Čtyřicetiletá Annalena Baerbock, kandidátka Zelených na německou kancléřku, má slušnou šanci vystřídat na nejvyšším politickém postu Angelu Merkelovou, píše BBC. Kdo je žena, která pošilhává po kancléřském postu?
Poprvé za svou čtyřicetiletou existenci potvrdili Zelení, že se budou ucházet o kancléřskou sesli. A rovněž je to poprvé v historii, co má tato strana skutečně šanci zářijové volby do spolkového sněmu vyhrát. V pondělí Zelení zvolili za kandidátku na spolkovou kancléřku spolupředsedkyni strany Annalenu Baerbock, která bude zřejmě jedinou ženou ve volebním klání.
Angelu Merkelovou, která z čela konzervativní CDU odešla už v roce 2018 a po volbách se hodlá úplně stáhnout z politického života, má tak šanci vystřídat žena o dvacet šest let mladší. Annalena Baerbock se narodila v roce 1980, tedy v roce založení Zelených, a média ji už nyní přirovnávají k mladým ženám, které momentálně stojí v čele Finska a Nového Zélandu. Je poslankyní Bundestagu od roku 2013, má vystudovanou politologii, ekonomii a veřejné právo. Zelení mají v nové tváři i jistou výhodu proti vládnoucí CDU, kterou momentálně zmítá chaos.
Annalena Baerbock může skutečně změnit tvář strany, která byla svého času vnímána jako chaotická parta vousatých hipíků v sandálech. Jako malou ji rodiče brali na demonstrace proti jaderným elektrárnám. Z dětství si údajně pamatuje na vodní děla na demonstracích a koláč, který se potom doma jedl. Tento mix „útulného, středostavovského radikalismu“ dnes podle BBC současné Zelené charakterizuje a vysvětluje jejich masovou podporu mezi německými voliči. Strana má dnes 22 procent v preferencích a je druhá za vládnoucí koalicí CDU/CSU. Popularita konzervativců spadla ze 40 procent v létě na současných 29 %, v některých průzkumech je to ještě méně.
Baerbock je vdaná a má dvě dcery, s manželem žije v Postupimi.
Výhodou Zelených je jednota
Konzervativcům přitom může uškodit, že nevystupují jednotně a stále nemají lídra. Sázka na Annegret Krampovou-Karrenbauerovou v roce 2018 se CDU nevyplatila a AKK, jak je v médiích formálně nazývána, už před rokem oznámila, že se vzdává kandidatury na kancléřku. Vedení převzal vestfálský premiér Armin Laschet, který však jen těžko krotí vnitrokoaliční boje o moc a není zatím jasné, zdali právě on bude koaličním kandidátem na kancléře.
Zelení se naposledy dostali do spolkové vlády v roce 1998, kde hráli roli slabšího partnera sociálně demokratické SPD. Tehdejší předseda Joshka Fischer získal post ministra zahraničí a musel odpovídat na dotěrné otázky novinářů, zdali bude odteď povinné jíst ovesné vločky. Dnes by si takové dotazy patrně už nikdo nedovolil.
Podrazí je nespolehliví voliči?
Politologové ovšem upozorňují na to, že předvolební preference Zelených mohou být nadhodnocené. Mají totiž méně disciplinované, zejména mladé voliče, kteří sice podporu Zeleným hlasitě deklarují, ale když přijde volební den, ani k urnám nepůjdou. V Česku mají podobný problém Piráti, kterým v některých předchozích volbách průzkumy přisuzovaly vyšší procento oproti skutečným výsledkům. Mnoho lidí se bude podle BBC hlásit k Zeleným jen proto, že to momentálně dobře vypadá, ale za plentou pak hodí svůj hlas konzervativní koalici.
Strana se také musí připravit na útoky ze všech stran. „Levice je bude vykreslovat jako buržoazní elitáře, kteří upíjejí sójové latté a práva pracujících jsou jim ukradená,“ píše analýza BBC. Pravice zase pojede mantru o tom, jak Zelení chtějí zakázat auta a grilování. Zároveň je ale evidentní, že po šestnácti letech vlády Merkelové se německý mainstream změnil, a bezpochyby je zelenější. Annalena Baerbock má tak slušnou šanci zemi od podzimu vládnout.