menu

14.1 C
Czech
Čtvrtek 17. dubna 2025

Nejméně 56 civilistů zabily jednotky RSF v súdánském Dárfúru

Nejméně 56 civilistů zabily polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) v pátek a sobotu v súdánském městě Umm Kadáda v oblasti Dárfúru. S odvoláním na zprávy tamního prodemokratického uskupení to dnes uvedla agentura AFP. V sobotu přitom OSN oznámila, že ve městě Fášir a dvou přilehlých uprchlických táborech RSF zabily patrně více než sto lidí. Dva roky trvající občanskou válku mezi súdánskou armádou a RSF mezinárodní organizace označují za jednu z největších humanitárních krizí posledních let.

Ruský útok na město Sumy si vyžádal desítky obětí mezi civilisty

Ruské balistické rakety zasáhly v neděli ráno centrum ukrajinského města Sumy. Útok přišel v den Květné neděle, kdy se místní obyvatelé vydávali do kostelů. Podle předběžných informací zemřelo nejméně 20 lidí. Další desítky osob utrpěly zranění.

ANALÝZA: Rusové rychle postupují, jejich územní zisky však nemají strategický význam

Situace na jihozápadní části fronty je kritická. Rusové postupují nehledě na obrovské denní ztráty. Už jsou jen šest kilometrů od strategicky důležitého Pokrovsku. Jenom za listopad dobyli na Ukrajině oblast o rozloze New Yorku. Dobrou zprávou je, že zatím obsadili převážně bezvýznamnou půdu. Ukrajina však bude potřebovat vojenskou pomoc, jinak hrozí zhroucení fronty a taktické úspěchy Ruska.

Než však probereme aktuální situaci, srovnáme si změnu dynamiky na frontě od začátku války v únoru 2022. Tehdy Rusko během velké a šokující ofenzívy obsadilo velkou část Ukrajiny, přičemž dosáhlo až na Kyjev. Co mělo být třídenní válkou a úspěšným svržením kyjevského režimu, se po úspěšné ukrajinské protiofenzívě změnilo v nekonečnou zákopovou válku po vzoru první světové s obrovskými ztrátami na obou stranách.

Konflikt se ocitl v patové situaci minulý rok. Rusové zvolili opotřebovávací taktiku a snažili se Ukrajinu vyčerpat psychiky terorem (masivní a ničivé údery na civilní infrastrukturu) a nepřetržitým tlakem na obrané pozice (vysílání sebevražedných vln vojáků).

Patová situace prolomena

Letošní podzim však došlo k prolomení patové situace. Vyčerpávající nátlak ruské převahy na jihozápadní frontě se ukázal jako úspěšnou strategií, jež ovšem znevažuje hodnotu lidského života a ruské armádě způsobila značné problémy. Ani ona totiž nemá neomezené zdroje. Dochází jí hlavně vojáci a Moskva se s demografickou pohromou na obzoru zdráhá přistoupit k další mobilizaci.

Rusové podle analýzy listu The Guardian loni zabrali celkem 2 233 kilometrů čtverečních území, ukázaly údaje Institutu pro studium války (ISW). V roce 2024 obsadili 2 656 kilometrů čtverečních. Jenom v listopadu zabrali 1 202 kilometrů čtverečních, což je zhruba rozloha New Yorku. Loni v listopadu kontrolovali 17,4 procenta Ukrajiny a letos 30. listopadu 17,9 procenta.

Největší územní zisky si Rusové připsali v Doněcké oblasti, kde od začátku roku obsadili 1 804 kilometrů čtverečních území. Jen v listopadu si tam připsali 1 006 kilometrů čtverečních. Listopadový postup v Doněcku pro ně znamenal největší územní zisky od května 2022 a většinu nedávných ruských úspěchů na bojišti.

V říjnu dobyla ruská armáda město Vuhledar, klíčovou baštu ukrajinských obránců v jižním Doněcku. Pokusům o dobytí odolávalo od začátku války.

