menu

8 C
Czech
Středa 29. ledna 2025

Přesuňte výrobu do USA, nebo pocítíte cla, dal Trump ultimátum podnikům

Nový americký prezident Donald Trump v projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu slíbil podnikům nižší daně, pokud přesunou výrobu do Spojených států. A pohrozil zavedením cel, pokud tak neučiní. Také řekl, že válku na Ukrajině by mohl okamžitě ukončit pokles ceny ropy.

ANALÝZA: Rusové rychle postupují, jejich územní zisky však nemají strategický význam

Situace na jihozápadní části fronty je kritická. Rusové postupují nehledě na obrovské denní ztráty. Už jsou jen šest kilometrů od strategicky důležitého Pokrovsku. Jenom za listopad dobyli na Ukrajině oblast o rozloze New Yorku. Dobrou zprávou je, že zatím obsadili převážně bezvýznamnou půdu. Ukrajina však bude potřebovat vojenskou pomoc, jinak hrozí zhroucení fronty a taktické úspěchy Ruska.

Než však probereme aktuální situaci, srovnáme si změnu dynamiky na frontě od začátku války v únoru 2022. Tehdy Rusko během velké a šokující ofenzívy obsadilo velkou část Ukrajiny, přičemž dosáhlo až na Kyjev. Co mělo být třídenní válkou a úspěšným svržením kyjevského režimu, se po úspěšné ukrajinské protiofenzívě změnilo v nekonečnou zákopovou válku po vzoru první světové s obrovskými ztrátami na obou stranách.

Konflikt se ocitl v patové situaci minulý rok. Rusové zvolili opotřebovávací taktiku a snažili se Ukrajinu vyčerpat psychiky terorem (masivní a ničivé údery na civilní infrastrukturu) a nepřetržitým tlakem na obrané pozice (vysílání sebevražedných vln vojáků).

Reklama

Patová situace prolomena

Letošní podzim však došlo k prolomení patové situace. Vyčerpávající nátlak ruské převahy na jihozápadní frontě se ukázal jako úspěšnou strategií, jež ovšem znevažuje hodnotu lidského života a ruské armádě způsobila značné problémy. Ani ona totiž nemá neomezené zdroje. Dochází jí hlavně vojáci a Moskva se s demografickou pohromou na obzoru zdráhá přistoupit k další mobilizaci.

Rusové podle analýzy listu The Guardian loni zabrali celkem 2 233 kilometrů čtverečních území, ukázaly údaje Institutu pro studium války (ISW). V roce 2024 obsadili 2 656 kilometrů čtverečních. Jenom v listopadu zabrali 1 202 kilometrů čtverečních, což je zhruba rozloha New Yorku. Loni v listopadu kontrolovali 17,4 procenta Ukrajiny a letos 30. listopadu 17,9 procenta.

Největší územní zisky si Rusové připsali v Doněcké oblasti, kde od začátku roku obsadili 1 804 kilometrů čtverečních území. Jen v listopadu si tam připsali 1 006 kilometrů čtverečních. Listopadový postup v Doněcku pro ně znamenal největší územní zisky od května 2022 a většinu nedávných ruských úspěchů na bojišti.

V říjnu dobyla ruská armáda město Vuhledar, klíčovou baštu ukrajinských obránců v jižním Doněcku. Pokusům o dobytí odolávalo od začátku války.

Od dubna Rusové tlačí na Pokrovsk – nejdůležitější strategický bod v regionu. Během postupu na město padlo několik dalších měst včetně Novohrodivky s předválečnou populací 15 tisíc obyvatel.

Klíčové události

Listopad 2023: Průběh bojů je poměrně statický. Ruská armáda pod obrovským ukrajinským tlakem upevňuje pozice kolem nedávno dobytého Bachmutu, zatímco provádí výpady na dalších úsecích fronty. Ovládá jen polovinu Doněcké oblasti a celou Luhanskou oblast.

Duben 2024: Rusko si připisuje další úspěch – Avdijivku. Spustilo víceosou ofenzívu napříč Doněckou oblastí.

Jaro a léto 2024: Rusové se tlačí na Pokrovsk a vnikají do Časiv Jaru, kde se bojuje do dnešních dní. Ukrajincům chybí vojáci, munice a vybavení. Postup okupantů umožňuje pozdní přísun americké vojenské pomoci a nezkušení nováčci v ukrajinské armádě, kteří neumí manipulovat se zbraněmi a místy odmítají bojovat.

