Ruská ekonomika čelí další výzvě, a sice problémům na trhu s ropou. Zatímco na jeho rafinerie podnikají nálety hejna ukrajinských dronů, Kremlu se již nedaří tak efektivně obcházet západní sankce, kvůli nimž navíc Moskva nemá přístup k součástkám potřebným k opravě poškozených rafinerií. Blíží se energetická krize Ruské federace? Kyjev vycítil příležitost a chopil se jí, navzdory kritice ze strany USA.
Západ znepokojila houževnatost ruské ekonomiky, jež ustála tvrdé sankce. Kremlu se je z velké části podařilo obcházet, což platí také o těch namířených na jeho ropný průmysl. Rusko je energetický gigant, zdravý export ropy potřebuje.
Moskva financuje válečné tažení na Ukrajině právě tímto klíčovým zdrojem. Západ proto omezil dodávky „krvavé ropy“ a uvalil na ni cenový strop. Za výhodu lze jistě označit získání větší nezávislosti na ruské surovině. Kreml se však položit na lopatky nepovedlo.
V prvé řadě pomáhá Rusku sankce obcházet Turecko, napsal deník The Kyiv Independent. Turecko je sice členem Severoatlantické aliance (NATO), na Kreml nicméně sankce neuvalilo.
Data společnosti Kpler, jež se zaměřuje na sledování komodit po světě, prozradila dodávky ruské ropy do terminálu Dörtyol na jižním pobřeží Turecka. V roce 2021 sem dorazilo celkem 584 tisíc barelů ropy a ropných produktů z Ruska.
Russia has finally admitted Western sanctions are hitting its oil exports https://t.co/9ty57jTMKb
— Business Insider (@BusinessInsider) March 25, 2024
Předloni to přitom bylo už 2,6 milionu barelů a loni 10,4 milionu barelů. To je skoro dvacetkrát více než před začátkem války na Ukrajině. Co hůř, asi 85 procent zásob zamířilo z terminálu Dörtyol do zemí EU, hlavně pak do Řecka.
Palivo z terminálu konkrétně putovalo do řecké rafinerie Motor Oil Hellas, mezi jejíž přední zákazníky patří americké ministerstvo obrany. Moskva, která tak Západ obelstila, navíc nalákala na slevy státy nezapojené do sankční odvety.
Rusko loni podle agentury Reuters předstihlo Saúdskou Arábii a stalo se největším dodavatelem ropy do Číny. Za rok 2023 dodalo komunistickému státu 107 milionů tun ropy, což odpovídá 2,1 milionu barelů denně.
Zlákat levnější ruskou ropou se však nechala i Indie. Ruská ropa tvoří téměř třetinu indického dovozu. Saúdská Arábie, třetí největší dodavatel ropy po Rusku, kompenzovala slabší prodeje do Číny navýšením exportu na západní trhy.
Zásah do Achillovy paty
Západ díry v sankcích odhalil a aplikoval záplatu. EU je nedávno zpřísnila a zavedla takzvané sekundární sankce rozšiřující se na třetí strany, které pomáhají Rusku omezení obcházet, a tedy i nepřímo podporovat jeho válečnou ekonomiku.
„Hlavní je posílit již zavedené sankce proti hlavním exportním odvětvím Ruska. Je důležité zlepšit sankční mechanismus a znemožnit obcházení sankcí Rusku a těm, kteří jsou připraveni přispívat na jeho zisky,“ řekla začátkem roku Anna Lachyna agentuře Ukrinform.
„Řešení, které je nasnadě, je o hromadném uplatňování sekundárních sankcí,“ dodala poradkyně vedoucího výboru pro mezinárodní obchod v kanadském parlamentu a partnerka komunikační agentury Dobrá politika.
Tento nástroj podle ní sankcemi potrestá třetí strany a subjekty, které nakupují, zpracovávají a prodávají ruské zboží a suroviny na mezinárodních trzích. Od 1. března platí sankce proti třetím zemím pomáhajícím Rusku, kde se prodávají a zpracovávají diamanty.
Sekundární sankce platí i na ropné produkty, plyn a další ruské suroviny se zbožím. „Zároveň zatím není jasné, zda tento krok bude účinný,“ přiznala začátkem roku Lachyna. Byl účinný, jak vyplynulo z článku serveru Business Insider.
Sama guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullina přiznala, že sekundární sankce již zasahují příjmy Ruska z vývozu ropy. Některé čínské banky v únoru stoply platby do sankciovaných ruských finančních institucí.
Transakce do rizikových ruských bank ale nově omezují i banky ve Spojených arabských emirátech, v Turecku a Rakousku. Tyto instituce pomáhaly Rusku účinně obcházet západní sankce, nyní se ovšem bankovní mezera uzavírá.
Všichni mají jednoduše obavy, že budou sankcionováni. Dalo by se říci, že EU našla Achillovu patu ruské ekonomiky. „Kvůli sankcím máme určité potíže s prováděním přeshraničních plateb,“ přiznala Nabiullina.
Ukrajinci vycítili slabost
Ukrajina chytře využila situace a nasměrovala svá hejna kamikadze dronů na ropné rafinerie na ruském území. K těmto útokům docházelo stále častěji a hlouběji. Desítky dronů zaútočily na rafinerie v evropské oblasti Ruska třeba i v rámci několika dní.
Kreml tvrdil, že většinu dronů sestřelil. Záběry rafinerií v plamenech nicméně hovoří o opaku. Že se jednalo o cílené útoky na ruskou energetickou infrastrukturu, dokazují rozměry ukrajinských úderů. Kyjev se snažil zahltit ruskou protivzdušnou obranu a udeřit na ropná zařízení.
Ukrajinské dronové útoky od začátku roku podle listu The Kyiv Independent vyřadily zhruba 10 až 15 procent celkové kapacity ruských rafinerií. Podle různých odhadů se to rovná 600 až 900 tisícům barelům z celkové kapacity necelých šesti milionů denně.
Ztráty mohou být ještě větší. Ukrajina totiž drony dosáhne i hluboko do Ruska. Ruská protivzdušná obrana nedokáže pokrýt na tak obrovském území všechny rafinerie, což vybízí k dalším útokům.
Drony nedokážou z provozu rafinerie vyřadit trvale. Rusko však může mít kvůli sankcím problém sehnat některé součástky potřebné k jejich opravě, což představuje závažné riziko pro ruský ropný průmysl.
Ukrajinské údery se projevují i na mezinárodním trhu. Banka JPMorgan odhadla, že by mohla cena za barel narůst o čtyři dolary, napsal server OilPrice. I to je důvod, proč USA vyzvaly Ukrajinu k zastavení takových útoků, uvádí Reuters.