Od dubna Rusové tlačí na Pokrovsk – nejdůležitější strategický bod v regionu. Během postupu na město padlo několik dalších měst včetně Novohrodivky s předválečnou populací 15 tisíc obyvatel.

Klíčové události

Listopad 2023: Průběh bojů je poměrně statický. Ruská armáda pod obrovským ukrajinským tlakem upevňuje pozice kolem nedávno dobytého Bachmutu, zatímco provádí výpady na dalších úsecích fronty. Ovládá jen polovinu Doněcké oblasti a celou Luhanskou oblast.

Duben 2024: Rusko si připisuje další úspěch – Avdijivku. Spustilo víceosou ofenzívu napříč Doněckou oblastí.

Jaro a léto 2024: Rusové se tlačí na Pokrovsk a vnikají do Časiv Jaru, kde se bojuje do dnešních dní. Ukrajincům chybí vojáci, munice a vybavení. Postup okupantů umožňuje pozdní přísun americké vojenské pomoci a nezkušení nováčci v ukrajinské armádě, kteří neumí manipulovat se zbraněmi a místy odmítají bojovat.

Září 2024: Ruské jednotky útočí na Charkov, neúspěšně. Stále však postupují na Pokrovsk a frontovou linii posunují až do města Selydove 18 kilometrů jižně. Po tvrdých bojích vstupují do Torecku, kde ještě před válkou žilo 30 tisíc lidí.

Listopad 2024: Boje už zasahují na předměstí Pokrovsku. Obránci však odolávají přímým úderům „sebevražedných vln“ a přimějí ruské síly přeskupit se na jih. Ukrajinské síly však mezitím ustupují z Vuhledaru. Pro Kyjev jde o další těžkou porážku. Dále na sever obsazují okupanti města Pivnične a Zalizne.

Rusové zaznamenali územní zisky také v Luhanské a Chersonské oblasti. V prvně zmíněném regionu si připsali 350 kilometrů čtverečních. Koncem listopadu ovládali 98 procent regionu. V Charkovské oblasti ztratila Ukrajina od loňského ledna 392 kilometrů čtverečních území.

Ukrajina sice dosáhla v Luhanské a Charkovské oblasti menších územních zisků, celkově však převažuje trend ruského postupu. Rusko ovládá většinu rozlohy oblastí, které v roce 2022 nezákonně anektovalo – Luhanskou, Chersonskou a Doněckou oblast a Záporoží. Doněcká oblast zůstává oblastí s nejmenší ruskou kontrolou. V posledních měsících se však snaží ruské síly dobýt celou oblast.

Špatné výkony Rusů

Nesmíme se však dívat jen na to, kolik Ukrajina ztratí půdy, ale hlavně na to, jakou půdu Ukrajina ztratí, uvedl George Barros, vedoucí ruského týmu ISW. „Ačkoli byly Vulhledar a Avdijivka významnými cíli, Rusko obranné pozice Ukrajiny významně neponičilo. Jejich územní zisky většinou tvoří zemědělská půda a jejich ztráty – 30 až 50 tisíc vojáků měsíčně (mrtví i zranění) jsou zcela neudržitelné,“ napsal Barros pro Guardian.

„Rusové nebudou moci nasazovat vlny pěchoty a vozidel, které by posílali, jak byli dosud zvyklí za předpokladu, že se během příštího roku udrží současná míra opotřebení. Podávají velmi špatné výkony,“ hodnotí průběh bojů odborník.

Válka se tak mění v boj o čas. Je otázka, zda Rusové získají celou Doněckou oblast ještě před usednutím nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. A je otázka, zda Trump skutečně dokáže vyjednat příměří. Sám totiž nedávno přiznal, že to bude komplikovanější, než si myslel, přičemž Kreml avizoval, že o příměří nestojí a že jeho cílem je splnit všechny cíle na Ukrajině.

