Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na muniční sklad hluboko na ruském území. Stalo se tak poté, co americký prezident Joe Biden povolil ukrajinské armádě používat tento typ střel k útokům v ruském vnitrozemí, což vyvolalo ostrou reakci ze strany Ruska. Biden tak rozvázal obráncům ruce. Rakety sice pravděpodobně průběh války významně neovlivní, ruské armádě však zkomplikují život.

Obrovské ztráty ve válce na Ukrajině a potřeba ponechat vojáky na klíčových úsecích fronty přiměly ruského prezidenta Vladimira Putina požádat o vojenskou pomoc svého spojence, Kima Čong-una. Podle různých zdrojů bylo v ruské Kurské oblasti rozmístěno 10 až 12 000 severokorejských vojáků, přičemž již došlo k prvním střetům s Ukrajinci. Síly KLDR válku významně neovlivní, pokud tedy v ještě větších počtech nepřekročí rusko-ukrajinskou hranici.  

Válka na Ukrajině téměř po třech letech trvání opakovaně došla do stádia sice nebezpečné eskalace, kterou by nebylo moudré podcenit, ale i do situaci neodpovídající a přehnané paniky z třetí světové války. Většina západních expertů a diplomatů se shoduje, že Rusku se takto rozsáhlý konflikt nevyplatí a nemůže si ho dovolit. Snaží se zastrašit Západ a vyvolat v západních obyvatelích nejistotu. V tomto ohledu Rusko zvítězilo. Vojensky ani ekonomicky však nemá ani na dobytí celé Ukrajiny.

Válka na Ukrajině téměř po třech letech trvání opakovaně došla do stádia sice nebezpečné eskalace, kterou by nebylo moudré podcenit, ale i do situaci neodpovídající a přehnané paniky z třetí světové války. Většina západních expertů a diplomatů se shoduje, že Rusku se takto rozsáhlý konflikt nevyplatí a nemůže si ho dovolit. Snaží se zastrašit Západ a vyvolat v západních obyvatelích nejistotu. V tomto ohledu Rusko zvítězilo. Vojensky ani ekonomicky však nemá ani na dobytí celé Ukrajiny.

Izrael tvrdí, že rabín, který se ztratil ve Spojených arabských emirátech, byl zavražděn. Ministerstvo vnitra uvedlo, že v souvislosti s případem byly zatčeny tři osoby.

Rusko oznámilo dobytí další ukrajinské vsi, tentokrát obce Kopanky v Charkovské oblasti. Podle agentury Reuters postupuje ruská armáda v dobývání ukrajinského území nejrychlejším tempem od prvních dní své invaze do země v roce 2022 a za poslední týden obsadila téměř 235 kilometrů čtverečních. Pro srovnání: rozloha Brna činí přibližně 230 kilometrů čtverečních.

Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na muniční sklad hluboko na ruském území. Stalo se tak poté, co americký prezident Joe Biden povolil ukrajinské armádě používat tento typ střel k útokům v ruském vnitrozemí, což vyvolalo ostrou reakci ze strany Ruska. Biden tak rozvázal obráncům ruce. Rakety sice pravděpodobně průběh války významně neovlivní, ruské armádě však zkomplikují život.

Obrovské ztráty ve válce na Ukrajině a potřeba ponechat vojáky na klíčových úsecích fronty přiměly ruského prezidenta Vladimira Putina požádat o vojenskou pomoc svého spojence, Kima Čong-una. Podle různých zdrojů bylo v ruské Kurské oblasti rozmístěno 10 až 12 000 severokorejských vojáků, přičemž již došlo k prvním střetům s Ukrajinci. Síly KLDR válku významně neovlivní, pokud tedy v ještě větších počtech nepřekročí rusko-ukrajinskou hranici.  

Ukrajina čelí od května problémům hlavně v Doněcké oblasti. Rusové postupují stále rychleji nehledě na obrovské ztráty. Rusko si přitom pozvalo severokorejské posily a do prezidentského křesla v USA usedne Donald Trump. Ukrajina je nyní nucena čelit této brutální realitě. Co bude dál? Od Trumpa může čekat cokoli. Mohl by zavařit Rusku nebo zastavit pomoc Ukrajině.

