Válka na Ukrajině téměř po třech letech trvání opakovaně došla do stádia sice nebezpečné eskalace, kterou by nebylo moudré podcenit, ale i do situaci neodpovídající a přehnané paniky z třetí světové války. Většina západních expertů a diplomatů se shoduje, že Rusku se takto rozsáhlý konflikt nevyplatí a nemůže si ho dovolit. Snaží se zastrašit Západ a vyvolat v západních obyvatelích nejistotu. V tomto ohledu Rusko zvítězilo. Vojensky ani ekonomicky však nemá ani na dobytí celé Ukrajiny.
Tisící den války si budeme pamatovat jako další eskalaci brutálního konfliktu, největšího v Evropě od druhé světové války. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal novou jadernou doktrínu, jež v západním světě vzbudila paniku z třetí světové války.
Nyní může Moskva odpálit na Ukrajinu jaderný arzenál. Ta sice útočí na ruském území konvenčními balistickými raketami krátkého doletu ATACMS, britsko-francouzskými Stowm Shadow a jejich francouzskou obdobou SCALP, podporují ji ale jaderné mocnosti.
Why is there talk of World War Three? https://t.co/1KEOPjk84q
— Belfast Child – John Chambers (@bfchild66) November 20, 2024
Putin může kromě Ukrajiny nařídit i odpálení jaderné hlavice na tyto podporovatele, protože se podle nové ruské doktríny defacto přímo podílí na válce a útocích na Rusko. Situace se mezitím zhoršila i na Ukrajině – konkrétně na východní frontě.
Zatímco Putin a jeho propagandisté zahltili Západ výhružkami z jaderného konfliktu, ruské síly i přes obrovské ztráty tlačí na vyčerpané a prořídlé řady obránců v Doněcké oblasti, kde se jejich postup znepokojivě zrychluje.
Okupační síly postupují nejrychleji od začátku invaze v roce 2022, shodují se podle agentury Reuters váleční blogeři a analytici. Za poslední týden dobyly 235 kilometrů čtverečních ukrajinského území a za listopad 600 kilometrů čtverečních.
Západ ovládla panika
Ruský postup znepokojil administrativu amerického prezidenta Joe Bidena, jenž z toho důvodu povolil Ukrajině používat rakety ATACMS k úderům v ruském vnitrozemí. Ukrajině to rozvázalo ruce i se střelami Storm Shadows a SCALP. To byl důvod eskalace posledních dní.
Biden navíc schválil rekordní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Dodávka bude obsahovat například již slíbené kontroverzní protipěchotní miny, protitankové systémy a střely Stinger.
Eskalace na Ukrajině, která kromě nové jaderné doktríny zahrnovala i první použití balistické mezikontinentální střely proti civilní infrastruktuře, vyvolala paniku a silná prohlášení západních představitelů i zástupců tajných služeb.
Velvyslanec Ukrajiny ve Velké Británii a bývalý velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj podle serveru Ukrajinská pravda prohlásil, že jsme ve třetí světové válce. Odkazoval tím na severokorejské vojáky v Rusku a další indikátory.
Německo se podle serveru The Diplomat v reakci na rostoucí napětí mezi Západem a Ruskem připravuje na třetí světovou válku. Berlín je připraven v případě napadení Německa mobilizovat až 800 tisíc vojáků Severoatlantické aliance (NATO).
Šéf německé zahraniční zpravodajské služby Bruno Kahl podle serveru VOA News varoval, že Rusko se snaží sabotážemi vyprovokovat NATO k aktivaci článku 5 smlouvy o vzájemné obraně a otestovat tak jeho reakci a soudržnost.
Kahl se obává, že pokud ruské sabotáže nepovedou k aktivaci článku 5, tak Rusko zaútočí na některého z členů NATO přímo. Jednalo by se podle něj o izolovaný, nikoli rozsáhlý konflikt. Jde o spekulace, nikoli potvrzené informace.
Severské země začaly svým obyvatelům rozdávat instrukce o tom, jak se připravit na válku. Švédsko a Norsko pro své obyvatele připravily papírové brožury, Finsko informace zveřejnilo online.
Většina západních expertů a diplomatů se shoduje, že třetí světová válka nám bezprostředně nehrozí, což potvrdil i Pentagon, který nepozoruje žádné přípravy na jaderný úder ze strany Ruska. Změnu v doktríně označil za zastrašování, píše web Defense One.
Gabriela Rosa Hernandez z CNAS (Centrum pro novou americkou bezpečnost) uvedla, že Rusko se snaží novou doktrínou posílit věrohodnost svého zastrašování. Západ má přimět k ústupkům a má ukázat ruské odhodlání dosáhnout svých cílů na Ukrajině.
Požár hasí experti
Experti se shodují, že Rusko má v rukou další možnosti eskalace a odvetných opatření za „západní provokace“. Patří sem podpora jiných konfliktů ve světě, což už Rusko udělalo. Například jemenským povstalcům poskytlo data k útokům na obchodní lodě v Rudém moři.