Situace je však opravdu kritická. Rusové se nacházejí asi šest kilometrů od Pokrovsku, upozorňují analytici z ISW. Místní obyvatelé byli vyzvání k evakuaci, z původních 60 tisíc tam stále zůstává asi 10 tisíc obyvatel. Mnozí odmítají opustit své domovy.

Záběry z 6. prosince ukázaly, že Rusové postoupili v obci Novyj Trud a podél silnice E50 jižně od Dačenského. Narovnali tím frontu, kde drželi Ukrajinci malý výběžek. „Tento postup dostal ruské jednotky na pozice přibližně šest kilometrů od Pokrovsku, napsal ve zprávě ISW. Z jihu se podle ruského blogera přiblížily ruské jednotky na vzdálenost 1,5 kilometru, doplnila agentura Reuters.

Během dalších dnů očekává institut pokus ruské armády o uzavření kapsy mezi Novym Trudem a Dačenským, což jí dá lepší pozice pro útok na město Ševčenko.

Vrchní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj, který oblast navštívil, nařídil zvýšit stabilitu obrany a efektivnější likvidace okupantů. Podle něj vyvíjejí ve směru na město intenzivní nátlak a posílají na obránce vše, co mají.

„Ukrajinští vojáci projevují mimořádnou odolnost a způsobují nepříteli značné ztráty,“ dodal Syrskyj, podle něhož je pro efektivní obranu v tomto případě nejdůležitější dostatek munice a její efektivní přeprava. Okupantům v Pokrovském směru působí velké ztráty dobře vycvičená 38. samostatná brigáda námořní pěchoty. „Boj je extrémně tvrdý,“ popsal situaci na místě Syrskyj.

Význam Pokrovsku

Pokud Pokrovsk padne, bude to pro Ukrajinu tvrdá rána. Moskva tím získá „bránu do Doněcké oblasti“. Nepůjde však jen o symbolické vítězství Ruska, které podkope morálku již tak vyčerpaných obránců. Pokrovsk je strategicky důležitý železniční uzel propojený se silně industrializovaným východem Ukrajiny. Jedná se o kritický logistický dopravní uzel Donbasu.

Pokrovsk využívá ukrajinská armáda k zásobování dalších měst na Donbase, jako jsou Časiv Jar a Kosťantynivka. Ukrajina navíc používá klíčovou železnici a silnice pro přesun zraněných z bojiště. Jen 20 minut jízdy na západ leží důležitý uhelný důl – největší producent koksovatelného uhlí na Ukrajině. To sehrálo ještě před válkou klíčovou roli v ukrajinském ocelářském průmyslu a ekonomice. Část výroby už byla kvůli blížícím se ruským jednotkám zastavena.

Pokud Pokrovsk padne, ruským silám se podaří ovládnout celý jih Doněcké oblasti, čímž si otevřou další možnosti postupu. Například budou moci zaútočit na Záporoží. Navíc by ruské velení mohlo část jednotek uvolnit a poslat k Časiv Jaru.

„Pád Pokrovsku by pro nás pravděpodobně znamenal obrovské problémy v aglomeraci Kramatorsk-Slovjansk,“ vysvětlil v rozhovoru pro web The New Voice of Ukraine bezpečnostní analytik Pavlo Narožnyj.

Ukrajina potřebuje další vojenskou pomoc, jinak Rusové dosáhnou strategických úspěchů. Země přitom čelí nejistotě kvůli novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, podle něhož mohou USA dodávat Kyjevu méně vojenské pomoci.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

ANALÝZA: Datová centra Big Tech prohlubují nedostatek vody. Pohání je Trumpova éra

Do mainstreamových médií začínají pronikat reporty o dopadech umělé inteligence na životní prostředí. Patří mezi ně i nejnovější reportáž The Guardian a neziskové investigativní agentury SourceMaterial. Odhalila totiž, že Big Tech firmy Amazon, Microsoft a Google budují datová centra, žíznící kvůli ochlazení přístrojů po obrovském množství vody, také v jedněch z nejsušších oblastí na světě. Politické klima v USA a ambiciózní investice do domácí AI infrastruktury prezidenta Donalda Trumpa jménem Stargate Initiative ale nenaznačují, že by tamní vláda hodlala ve jménu životního prostředí zakročit.

