí prolétlo atmosférou a manévrovalo k zasažení cíle, uvádí se ve zprávě U.S. Hypersonic Weapons and Alternatives, kterou v lednu zveřejnil rozpočtový úřad Kongresu.
Raketový urychlovač zpočátku urychlí hypersonickou střelu na rychlost blížící se Mach 4, poté rychlost udržuje po celou dobu letu pomocí proudového motoru typu scramjet. Hypersonická zbraň dlouhého dosahu má dolet necelých 2800 kilometrů a je vyzbrojena hypersonickými střelami, které mohou dosáhnout rychlosti „hodně přes 6000 km/h“, uvádí se ve zprávě. Navzdory řadě zpoždění při testování se zdá, že armáda má před hypersonickými programy ostatních složek amerických ozbrojených sil náskok.
Námořnictvo nezahálí
Konvenční úderný systém námořnictva by měla být hypersonická zbraň s dvoustupňovým náporovým motorem na tuhé palivo. Hypersonické klouzavé těleso obsahující bojovou hlavici bude k ničení cílů využívat kinetickou energii.
V současné době má americké námořnictvo třífázovou akviziční strategii pro dodání systému, která se skládá z rychlého prototypování, rychlého zavedení do provozu a poté případného zavedení na palubu ponorek třídy Virginia a torpédoborců třídy Zumwalt, uvádí se ve zprávě o testování a hodnocení. Letové zkoušky systému Conventional Prompt Strike začaly v červnu 2022. Námořnictvo má naplánovány čtyři zkoušky do konce fiskálního roku 2024. K rychlému nasazení na palubě torpédoborce třídy Zumwalt by mělo dojít již příští rok. K umístění na palubě ponorek třídy Virginia pak v roce 2029.
Strategická role letectva
Andrew Hunter, náměstek ministra letectva pro akvizice, technologie a logistiku, v březnu zákonodárcům sdělil, že letectvo v současné době nemá v úmyslu pokračovat v nákupu Tactical Boost Glide. Namísto toho se nasazení dočká hypersonická zbraň poháněná proudovým motorem a odpalovaná ze vzduchu. Většina podrobností o její konstrukci a harmonogramu je přitom stále utajena. Je menších rozměrů a zpráva rozpočtového úřadu Kongresu odhaduje její dolet na necelých 500 kilometrů. Z rozpočtových dokumentů letectva vyplývá, že program řízených střel bude prioritně integrován do stíhacího letounu F-15E (a patrně i EX). Tak, aby bylo možné rychle zahájit letové zkoušky.
Letectvo plánuje nasadit hypersonickou útočnou řízenou střelu do fiskálního roku 2027. Úspěch programu však bude záviset na dostatečném financování. USAF přitom požaduje 317 milionů dolarů ve fiskálním roce 2023, o rok dříve to bylo 200 milionů dolarů. Program je v rozpočtových dokumentech dále popsán jako program zaměřený na dosažení schopnosti rychlého úderu na dlouhé vzdálenosti. Stavět má na technologii vyvinuté v rámci programu DARPA Hypersonic Air-Breathing Weapon Concept.
Tento program je realizován společně s letectvem. DARPA rovněž pokračuje v testování taktického hypersonického vozidla ve tvaru klínu schopného letu rychlostí vyšší než Mach 7. Podle generálního ředitele a výkonného ředitele národního institutu pro výrobní inovace Nigela Francise jsou DARPA a jednotlivé složky amerických ozbrojených sil v závodě o hypersoniku hráči mnohem většího týmu. Vítězství v globální soutěži bude vyžadovat spolupráci vlády, průmyslu a akademické obce. „Můj názor je, že Spojené státy mají absolutní schopnost být světovým lídrem a být vždy v čele světa, pokud jde o cokoli technologického,“ uvedl Francis podle National Denfense Magazine.