Další možností jsou sabotážní a kybernetické hrozby a za eskalaci se považuje i účast severokorejských sil ve válce. KLDR však neposlala do Ruska svou armádu oficiálně, operují tam vojáci v ruských uniformách bez obrněné techniky. Připomínají spíše žoldáky.
Rusko podobně využívá také muže naverbované z Indie, Nepálu a dalších chudých zemí. Na Ukrajině bojují i dobrovolníci ze Západu. Válka má tedy globální přesah a je střetem Západu a Ruska od začátku svého trvání.
Putinovi se globální konflikt v prvé řadě alespoň prozatím nevyplatí. „Velmi pečlivě omezil válku na hranice Ukrajiny,“ řekl televizi Sky News obranný analytik Tom Rypley. „Proč by válku eskaloval?“ Situace na Ukrajině mu podle něj vyhovuje.
Ruská armáda má nad Ukrajinci převahu, pokud by však Rusko vyprovokovalo NATO k zapojení do konfliktu, samo by najednou stálo proti drtivé převaze technologicky vyspělejší armády. Válku na Ukrajině může Moskva alespoň kontrolovat, tvrdí Rypley.
I nasazení jaderných zbraní konkrétně na Ukrajině je přehnané, stejně jako masivní použití nové balistické střely, kterou Putin vyhrožoval. „Stejně jako hrozba použití taktických nebo bojových jaderných zbraní, tento přehnaný vojenský potenciál je nevhodný pro současný konflikt a Moskva to samozřejmě ví,“ sdělila webu Eurozprávy Dr. Jana Robinson, výkonná ředitelka Prague Security Studies Institute.
V podobném duchu se nesou další názory. Putin si rozsáhlou válku nemůže dovolit a pouze zastrašuje. „Putin se už delší dobu snaží různými způsoby vyděsit Západ, aby nečinil kroky potřebné k obraně Ukrajiny,“ řekl televizi BBC bývalý velvyslanec USA při NATO Ivo Daalder.
Tvrdí, že Putin se snaží zastrašit nejen Ukrajince, ale i Evropany a Američany hrozbou přelití konfliktu do celého západního světa. Varuje, že tyto hrozby nesmíme podceňovat, současně jim ale nesmíme podlehnout a nechat se zastrašit.
Ruské armádě dojde dech
Televize Sky News přišla s vlastní analýzou, v níž napsala, že přestože většina expertů a analytiků vylučuje možnost jaderné eskalace ze strany Ruska, rétorika Kremlu možnost použití jaderného arzenálu nevylučuje.
Snížením prahu pro použití jaderných zbraní v případě útoku ze strany nejaderného státu podporovaného jadernou mocností se však snaží udržet západní lídry v nejistotě. Chce tak omezit nejen vojenskou pomoc Ukrajině, ale i zasít pochybnosti u západních obyvatel.
Ani dlouhodobé obavy z vítězství Ruska na Ukrajině a chuti Putina jít dál na Západ se pravděpodobně nenaplní. Experti se shodují, že Rusko sice má nad Ukrajinou drtivou převahu, ale i jeho armáda čelí řadě závažných výzev.
Rusko má na Ukrajině obrovské ztráty a Putin se snaží vyhnout nepopulární mobilizaci. I proto požádal o pomoc Kim Čong-una. Situace se bude zhoršovat, protože Rusko čelí demografické katastrofě. Žádná země nemá neomezené množství obyvatel.
Rusko má navíc další problém – dochází mu technika, hlavně ta moderní. Čerpá tak ze skladů se zastaralou technikou, tyto zásoby se však také tenčí. Ruská armáda sice postupuje a tento postup se zdá být nekonečný, situace se ale změní.
Americký historik a politolog Alexander J. Motyl tvrdí, že Ukrajina nemá sílu zatlačit ruskou armádu zpět, postup okupantů však dřív nebo později zpomalí nebo zastaví kvůli enormním ztrátám na lidské síle a technice.
Motyl rovněž upozornil, že Rusko nemá vojenské ani ekonomické kapacity na dobytí, obsazení a spravování celé Ukrajiny. Jakmile navíc usedne do Bílého domu Donald Trump, bude tlačit na co nejrychlejší ukončení konfliktu a Rusko ani nedostane příležitost.
Pokud totiž odmítne usednout k jednacímu stolu, Trump může vyzbrojit Ukrajinu natolik, že to fatálně zhorší pozici ruské armády. Institut pro studium války (ISW) však upozorňuje, že bez další vojenské pomoci Ukrajina přijde o klíčové strategické pozice.
Nakonec nezapomínejme ani na jistotu vzájemného zničení fungující jako odstrašující prostředek pro všechny strany. Právě strach z nezvratitelné katastrofy přiměl USA a Rusko jednat při Karibské nebo Kubánské krizi roku 1962, kdy byl svět k jaderné válce nejblíže.
Putin úspěšně vyvolal paniku a strach na Západě nejen u politiků, ale i v případě civilního obyvatelstva. Obavy se odrazily i v Česku ve vyhledávači Seznam.cz. Mezi nejvyhledávanější pojmy patřilo heslo „třetí světová válka“. Anketa serveru Seznam Zprávy prozradila, že války se obává 82,7 procenta Čechů. Putin tak v šíření paniky a strachu uspěl.