ANALÝZA: Mírové síly na Ukrajině? Evropě to může pomoci i fatálně uškodit

Vyslání evropských mírových jednotek na Ukrajinu se zdá být stále méně pravděpodobným scénářem kvůli celé řadě výzev, počínaje dosažením shody mezi partnery konče logistickými problémy. Takzvaná koalice ochotných by se mohla ukázat jako neefektivní a mohla by Evropě a její věrohodnosti spíše uškodit. Jelikož však USA odmítají dát Kyjevu bezpečnostní záruky, možností je udělat z Ukrajiny druhý Izrael. I v tomto případě to ale není tak jednoduché.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Koruna posílila k euru i dolaru, burza mírně oslabila

Česká koruna ve středu překvapivě posílila vůči oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru si polepšila o pět centů a uzavřela na 25,02 Kč/EUR, zatímco vůči dolaru posílila o 15 centů na 21,98 Kč/USD. V průběhu dne se koruna dostala i pod hranici 25 korun za euro.

Slovensko schválilo zákon, který zpřísní podmínky pro nevládní organizace

Slovenský parlament přijal změnu zákona, která ukládá nevládním organizacím nové povinnosti. Novela zavádí povinnost vykazovat dárce, a to bez ohledu na výši příspěvků. Zákon ještě musí podepsat prezident.

Rubio, Witkoff tento týden zamíří do Paříže na jednání o Ukrajině, Íránu a clech

Šéf americké diplomacie Marco Rubio a zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff tento týden plánují odjet do Francie na jednání o válce na Ukrajině, Íránu a obchodních vztazích v souvislosti s americkými cly. Napsal to dnes server Politico s odvoláním na dva zdroje obeznámené s přípravami cesty. Očekává se, že Witkoff se setká s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, zatímco Rubia přivítá jeho francouzský protějšek Jean-Noël Barrot.

Trump si účinkování v Sám doma 2 vynutil, tvrdí režisér komedie. Teď by ho nejraději vystřihl

Režisér Chris Columbus se po více než třiceti letech od premiéry rodinného hitu Sám doma 2: Ztracen v New Yorku netají tím, že by nejraději ze snímku odstranil krátkou scénu s Donaldem Trumpem. Ten se ve filmu z roku 1992 objevil v sedmivteřinové pasáži, v níž malému Kevinovi ukazuje cestu k hotelové recepci. Hotel Plaza, kde byla scéna natočena, tehdy patřil právě Trumpovi.

KLDR za tři měsíce Jihokorejcům poslala přes 126.000 phishingových mailů

Severní Korea mezi loňským listopadem a letošním lednem poslala přes 126.000 phishingových e-mailů, které byly určeny Jihokorejcům. Podle agentury Jonhap to uvedla Korejská národní policejní agentura (KNPA). Severokorejští hackeři použili stejné servery jako při předchozích kybernetických útocích a jejich IP adresy se nacházely v oblastech mezi KLDR a sousedící čínskou provincií Liao-ning.

Bílý dům navrhuje zrušit financování mírových misí OSN

Rozpočtový úřad Bílého domu navrhuje zrušit americké financovaní mírových misí OSN, což zdůvodňuje neúspěšnými operacemi těchto jednotek v Mali, Libanonu či Kongu. Informovala o tom v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na interní dokument rozpočtového úřadu Bílého domu.

