Před rokem Volodymyr a jeho muži pálili ze všech 40 hlavní jejich raketometu BM-21 Grad najednou. Nyní si mohou dovolit vystřelit na ruské cíle naráz jen několik kusů munice. „Nemáme dostatek munice,“ vysvětluje voják. Jeho jednotka – 17. tankový prapor – má za úkol poskytovat palebnou podporu ukrajinským silám, které se zoufale drží na okrajích Bachmutu, tedy východoukrajinského města, které se Rusko už měsíce snaží dobýt, napsala stanice BBC na svém webu.
Volodymyr dostává povel, aby vypálil z raketometu na ruské minometné postavení vzdálené asi 15 kilometrů. Jeho muži odstraňují větve maskující vozidlo, poté s ním míří k asi kilometr vzdálenému prázdnému poli a rychle vyhodnocují dostřel. Zvedají hlavně raketometu směrem k cíli a ukrajinský dron mezitím ověřuje jejich přesnost. První raketa minula cíl o 50 metrů, dozvídají se. Upraví tedy výšku, vypálí další dvě střely a rychle se vracejí ke stromům, aby se kryli. Tentokrát přichází zpráva: zásah.
'We worry our allies are getting tired of helping Ukraine,' say Bakhmut defenders who worry about losing support https://t.co/vKDorn9azW
— BBC News (World) (@BBCWorld) April 27, 2023
Volodymyr je však frustrovaný, že nemohou udělat víc. „Mohli bychom poskytnout větší podporu naším klukům, kteří tam umírají,“ říká. Ukrajina už podle něj spotřebovala vlastní zásoby munice do raketometů Grad a spoléhá se na střely pocházející z jiných zemí. Dodávky pocházejí z České republiky, Rumunska a Pákistánu, popisuje Volodymyr a zároveň si postěžuje, že munice původem z Pákistánu není kvalitní.
Volání Ukrajiny po dalších zbraních a munici je tím hlasitější, čím déle válka trvá. Nyní se země soustředí na přípravu velké protiofenzívy. Zároveň však stále musí vynakládat obrovské prostředky na udržení svých pozic. Navzdory nedávnému doručení moderních zbraní – jako jsou tanky a obrněná vozidla, je Ukrajina stále do značné míry závislá na svém starším arzenálu ze sovětské éry.
Systém protivzdušné obrany Buk, který může zaměřovat letadla, bezpilotní letouny a rakety, je stále jednou z jejích cenných zbraní. Jeden z nich se nachází dále podél frontové linie – rovněž ukrytý v zalesněné oblasti. Tato sofistikovaná výzbroj pomohla Ukrajincům zabránit Rusku v získání kontroly nad jejich nebem. Velitel Buku Josef říká, že pro Rusko je to „cíl číslo jedna“. To vysvětluje mimořádnou péči věnovanou jeho ochraně. Vozidlo je v hlubokém zákopu a zakryté maskovací sítí. Nahoře má dvě šedé rakety, normálně nese čtyři.
V dubnu unikly na internet tajné americké dokumenty – mapy, grafy a fotografie – které odhalují podrobné zpravodajské informace o válce. „Ne, není to pravda,“ odpovídá Josef na dotaz, zda je správná uniklá informace ohledně akutního nedostatku střel do systémů Buk. Připouští však, že Buk je obtížné udržovat a Ukrajina jich potřebuje více. „Nemáme jich dost. Díly se rozbíjejí a my nemáme náhradní, protože továrny, které je vyrábějí, nejsou na Ukrajině,“ vysvětluje.
Josef nezpochybňuje pouze některé části obsahu uniklých zpráv, ale také to, zda odhalily tajemství. „Proč bychom se měli na Američany zlobit?“ ptá se. „Protože prozradili informace, které mají Rusové už dvacet let? Směšné!“ reaguje s poznámkou, že Rusko vždy vědělo o schopnostech ukrajinských ozbrojených sil.
Rusko však stále nezná načasování ani místo očekávané ukrajinské protiofenzívy. Ta bude klíčová pro znovuzískání ukrajinského území a zmírnění části tlaku, jenž je cítit podél fronty, která se táhne v délce 1300 kilometrů. Ať už k ní dojde kdekoli, Rusko bude muset přesměrovat část svých sil. Ale i Ukrajina musí vyzbrojit a vybavit nové jednotky, aby mohla ofenzívu provést. Obě strany přitom mají obtíže se zásobováním frontové linie.
Na jiném místě poblíž Bachmutu ukrajinské jednotky z 80. brigády spotřebovávají stovky dělostřeleckých nábojů denně ve snaze odrážet ruský postup. Používají už některé zbraně dodané Západem. Serhij a jeho muži obsluhují lehkou houfnici L119 britské výroby. I oni musí podle Serhije s municí šetřit. Denně vypálí v průměru 30 nábojů, tvrdí Serhij. „Prozatím máme dost lidí. Ale potřebujeme munici. Ta je nejdůležitější,“ říká.
„Pokud letos přejdeme do ofenzivy a znovu získáme naši zemi, pak zvítězíme. Ale pokud se to nestane, tak nemáme zdroje na to, aby válka pokračovala dalších pět až deset let,“ reaguje Serhij na dotaz, zda je letošek pro Ukrajinu rozhodující rok. Velitel raketometu Grad Volodymyr je ještě přímočařejší: „Země je vyčerpaná, ekonomika také.“ Obává se, že pokud ukrajinské akce na bojišti nebudou letos rozhodující, pak může západní podpora ochabnout. „Obáváme se také, že naši západní spojenci se v pomoci unavují,“ řekl.