Září 2024: Ruské jednotky útočí na Charkov, neúspěšně. Stále však postupují na Pokrovsk a frontovou linii posunují až do města Selydove 18 kilometrů jižně. Po tvrdých bojích vstupují do Torecku, kde ještě před válkou žilo 30 tisíc lidí.

Listopad 2024: Boje už zasahují na předměstí Pokrovsku. Obránci však odolávají přímým úderům „sebevražedných vln“ a přimějí ruské síly přeskupit se na jih. Ukrajinské síly však mezitím ustupují z Vuhledaru. Pro Kyjev jde o další těžkou porážku. Dále na sever obsazují okupanti města Pivnične a Zalizne.

Rusové zaznamenali územní zisky také v Luhanské a Chersonské oblasti. V prvně zmíněném regionu si připsali 350 kilometrů čtverečních. Koncem listopadu ovládali 98 procent regionu. V Charkovské oblasti ztratila Ukrajina od loňského ledna 392 kilometrů čtverečních území.

Ukrajina sice dosáhla v Luhanské a Charkovské oblasti menších územních zisků, celkově však převažuje trend ruského postupu. Rusko ovládá většinu rozlohy oblastí, které v roce 2022 nezákonně anektovalo – Luhanskou, Chersonskou a Doněckou oblast a Záporoží. Doněcká oblast zůstává oblastí s nejmenší ruskou kontrolou. V posledních měsících se však snaží ruské síly dobýt celou oblast.

Špatné výkony Rusů

Nesmíme se však dívat jen na to, kolik Ukrajina ztratí půdy, ale hlavně na to, jakou půdu Ukrajina ztratí, uvedl George Barros, vedoucí ruského týmu ISW. „Ačkoli byly Vulhledar a Avdijivka významnými cíli, Rusko obranné pozice Ukrajiny významně neponičilo. Jejich územní zisky většinou tvoří zemědělská půda a jejich ztráty – 30 až 50 tisíc vojáků měsíčně (mrtví i zranění) jsou zcela neudržitelné,“ napsal Barros pro Guardian.

„Rusové nebudou moci nasazovat vlny pěchoty a vozidel, které by posílali, jak byli dosud zvyklí za předpokladu, že se během příštího roku udrží současná míra opotřebení. Podávají velmi špatné výkony,“ hodnotí průběh bojů odborník.

Válka se tak mění v boj o čas. Je otázka, zda Rusové získají celou Doněckou oblast ještě před usednutím nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. A je otázka, zda Trump skutečně dokáže vyjednat příměří. Sám totiž nedávno přiznal, že to bude komplikovanější, než si myslel, přičemž Kreml avizoval, že o příměří nestojí a že jeho cílem je splnit všechny cíle na Ukrajině.

Situace je však opravdu kritická. Rusové se nacházejí asi šest kilometrů od Pokrovsku, upozorňují analytici z ISW. Místní obyvatelé byli vyzvání k evakuaci, z původních 60 tisíc tam stále zůstává asi 10 tisíc obyvatel. Mnozí odmítají opustit své domovy.

Záběry z 6. prosince ukázaly, že Rusové postoupili v obci Novyj Trud a podél silnice E50 jižně od Dačenského. Narovnali tím frontu, kde drželi Ukrajinci malý výběžek. „Tento postup dostal ruské jednotky na pozice přibližně šest kilometrů od Pokrovsku, napsal ve zprávě ISW. Z jihu se podle ruského blogera přiblížily ruské jednotky na vzdálenost 1,5 kilometru, doplnila agentura Reuters.

Během dalších dnů očekává institut pokus ruské armády o uzavření kapsy mezi Novym Trudem a Dačenským, což jí dá lepší pozice pro útok na město Ševčenko.

Vrchní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj, který oblast navštívil, nařídil zvýšit stabilitu obrany a efektivnější likvidace okupantů. Podle něj vyvíjejí ve směru na město intenzivní nátlak a posílají na obránce vše, co mají.

„Ukrajinští vojáci projevují mimořádnou odolnost a způsobují nepříteli značné ztráty,“ dodal Syrskyj, podle něhož je pro efektivní obranu v tomto případě nejdůležitější dostatek munice a její efektivní přeprava. Okupantům v Pokrovském směru působí velké ztráty dobře vycvičená 38. samostatná brigáda námořní pěchoty. „Boj je extrémně tvrdý,“ popsal situaci na místě Syrskyj.