Čínská ekonomika překvapila růstem, dopady cel se teprve projeví

Čínský hrubý domácí produkt (HDP) překvapil analytiky meziročním růstem o 5,4 procenta, očekávali přitom růst o 5,1 procent. Ve srovnáním s přechozím čtvrtletím pak vzrostl o 1,2 procenta. Výsledky čínského statistického úřadu jsou sice pozitivní, plně se ale nestihla projevit americká cla.
Reklama

DOPORUČUJEME

ANALÝZA: Datová centra Big Tech prohlubují nedostatek vody. Pohání je Trumpova éra

Do mainstreamových médií začínají pronikat reporty o dopadech umělé inteligence na životní prostředí. Patří mezi ně i nejnovější reportáž The Guardian a neziskové investigativní agentury SourceMaterial. Odhalila totiž, že Big Tech firmy Amazon, Microsoft a Google budují datová centra, žíznící kvůli ochlazení přístrojů po obrovském množství vody, také v jedněch z nejsušších oblastí na světě. Politické klima v USA a ambiciózní investice do domácí AI infrastruktury prezidenta Donalda Trumpa jménem Stargate Initiative ale nenaznačují, že by tamní vláda hodlala ve jménu životního prostředí zakročit.

ANALÝZA: Mírové síly na Ukrajině? Evropě to může pomoci i fatálně uškodit

Vyslání evropských mírových jednotek na Ukrajinu se zdá být stále méně pravděpodobným scénářem kvůli celé řadě výzev, počínaje dosažením shody mezi partnery konče logistickými problémy. Takzvaná koalice ochotných by se mohla ukázat jako neefektivní a mohla by Evropě a její věrohodnosti spíše uškodit. Jelikož však USA odmítají dát Kyjevu bezpečnostní záruky, možností je udělat z Ukrajiny druhý Izrael. I v tomto případě to ale není tak jednoduché.

Trhy reagují na oznámení amerických cel propadem, ztrácejí akcie i dolar

Světové trhy reagují na oznámení nových cel na dovoz zboží do Spojených států propadem, oslabují akcie i dolar, který ztrácí i k české koruně. Poklesu se nevyhnul ani bitcoin. Propadem o více než procento zahájily obchodování i české akcie. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK.

KOMENTÁŘ: Je dobře, že Evropa zbrojí. Obavy jsou na místě nejen kvůli Trumpovi

Americký prezident Donald Trump vede vůči Evropské unii (EU) konfrontační politiku, což vzbudilo obavy z konce přítomnosti Spojených států v Evropě a o budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Zůstaneme na Rusko sami, Američané nám nepomohou, obávají se evropští lídři. Trump však s největší pravděpodobností starý kontinent neopustí. To by mohl až příští šéf Bílého domu.

ANALÝZA: Ruský útok na Evropu? Díky Francii si to Putin ještě rozmyslí

Francouzský jaderný arzenál je pilířem francouzské suverenity, národní hrdosti a symbol nezávislosti země na Spojených státech. Prosazování samostatnosti se Paříži vyplatilo, protože americká politika je dnes nejistá a ukázala, jak moc potřebuje Evropa být samostatnou a silnou. Kontinent krčí svou hlavu pod americkým jaderných deštníkem a pokud ho Washington nad našimi hlavami složí, nabízí nám úkryt před ruskou hrozbou právě Francie.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Koruna posílila k euru i dolaru, burza mírně oslabila

Česká koruna ve středu překvapivě posílila vůči oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru si polepšila o pět centů a uzavřela na 25,02 Kč/EUR, zatímco vůči dolaru posílila o 15 centů na 21,98 Kč/USD. V průběhu dne se koruna dostala i pod hranici 25 korun za euro.

Slovensko schválilo zákon, který zpřísní podmínky pro nevládní organizace

Slovenský parlament přijal změnu zákona, která ukládá nevládním organizacím nové povinnosti. Novela zavádí povinnost vykazovat dárce, a to bez ohledu na výši příspěvků. Zákon ještě musí podepsat prezident.