Plošná dovozní cla ve výši deseti procent, jak je v případě vítězství v prezidentských volbách plánuje zavést kandidát Republikánské strany Donald Trump, by znamenala zvýšení cen, jež by americkou domácnost stálo až 1700 USD (39.600 Kč) ročně. Zátěž pro domácnosti by odpovídala 1,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to z analýzy washingtonského Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku (PIIE).

Ruský prezident Vladimir Putin útokem na Ukrajinu možná více ztratil, než získal. Rusku se sice dařilo a stále částečně daří obcházet západní sankce, jeho ekonomika však ztrácí pevnou půdu pod nohama a nehledě na zdánlivý růst se řítí do propasti. Před Moskvou leží krátkodobé i dlouhodobé výzvy, Ukrajina se přitom už dva a půl roku brání ruské agresi.

Situace na východní Ukrajině je kritická. Ruská armáda vytrvale postupuje směrem ke klíčovému městu Pokrovsk a stihla si podmanit několik okolních měst a obcí. Obránci se obávají dalšího masivního koordinovaného útoku v tomto směru. Jestli Pokrovsk padne, Moskva bude mít na dosah celou Doněckou oblast.

Nejen drony, Írán už dodává Rusku pro válku na Ukrajině i balistické střely. Potvrdily to ukrajinské a západní zdroje. Některé z nich hovoří o dramatickém vývoji z hlediska samotného konfliktu i vztahu mezi Washingtonem a Teheránem. Samotné íránské střely lze považovat za nepříjemnost, průběh války však patrně zásadním způsobem neovlivní. Otázkou nicméně zůstává, co Írán pošle ruské armádě příště.

Kvílení sirén se stalo na Ukrajině stejně běžným zvukem jako zvuky hromadné dopravy či stavebních prací. Když se rozezní, pro civilisty to znamená jediné. Buď rychle vyhledají úkryt, nebo už možná nikdy svůj domov neopustí. Přesto mnoho Ukrajinců varování sirén apaticky ignoruje, nebo se snaží vyhodnotit situaci.

Ukrajinská dočasná okupace poměrně rozsáhlého území v Kurské oblasti vstupuje do čtvrtého týdne. Postup útočících obránců sice zpomaluje, avšak prezident Vladimir Putin stále nedodržel svůj slib rázné odpovědi. Čím déle přitom nepřítel v Rusku setrvá, tím slabší Putin v očích ruských elit a veřejnosti bude.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. Ukrajinská invaze do Ruska začala 6. srpna 2024. Tisíce ukrajinských vojáků postupují v Kurské oblasti a Moskva se obává i rozšíření válečné vřavy do sousední Bělgorodské oblasti. Ukrajina může hodně získat i ztratit – včetně vlastní suverenity.

Poslední americká vojenská pomoc umožnila Ukrajině na některých úsecích frontové linie zastavit nepřítele, nebo ho alespoň zpomalit. Bez další podpory ze strany USA bude mít napadená země vážný problém. A ta vůbec není s ohledem na nadcházející americké volby jistá. Politické dění v Americe může nakonec „roztrhat“ jednotu Severoatlantické Aliance (NATO).

Války neovlivňují pouze vojáci na bojišti, velikost armád, strategie a další faktory na frontových liniích. Zapomínat nesmíme ani na politiku ostatních zemí. Zatímco na Ukrajině zuří konflikt, americká viceprezidentka Kamala Harris, jejíž kandidaturu musí ještě posvětit Demokratická strana, se chystá na prezidentské klání se svým sokem Donaldem Trumpem. A nebude bojovat pouze za americkou veřejnost, ale i za Ukrajinu.