Význam Pokrovsku

Pokud Pokrovsk padne, bude to pro Ukrajinu tvrdá rána. Moskva tím získá „bránu do Doněcké oblasti“. Nepůjde však jen o symbolické vítězství Ruska, které podkope morálku již tak vyčerpaných obránců. Pokrovsk je strategicky důležitý železniční uzel propojený se silně industrializovaným východem Ukrajiny. Jedná se o kritický logistický dopravní uzel Donbasu.

Pokrovsk využívá ukrajinská armáda k zásobování dalších měst na Donbase, jako jsou Časiv Jar a Kosťantynivka. Ukrajina navíc používá klíčovou železnici a silnice pro přesun zraněných z bojiště. Jen 20 minut jízdy na západ leží důležitý uhelný důl – největší producent koksovatelného uhlí na Ukrajině. To sehrálo ještě před válkou klíčovou roli v ukrajinském ocelářském průmyslu a ekonomice. Část výroby už byla kvůli blížícím se ruským jednotkám zastavena.

Pokud Pokrovsk padne, ruským silám se podaří ovládnout celý jih Doněcké oblasti, čímž si otevřou další možnosti postupu. Například budou moci zaútočit na Záporoží. Navíc by ruské velení mohlo část jednotek uvolnit a poslat k Časiv Jaru.

„Pád Pokrovsku by pro nás pravděpodobně znamenal obrovské problémy v aglomeraci Kramatorsk-Slovjansk,“ vysvětlil v rozhovoru pro web The New Voice of Ukraine bezpečnostní analytik Pavlo Narožnyj.

Ukrajina potřebuje další vojenskou pomoc, jinak Rusové dosáhnou strategických úspěchů. Země přitom čelí nejistotě kvůli novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, podle něhož mohou USA dodávat Kyjevu méně vojenské pomoci.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

ANALÝZA: Trump má problém. Putin o příměří nestojí, chce válku

Ruský prezident Vladimir Putin projevil zájem jednat s Donaldem Trumpem o ukončení bojů na Ukrajině a nově zvolený americký prezident se s ním skutečně plánuje setkat. Snahu ukončit konflikt co nejdříve považuje za prioritu, což je i důvod, proč na setkání s šéfem Kremlu kývl. Ten sice dává najevo zájem o mírová jednání, ve skutečnosti ho však příměří nezajímá. Chce na Ukrajině zvítězit vojensky nebo dohodou a neustoupí. Hraje mu do karet i rychlý postup jeho armády v Doněcké oblasti.

ANALÝZA: Ukrajinská operace v Kurské oblasti měla smysl, úspěšná však nebyla a její osud je nejistý

Téměř čtyři měsíce po překvapivém vpádu Ukrajinců do Kurské oblasti ztrácejí obránci nasazení na tomto ruském území rychle dobytou půdu a mají těžké ztráty. Jejich morálka klesá, často totiž vůbec nechápou, proč tam jsou a jaký má operace význam. Vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj nicméně upozornil, že byla nezbytná. Podle expertů stojí ukrajinské jednotky v Kurské oblasti proti těžkým výzvám a Rusové tam mají naopak výhodné postavení.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Ahmad Šara byl jmenován prozatímním prezidentem Sýrie

Ahmad Šara, vůdce islamistických povstalců, kteří loni v prosinci svrhli režim prezidenta Bašára Asada, byl dnes jmenován prozatímním prezidentem Sýrie. S odvoláním na syrskou agentura SANA o tom informovala agentura Reuters. Nové vedení země zároveň oznámilo pozastavení platnosti ústavy, rozpuštění všech ozbrojených a revolučních skupin a jejich začlenění do nově vznikajících státních institucí.

Nový balík sankcí proti Rusku neobsahuje zákaz dovozu ruského LNG

Šestnáctý balíček sankcí proti Rusku neobsahuje zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy, napsal bruselský server Politico s odvoláním na své diplomatické zdroje. Nová omezení namířená vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajině dnes Evropská komise představí zástupcům členských států EU v Bruselu. Sankce se podle diplomatů opět zaměří na plavidla z ruské stínové flotily a rovněž na omezení vývozu hliníku z Moskvy.

Konec front u Mony Lisy? Louvre představil plán modernizace muzea

Pařížský Louvre už nezvládá nápor zájemců, v následující dekádě proto projde rozsáhlou rekonstrukcí. Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý představil projekt, který by měl problémy se zastaralou infrastrukturou nejnavštěvovanějšího muzeum světa vyřešit. Nejvýraznější změnou pak bude přestěhování slavného obrazu Mony Lisy do samostatného prostoru.

