Světoví lídři dosáhli na klimatickém summitu COP27, pořádaném v Egyptě ve městě Šarm aš-Šajch, historické dohody o financování ztrát a škod. Co ale tato dohoda znamená a jaká úskalí ji čekají? Shrnutí nabídla stanice BBC News.
Dohoda o fondu pro financování zadlužených států nejvíce postižených klimatickými změnami mnozí považují za průlom. Podle deníku The New York Times je to poprvé za 30 let, co budou bohatší země financovat v oblasti klimatu ty chudší.
Podle shrnutí televize BBC finance zahrnují tři oblasti. Tou první jsou již zmíněné ztráty a škody, klíčový bod při jednáních na letošním COP27. Finance mají pomoci národům zasaženým přírodními katastrofami ve zotavení.
While reducing carbon emissions remains critical, mitigation and adaptation efforts for the effects of #climatechange must begin immediately. https://t.co/usDLIu9x2a
— UIC School of Public Health (@uicpublichealth) November 21, 2022
V posledních dvou měsících si část světa prošla vážnými dopady klimatické krize. Zatímco Pákistán se ocitl pod vodou, východní Afriku zasáhla extrémní sucha.
Finance na pomoc takových zemí jsou dostupné prostřednictvím humanitární pomoci. Chudší státy ovšem požadují peníze od vyspělejších národů, které jsou podle jejich názoru za změnu klimatu historicky zodpovědné.
Pokrokové země uznávají, že je třeba na ztráty a škody peníze poskytnout. Jedná se však o kontroverzní téma, společnost se při současných podmínkách ve světě bojí zodpovědnost za klima přijmout.
Fond může padnout na budoucí katastrofy
Druhou oblastí jsou finance určené k pomoci v odklonu od fosilních paliv a dalších aktivit spojených se znečištěním životního prostředí. V této oblasti bylo zatím poskytnuto nejvíce peněz.
Mnoho států ještě používá uhelné elektrárny, které teprve dosluhují. Potřebují finanční podporu, aby mohly přejít na obnovitelné zdroje energie. Například, aby uhelné elektrárny nahradily solární farmy.
Třetí oblastí je přizpůsobení. Zde finance poputují na pomoc zranitelným zemím připravit se na dopady klimatických změn. Na rozdíl od financování ztrát a škod se zaměřují na budoucnost.
Peníze půjdou například na budování efektivnějších protipovodňových zábran, přesun ohrožených populací do bezpečnějších lokalit, výstavbu bydlení odolného vůči bouřím či distribuci plodin imunních vůči suchu.
Přestože se na vytvoření fondu shodlo více než 200 států, stále zbývá doladit mnoho detailů, včetně výše částky poskytnuté silnými ekonomikami a způsob rozdělování peněz.
Fond podle zklamaných zástupců EU ohrožuje nedostatečný pokrok v řešení emisí na COP27. Katie White ze světového fondu na ochranu přírody varovala, že pokud rázně neomezíme emise, fond se stane spíše zálohou na budoucí katastrofy.
