Ruská ekonomika je podle Kremlu ve skvělém stavu. Hrubý domácí produkt (HDP) roste extrémním tempem a překonává ten americký, nezaměstnanost je nízká a inflace je sice vysoká, ale není to nic, co by nešlo zvládnout. Takové signály teď Moskva posílá na Západ. „Porazili jsme vás“. Situace je však podle expertů dramaticky odlišná. Ve skutečnosti může ruská ekonomika zkolabovat. Ne za deset let, ne za pět let nebo za dva roky, ale už letos.
Moskva nám to opakuje jako pohádku na dobrou noc. Ruská ekonomika od začátku války na Ukrajině odolává západním sankcím.
Ruský premiér Michail Mišustin před několika dny uklidňoval prezidenta Vladimira Putina, že HDP země v loňském roce vzrostlo o 4,1 procenta. To je více, než se čekalo. Ruská centrální banka například očekávala růst o 3,5 procenta, píše agentura Reuters. O takovém ekonomickém růstu se Evropské unii (EU) ani nesnilo.
Kremlin's twisted logic: War = economic boom.
— EUvsDisinfo (@EUvsDisinfo) February 10, 2025
Reality: Soaring inflation, Ruble down, and Real wages stagnant.
Russia’s economy is not ‘strong,’ it is militarised. War does not build wealth – it burns it.#DontBeDeceived, read 👇https://t.co/dqZWGcbHJJ
Tyto zveřejněné statistiky posílají veřejnosti doma i v zahraničí jasný vzkaz, myslí si Elina Ribakova, vedoucí výzkumná pracovnice na Peterson Institute for International Economics (PIIE). „Stále stojíme. Můžeme vás přežít“. A jak upozornila televize CNN, skutečně to má v západním světě negativní vliv.
„Opravdu mají naše sankce takový dopad?“ Takové otázky v poslední době zaznívají mezi západními tvůrci politik. Pokud nedokážou pokořit ruskou ekonomiku a válečný potenciál a Putin je považuje jen za logistické překážky, tak proč se vůbec obtěžovat? Putin zasévá mezi západní země nejistotu a snaží se je demotivovat v pokračující ekonomické válce.
Ekonomika na kokainu
Řada expertů nicméně upozorňuje, že se jedná o přelud – iluzi pečlivě promyšlenou Kremlem, aby ošálil nepřátele. Jak se válka blíží k třetímu roku trvání, ruská ekonomika na tom začíná být natolik bídně, že se tento přelud začíná rozpadat a ukazuje hospodářství země a společnost v ruinách. A Putina jako člověka, který obětoval ruské občany a jejich životní úroveň mocenským choutkám.
Odborníci popisují ruskou ekonomiku jako na steroidech. Rostou jí svaly velice rychle, ale nepřirozeně a neudržitelně. I když, Ribakova by používala raději termín ekonomika na kokainu, po steroidech totiž alespoň nějaké svaly rostou.
Že je stav ruské ekonomiky opravdu vážný, dokazuje i skutečnost, že Kreml postupně problémy opatrně přiznává. Opatrně, protože riskuje mohutnou občanskou nespokojenost. A nejen tu. Nespokojení jsou hlavně ruské politické elity a oligarchové, kteří si chtějí žít hezky a válka, kterou se nedaří vyhrát, už jim je na obtíž. Kdy bude na obtíž i Putin? Situace se mu může vymknout z rukou.
Navíc se dostal do pasti, a to proto, že si nemůže dovolit válku ani prohrát, ani vyhrát. Ideální stav pro něj je konflikt zmrazit a dál ládovat obranný průmysl rubly. Obavy západních lídrů z dohody s USA výhodné pro ruského diktátora jsou na místě. Mají strach z toho, že Rusko využije příměří jen jako pauzu, přeskupí a přezbrojí své síly a získá čas na výcvik nových vojáků. Nakonec zaútočí znovu.
Ruská ekonomika je válečná ekonomika. Zemi trápí vysoká inflace, což podle exilového serveru The Moscow Times přiznal dokonce i Putin, a nedostatek lidí v průmyslových odvětvích s výjimkou toho obranného. Kreml na vojenském komplexu opravdu nešetří, právě on mohutně stimuluje růst ruského HDP. Neudržitelně.
Závislost na zbrojení
To potvrzuje i americký think-tank Institut pro studium války (ISW). Podle něj chce Moskva skutečně domácí i zahraniční publikum přesvědčit o tom, že válka na Ukrajině a západní sankce ruskou ekonomiku nepoškozují. Mišustin podle institutu zdůraznil růst v automobilovém průmyslu, strojírenství a v produkci počítačů.