Finanční kocovina: Boeing loni vykázal největší ztrátu od roku 2020

Americký výrobce komerčních letadel a vojenské techniky Boeing utrpěl v loňském roce největší finanční ztrátu od krizového období v roce 2020. Společnost se ocitla v problémech po řadě kauz a bezpečnostních incidentů u svých letadel. Navíc ji paralyzovala velká stávka.

Nejméně 15 lidí zemřelo v Indii při tlačenici o svátku Kumbh mélá

Nejméně patnáct lidí zemřelo v tlačenici o hinduistickém svátku Kumbh mélá v indickém městě Prajágrádž. Napsala to dnes agentura AFP s odvoláním na místního lékaře. Další věřící byli podle agentury zraněni. Jiná média uvádějí s odkazem jiné počty obětí a úřady zatím oficiálně mrtvé ani zraněné nepotvrdily. Hinduistický svátek Kumbh mélá je označován za největší náboženské shromáždění na světě.

Putin: Budeme jednat s Ukrajinou, ale jedině bez Zelenského

Ruský prezident Vladimir Putin v úterním rozhovoru se státní televizí Rossija 1 řekl, že je ochoten jednat o příměří s Ukrajinou, ale nikoli s jejím prezidentem Volodymyrem Zelenským, protože je podle něj v úřadu nelegitimně. Také opakovaně zdůraznil neochotu Kyjeva usednout k jednacímu stolu. Zelenskyj později na Telegramu napsal, že šéf Kremlu se bojí vyjednávání, silných vůdců a dělá vše pro to, aby již třetí rok trvající válku protáhl.
Reklama

DOPORUČUJEME

ANALÝZA: Trump má problém. Putin o příměří nestojí, chce válku

Ruský prezident Vladimir Putin projevil zájem jednat s Donaldem Trumpem o ukončení bojů na Ukrajině a nově zvolený americký prezident se s ním skutečně plánuje setkat. Snahu ukončit konflikt co nejdříve považuje za prioritu, což je i důvod, proč na setkání s šéfem Kremlu kývl. Ten sice dává najevo zájem o mírová jednání, ve skutečnosti ho však příměří nezajímá. Chce na Ukrajině zvítězit vojensky nebo dohodou a neustoupí. Hraje mu do karet i rychlý postup jeho armády v Doněcké oblasti.

ANALÝZA: Ukrajinská operace v Kurské oblasti měla smysl, úspěšná však nebyla a její osud je nejistý

Téměř čtyři měsíce po překvapivém vpádu Ukrajinců do Kurské oblasti ztrácejí obránci nasazení na tomto ruském území rychle dobytou půdu a mají těžké ztráty. Jejich morálka klesá, často totiž vůbec nechápou, proč tam jsou a jaký má operace význam. Vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj nicméně upozornil, že byla nezbytná. Podle expertů stojí ukrajinské jednotky v Kurské oblasti proti těžkým výzvám a Rusové tam mají naopak výhodné postavení.

ANALÝZA: Rusku se třetí světová válka nevyplatí, na Západě úspěšně vyvolalo paniku

Válka na Ukrajině téměř po třech letech trvání opakovaně došla do stádia sice nebezpečné eskalace, kterou by nebylo moudré podcenit, ale i do situaci neodpovídající a přehnané paniky ze třetí světové války. Většina západních expertů a diplomatů se shoduje, že Rusku se takto rozsáhlý konflikt nevyplatí a nemůže si ho dovolit. Snaží se zastrašit Západ a vyvolat v západních obyvatelích nejistotu. V tomto ohledu Rusko zvítězilo. Vojensky ani ekonomicky však nemá ani na dobytí celé Ukrajiny.

Rusko postupuje v dobývání Ukrajiny nejrychleji od prvních dní invaze

Rusko oznámilo dobytí další ukrajinské vsi, tentokrát obce Kopanky v Charkovské oblasti. Podle agentury Reuters postupuje ruská armáda v dobývání ukrajinského území nejrychlejším tempem od prvních dní své invaze do země v roce 2022 a za poslední týden obsadila téměř 235 kilometrů čtverečních. Pro srovnání: rozloha Brna činí přibližně 230 kilometrů čtverečních.

