Malá družice, kterou sestavil mezinárodní tým kolem astrofyzika Norberta Wernera z Masarykovy univerzity v Brně, poprvé od vyslání na oběžnou dráhu zaznamenala záblesk gama záření.
Zapsala se tak do historie jako první astronomický nanosatelit kategorie CubeSat, kterému se to podařilo. Jde o vesmírný jev, který dosud pozorovaly velké a mnohonásobně dražší družice.
Detekce záblesků je hlavním úkolem nanosatelitu nazvaného GRBAlpha. Prvním záznamem tak prokázal svou funkčnost. Pozorování publikoval v úterý on-line věstník Goddardova centra pro vesmírné lety Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA).
Na vývoji malé družice spolupracovali maďarští, čeští, japonští a slovenští vědci a konstruktéři. Do vesmíru ji vynesla v březnu raketa Sojuz. Necelých 15 hodin po startu se týmu podařilo s družicí poprvé spojit. „Je to úžasný pocit, vidět, jak něco, co jste ještě před pár měsíci drželi v rukou, vezli v autě a pracovali na tom, teď obíhá na oběžné dráze kolem Země,“ řekl tehdy Werner.
Cílem mise je ověřit fungování navrženého technického řešení detektoru záblesků gama záření, které vznikají při srážkách neutronových hvězd nebo při gravitačním zřícení velmi hmotných, rychle rotujících hvězd.
Pro astrofyziky představují možnost, jak objasnit a prokázat řadu fyzikálních jevů. Pokud bude detektor fungovat, dostanou se do vesmíru další podobné družice ve třech různých oběžných rovinách.