Rubio, Witkoff tento týden zamíří do Paříže na jednání o Ukrajině, Íránu a clech

Šéf americké diplomacie Marco Rubio a zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff tento týden plánují odjet do Francie na jednání o válce na Ukrajině, Íránu a obchodních vztazích v souvislosti s americkými cly. Napsal to dnes server Politico s odvoláním na dva zdroje obeznámené s přípravami cesty. Očekává se, že Witkoff se setká s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, zatímco Rubia přivítá jeho francouzský protějšek Jean-Noël Barrot.

Trump si účinkování v Sám doma 2 vynutil, tvrdí režisér komedie. Teď by ho nejraději vystřihl

Režisér Chris Columbus se po více než třiceti letech od premiéry rodinného hitu Sám doma 2: Ztracen v New Yorku netají tím, že by nejraději ze snímku odstranil krátkou scénu s Donaldem Trumpem. Ten se ve filmu z roku 1992 objevil v sedmivteřinové pasáži, v níž malému Kevinovi ukazuje cestu k hotelové recepci. Hotel Plaza, kde byla scéna natočena, tehdy patřil právě Trumpovi.

KLDR za tři měsíce Jihokorejcům poslala přes 126.000 phishingových mailů

Severní Korea mezi loňským listopadem a letošním lednem poslala přes 126.000 phishingových e-mailů, které byly určeny Jihokorejcům. Podle agentury Jonhap to uvedla Korejská národní policejní agentura (KNPA). Severokorejští hackeři použili stejné servery jako při předchozích kybernetických útocích a jejich IP adresy se nacházely v oblastech mezi KLDR a sousedící čínskou provincií Liao-ning.

Bílý dům navrhuje zrušit financování mírových misí OSN

Rozpočtový úřad Bílého domu navrhuje zrušit americké financovaní mírových misí OSN, což zdůvodňuje neúspěšnými operacemi těchto jednotek v Mali, Libanonu či Kongu. Informovala o tom v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na interní dokument rozpočtového úřadu Bílého domu.

Čínská ekonomika překvapila růstem, dopady cel se teprve projeví

Čínský hrubý domácí produkt (HDP) překvapil analytiky meziročním růstem o 5,4 procenta, očekávali přitom růst o 5,1 procent. Ve srovnáním s přechozím čtvrtletím pak vzrostl o 1,2 procenta. Výsledky čínského statistického úřadu jsou sice pozitivní, plně se ale nestihla projevit americká cla.

Ruské drony masivně útočily na Oděsu, zranily tři lidi, hlásí Ukrajina

Ruské drony v noci na dnešek masivně útočily na ukrajinský černomořský přístav Oděsa, kde poničily obytné domy a infrastrukturu a způsobily požáry. Informovali o tom místní činitelé. Nejméně tři lidé utrpěli při náletech zranění. Ruské ministerstvo obrany naproti tomu na telegramu uvedlo, že protivzdušná obrana zlikvidovala 26 útočících ukrajinských bezpilotních letounů.

Hlavní obchodní vyjednavač Japonska bude v USA jednat o zrušení dovozních cel

Hlavní obchodní vyjednavač Japonska bude ode dneška do pátku jednat s administrativou Donalda Trumpa o možnostech zrušení dovozních cel pro asijskou zemi ve výši 24 procent. S odvoláním na japonskou vládu to napsala agentura AP. Trump tarify zavedl pro většinu zemí světa na začátku měsíce s tím, že jim minulý týden oznámil 90denní odklad na vzájemná vyjednávání.

Pomsta byla sladká. Viníci zodpovědní za útok na Sumy byli potrestáni, uvedla ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda se pomstila ruské raketové brigádě za útok na město Sumy, kde zahynuly desítky lidí a přes sto jich bylo zraněno. Na operaci spolupracovalo několik jednotek včetně kontrarozvědky. Rozsah napáchaných škod zatím není znám a zjišťuje se.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás