Administrativa prezidenta Joe Bidena v pondělí oznámila plány na rozšíření amerických větrných elektráren. Stavět by se měly na moři podél pobřeží. Naplnit by se tak měl jeden z cílů boje s klimatickou změnou, a to snížení množství skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší při výrobě energie. Uvedla to agentura Reuters. Proti projektu se ale dlouhodobě ohrazují republikáni, nyní se k nim přidali i rybáři. Větrné elektrárny by dle nich mohly narušit podmořský ekosystém.
Podle zveřejněné zprávy Bílého domu plánuje Bidenova administrativa vyrábět do roku 2030 z mořských větrných elektráren kolem 30 gigawattů větrné energie. Turbín by v té době mohlo být v Atlantickém oceánu na 2 tisíce. Takový počet by měl stačit na napájení asi 10 milionů domovů. Množství oxidu uhličitého v ovzduší by se tím pádem snížilo o 78 milionů metrických tun za rok. Výstavba elektráren by dle odhadů zajistila zaměstnání pro 44 tisíc pracovníků a podpořila vytvoření dalších 33 tisíc pracovních míst.
Proti chystaným plánům se však ohrazují republikáni, kteří je vidí spíše jako zbytečné utrácení peněz. Podle nich dostatek pracovních míst, která Biden vytrvale slibuje, nevznikne. K protestům se po pondělním oznámení přidali také rybáři. Ti se obávají o své podnikání, jelikož by výstavby elektráren mohly narušit přirozený ekosystém a ryby tak odehnat. Bidenova administrativa ale v projektu vyhradila značnou částku také na výzkum, který by měl tyto následky případně odhalit.
Skrz oddělení energetiky bude také 3 miliardami dolarů financovat veřejné projekty mořských větrných elektráren. Pro jejich výstavbu plánuje rovněž jako první zpřístupnit oblast New York Bight. Ta se nachází mezi pobřežím Long Island, New Yorkem a New Jersey. V aukci si právo na tamní podnikání budou moci koupit firmy ke konci letošního roku, nebo na začátku toho dalšího. Státy New York a New Jersey se totiž zároveň snaží o zajištění výroby 16,5 tisíc megawattů do roku 2035, aby přispěly k boji se změnou klimatu.
Větrné elektrárny jako pomoc potřebným? Změna klimatu dopadá nejvíce na nejchudší obyvatele
Zveřejněné cíle odpovídají politice, kterou Biden sliboval už v prezidentské kampani. Postupnými kroky se snaží, aby Spojené státy americké (USA) začaly více bojovat se změnou klimatu. Usiluje proto také o častější využívání udržitelných zdrojů energie. Nynější administrativa proto například upustila od nových aukcí práv na těžení ropy a plynu na federálních pozemcích či vodách.
Apel na „čistší“ politiku přichází také od lidí nebělošského původu či z nižších sociálních vrstev. Na ty totiž dopadá změna klimatu nejvíce. Postavila se za ně například ministryně vnitra a první domorodá politička v kabinetu Deb Haaland. „Ve chvíli, kdy naše země čelí výzvám globální pandemie, ekonomického poklesu, rasové nespravedlnosti a klimatické změny, musíme přejít ke světlejší budoucnosti pro všechny,“ uvedla dle AlJazeera Haaland.
Ve výstavbě větrných elektráren ale USA stále zaostává za Evropou, ta má totiž kapacitu asi 20 gigawattů. Tu plánuje až zdesetinásobit do roku 2050. Spojené státy mají oproti ní na moři větrné elektrárny vyrábějící okolo 30 megawattů. V rozvoji jsou ale v současnosti další projekty. V březnu také Bidenova administrativa schválila environmentální posudek na výstavbu první velké národní mořské větrné farmy na pobřeží Massachusetts. Pro větrné elektrárny je výhodné východní pobřeží proto, že tam fouká silný vítr odpoledne a večer, tedy v době největší poptávky po elektřině.