Všechno špatné je k něčemu dobré. Masivní ofenzíva ruské armády v Charkovské oblasti Západu ukázala, že i když se zdá vítězství Ruska na Ukrajině vzdálené, bez vojenské pomoci tomu tak není. Situace pro obránce vypadala opravdu bledě, ale právě to pohnulo Kongresem v otázkách balíčku pomoci a administrativou prezidenta Joe Bidena, která ukrajinské armádě povolila používat americké zbraně k útokům na území Ruska. Ale to nestačí.

Jelikož Evropa ekonomicky Rusko zastiňuje, reagovala na agresi vůči Ukrajině ekonomickými a obchodními sankcemi. Federace dostala tvrdou ránu, z níž se však dokázala vzpamatovat. Selhali jsme ovšem v nejzásadnější obraně proti případné eskalaci konfliktu – odstrašování. Spoléhat na ekonomickou válku bez „ukazování svalů“ nás neochrání. Obě strategie jsou důležité a Západ by se v tomto měl poučit.

Válka na Ukrajině vstoupila do třetího roku svého trvání a nezdá se, že by se o ní mělo v dohledné době hovořit v minulém čase. Veřejnost je už ale unavená a přeje si její brzký konec, ukázalo několik průzkumů z letošního roku. Podobně smýšlejí i samotní Rusové.

Rusko minulý měsíc na Ukrajině otevřelo novou frontu v Charkovské oblasti a obránce čekala velká výzva. I když útok ruských jednotek stále probíhá, experti již nyní mluví o strategickém selhání a nevyužité příležitosti. Cíle ofenzivních operací přitom ruský prezident Vladimir Putin nedosáhl. Právě naopak.

Nejenže Ukrajina nemá dostatek vojáků, podle velitelů jsou na tom čerství rekruti tak špatně, že neovládají ani základní manipulaci se svou zbraní. Jakýsi zrychlený, stěží dostačující výcvik musejí prodělat přímo na frontě. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) nicméně uvedli, že v tom zase takový problém nevidí.

Prezident Vladimir Putin je podle ruských zdrojů připraven zastavit válku na Ukrajině příměřím respektujícím současné linie bojů. Rusko by si tedy ponechalo okupovaná území, což je scénář projednávaný za zavřenými dveřmi zástupci členských států Severoatlantické aliance (NATO). Požadavky Kremlu jsou nereálné. Ukrajina by se navíc měla „bílé vlajky“ naopak obávat.

Ukrajina nemůže proti Rusku na bojišti zvítězit, když se bude Západ obávat jeho porážky a eskalace války. Pokud se chce Severoatlantická aliance (NATO) a Evropa dočkat porážky prezidenta Vladimira Putina, musí změnit přístup a dodávat napadené zemi mnohem více, než jen standardní munici v opožděných balíčcích pomoci. Putin vede hybridní válku zastrašováním a kolektivní strach mu hraje do karet.

Ruská vojska postupují. Ruský taktický úspěch. Probíhající obranné boje. Na takové fráze lze na internetu v posledních dnech narazit opakovaně. Rusové skutečně postupují, situace je kritická a může za to vedle dalších faktorů naše nerozhodnost. Lze to označit za demonstraci toho, co se stane, když přestaneme Ukrajinu podporovat. Pro Západ to budiž lekcí, neboť Rusko se ekonomicky připravuje na dlouhou válku.

Dynamika války na Ukrajině se sice v posledních měsících změnila, avšak opakovaně míří k patové situaci. Zrovna když konflikt zase pomalu zamrzá, ve Švýcarsku se schyluje k mírovým rozhovorům. Války vždy končí u jednacího stolu, nikoli na bojišti. Platí to také v případě Ukrajiny, kde se situace bez ústupků na obou jeho stranách jen tak nezmění. Problém je, že Rusko se summitu nezúčastní.

Tisíce civilistů a vojáků mrtvých, miliony vysídlených. Kdysi rušné ulice dnes zejí prázdnotou ve městech duchů. Válka na Ukrajině ovšem nedopadá jen na obyvatelstvo, ale i na životní prostředí. Jeho obnova a ochrana není po čas trvání války možná, naděje do budoucna však dřímá v ukrajinské společnosti.