ISW však také upozornil, že se jedná skutečně jen o divadlo pro publikum, nikoli realitu. Například inflace se podle Kremlu pohybuje na úrovni 9,9 procenta. Podle analytiků však bude ve skutečnosti zhruba dvojnásobná. Opravdové problémy však ruskou ekonomiku teprve čekají, shodují se odborníci z různých institucí.
Projeví se, až válka skončí, domnívá se finanční analytik a bývalý viceprezident banky Credit Suisse Alexander Kolyandr, který o tom hovořil se serverem Business Insider. Důvodem je podle něj právě extrémní závislost ruské ekonomiky na zbrojní výrobě a vojenských výdajích, které rok od roku rostou. Putinova ekonomika je jinými slovy závislá na válce jako bezdomovec na kokainu, stimulantu, po kterém svaly nerostou.
Co bude, až válka skončí? „I bez probíhajících bojů by musely vojenské výdaje zůstat vysoké,“ upozornil Kolyandr.
Ruské výdaje na obranu jsou monstrózní. Pro tento rok počítá ruský rozpočet s výdaji na armádu 13,5 bilionu rublů (3,4 bilionu korun). Loni to bylo 10,8 bilionu rublů (2,7 bilionu korun). Právě ohromné výdaje na obranu stojí za růstem ruského HDP. Ty současně souvisejí s budováním nové vojenské infrastruktury a nových bojových útvarů, což vzbuzuje u ukrajinských i západních představitelů obavy z toho, že Putin poruší možné příměří na Ukrajině nebo zaútočí po dalších prezidentských volbách v USA. Případně, že zaútočí na Polsko nebo Pobaltí.
Možný kolaps už letos
V kombinaci s nadopovaným obranným průmyslem bude na Rusko tlačit demografická krize. Začátkem roku 2022 uprchlo ze země obrovské množství kvalifikovaných mozků, v roce 2023 chybělo na ruském trhu práce pět milionů lidí. Muži buď uprchli v obavách z mobilizace, nebo padli na bojišti. Nejde přitom jen o ledajakou pracovní sílu. Z Ruska uprchli vzdělaní lidé, kteří se budou nahrazovat velice obtížně, i kdyby se soustředilo na nabídky pro lidi ze zahraničí.
S tím souvisí i zaostalost Ruska v technologickém sektoru a v odvětví umělé inteligence (AI), které dnes dominuje v růstu firem a významně přispívá k růstu světových ekonomik. Rusko tak ztrácí konkurenceschopnost nejen vůči západnímu světu, ale i vůči svému největšímu partnerovi – Číně.
„Kombinace demografického propadu, odlivu mozků a vysoké poptávky ze strany obranného průmyslu a armády bude dále tlačit na pracovní trh. Kreml to donutí, aby zvolil mezi dovozem zahraničních pracovníků nebo zvýšeným rizikem sociální nespokojenosti,“ uvedl Kolyandr. Nejen že však bude ekonomický růst Ruska nadále brzdit upadající technologický sektor, někteří experti předpovídají ještě „závažnější problémy“.
Bývalý vysoce postavený britský vojenský zpravodajec Philip Ingram pro server Express upozornil, že ruská ekonomika se letos ocitla v těžké krizi kvůli západním sankcím omezujícím prodej ruské ropy, což je její hlavní příjem. „Zasáhne to ruskou ekonomiku takovým způsobem, že bude mít velmi reálné potíže s pokračováním války proti Ukrajině,“ uvedl Ingram. „Rusko čeká ekonomicky velmi těžký rok. Můžeme být svědky úplného kolapsu ruské ekonomiky,“ myslí si Ingram.
Západ podle něj může ještě přitvrdit. Tvrdí, že skutečná krize přijde, až se západním zemím podaří zastavit pašování ruské ropy prostřednictvím takzvané stínové flotily – lodí s nejasným vlastnictvím, s jejichž pomocí Kreml obchází západní sankce. Evropské státy v současnosti skutečně řeší, jak proti této flotile zasáhnout. Obávají se přitom zásahu do citlivých míst (hrozba ekologických katastrof a sabotáží). Chtějí tyto lodě zabavovat.
Pokud by navíc odmítl Putin usednout k jednacímu stolu s Trumpem, ruská ekonomika, včetně ropného sektoru, by čelila dalším americkým sankcím. Putinovi zbývá jediná možnost. Zmrazit konflikt, vyjednat, že si Rusko ponechá obsazená ukrajinská území a jejich anexi prodat domácímu publiku jako vítězství.