ANALÝZA: Rakety ATACMS válku na Ukrajině nezvrátí, Rusům ale mohou zatopit

Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na muniční sklad hluboko na ruském území. Stalo se tak poté, co americký prezident Joe Biden povolil ukrajinské armádě používat tento typ střel k útokům v ruském vnitrozemí, což vyvolalo ostrou reakci ze strany Ruska. Biden tak rozvázal obráncům ruce. Rakety sice pravděpodobně průběh války významně neovlivní, ruské armádě však zkomplikují život.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Ahmad Šara byl jmenován prozatímním prezidentem Sýrie

Ahmad Šara, vůdce islamistických povstalců, kteří loni v prosinci svrhli režim prezidenta Bašára Asada, byl dnes jmenován prozatímním prezidentem Sýrie. S odvoláním na syrskou agentura SANA o tom informovala agentura Reuters. Nové vedení země zároveň oznámilo pozastavení platnosti ústavy, rozpuštění všech ozbrojených a revolučních skupin a jejich začlenění do nově vznikajících státních institucí.

Nový balík sankcí proti Rusku neobsahuje zákaz dovozu ruského LNG

Šestnáctý balíček sankcí proti Rusku neobsahuje zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy, napsal bruselský server Politico s odvoláním na své diplomatické zdroje. Nová omezení namířená vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajině dnes Evropská komise představí zástupcům členských států EU v Bruselu. Sankce se podle diplomatů opět zaměří na plavidla z ruské stínové flotily a rovněž na omezení vývozu hliníku z Moskvy.

Konec front u Mony Lisy? Louvre představil plán modernizace muzea

Pařížský Louvre už nezvládá nápor zájemců, v následující dekádě proto projde rozsáhlou rekonstrukcí. Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý představil projekt, který by měl problémy se zastaralou infrastrukturou nejnavštěvovanějšího muzeum světa vyřešit. Nejvýraznější změnou pak bude přestěhování slavného obrazu Mony Lisy do samostatného prostoru.

Finanční kocovina: Boeing loni vykázal největší ztrátu od roku 2020

Americký výrobce komerčních letadel a vojenské techniky Boeing utrpěl v loňském roce největší finanční ztrátu od krizového období v roce 2020. Společnost se ocitla v problémech po řadě kauz a bezpečnostních incidentů u svých letadel. Navíc ji paralyzovala velká stávka.

Nejméně 15 lidí zemřelo v Indii při tlačenici o svátku Kumbh mélá

Nejméně patnáct lidí zemřelo v tlačenici o hinduistickém svátku Kumbh mélá v indickém městě Prajágrádž. Napsala to dnes agentura AFP s odvoláním na místního lékaře. Další věřící byli podle agentury zraněni. Jiná média uvádějí s odkazem jiné počty obětí a úřady zatím oficiálně mrtvé ani zraněné nepotvrdily. Hinduistický svátek Kumbh mélá je označován za největší náboženské shromáždění na světě.

Putin: Budeme jednat s Ukrajinou, ale jedině bez Zelenského

Ruský prezident Vladimir Putin v úterním rozhovoru se státní televizí Rossija 1 řekl, že je ochoten jednat o příměří s Ukrajinou, ale nikoli s jejím prezidentem Volodymyrem Zelenským, protože je podle něj v úřadu nelegitimně. Také opakovaně zdůraznil neochotu Kyjeva usednout k jednacímu stolu. Zelenskyj později na Telegramu napsal, že šéf Kremlu se bojí vyjednávání, silných vůdců a dělá vše pro to, aby již třetí rok trvající válku protáhl.

Pětaosmdesát procent Gróňanů nechce být součástí USA, ukázal průzkum

Pětaosmdesát procent obyvatel Grónska odmítá připojení největšího ostrova světa ke Spojeným státům. Ukázal to průzkum, o němž v úterý informoval dánský deník Berlingske. Strategicky významný arktický ostrov, který je autonomní součástí Dánska, chce pro USA získat nový americký prezident Donald Trump, který to označuje za zásadně důležité pro bezpečnost USA.

ČNB zvažuje investici do bitcoinu, Michl ji vidí jako diverzifikaci

Guvernér České národní banky Aleš Michl plánuje předložit bankovní radě návrh na investici do bitcoinu. Pokud ho rada schválí, mohla by ČNB držet až pět procent svých devizových rezerv v této kryptoměně. Podle Michla jde o způsob, jak rozložit rizika a přizpůsobit se moderním trendům ve finančním světě.

Senát USA zablokoval návrh zákona o uvalení sankcí na Mezinárodní trestní soud

V úterý byl v americkém Senátu zablokován zákon, který měl uvalit sankce na Mezinárodní trestní soud kvůli zatykačům na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás