Čína se potýká s demografickou krizí, která bude nadále zpomalovat tamní, ale i americkou a evropskou ekonomiku. Nástroje pro řešení stárnoucí populace však v rukou má. Soudný den se ještě podle odborníků nekoná. Informují o tom televize BBC News a CNN.
Zástupce hlavního ekonoma u společnosti Fathom Financial Consulting Andrew Harris podle BBC News uvedl, že Čína má velkou zásobu venkovské pracovní síly, s jejíž pomocí může zaplnit uprostřed demografické krize výrobní mezery ve městech.
Ve výrobním a stavebním čínském sektoru pozoruje velkou mezeru. Fathom Financial Consulting navíc odhaduje, že jedna třetina pracovníků ve stavebnictví je podzaměstnaná, což znamená, že pracuje méně, než by potenciálně mohla.
„Širší demografický příběh plně nezasáhne čínský růst, dokud nebudou vyčerpány oba tyto zdroje,“ domnívá se Harris.
Should China worry about its shrinking population? https://t.co/7dmX1dtP3x
— BBC News (World) (@BBCWorld) January 20, 2023
Také bývalý singapurský statistik Paul Cheung se domnívá, že Čína ve skutečnosti má dostatek pracovní síly a času, aby demografickou výzvu zvládla. „Nejsou ve scénáři soudného dne hned,“ řekl Cheung.
Zpráva Čínské akademie sociálních věd z roku 2019 předpovídala, že hlavní penzijní fond země bude do roku 2035 vyčerpán, částečně kvůli zmenšující se pracovní síle.
Studie amerického think-tanku Pew Research ukázala, že sedm lidí z deseti v Číně pociťovalo v roce 2016 tlak na systém veřejného zdravotnictví. To ještě zhoršila stárnoucí populace a pandemie covidu-19.
Demografická krize v Číně by mohla mít dominový efekt i na globální ekonomiku. „Ubývající čínská pracovní síla a výrobní recese povedou k vysokým cenám a vysoké inflaci v USA a EU,“ řekl výzkumník z Wisconsinské univerzity v Madisonu Yi Fuxian.
Tvrdá politická rozhodnutí
Čína disponuje nástroji k řešení demografické situace. Nezávislý ekonom a spolupracovník China Centre na Oxfordské univerzitě George Magnus sdělil, že Peking bude muset učinit „tvrdá politická rozhodnutí“.
Vláda by měla například zvážit zvýšení věku pro odchod do důchodu. Většina mužů v Číně jde do důchodu v 60 letech, zatímco průměr Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) činí 64,2.
Podobné návrhy se však již v minulosti setkaly u čínské veřejnosti s odporem. Další možností je proto posílení populace imigrací. To však není něco, co Čína ve své historii upřednostňovala, poznamenal Magnus.
Pozorovatelé se nicméně shodují, že Čína může situaci vyřešit, pokud dokáže využít růst jiných zdrojů, jako je produktivita.
„Planetární udržitelnosti a městskému přetížení více vyhovuje stabilnější světová populace,“ tvrdí Magnus, „což může vést v některých zemích k poklesu.“ Dodal, že demografie není osud. Důležité je přimět ostatní národy, aby se zaměřily na mechanismy zvládání.
Snižující se populace má i výhody. Například může snížit chudobu, hladomor ve světě a vést k větší přístupnosti zdravotnických a vzdělávacích zařízení. Stabilnější populace navíc nebude tolik zatěžovat planetu a povede k rychlejšímu hospodářskému růstu.
Čínský Statistický úřad zveřejnil zprávu, podle níž měla populace v komunistické zemi v roce 2022 1,4118 miliardy lidí. Od roku 2021 tedy klesla o 850 000. Podle CNN za to z velké části může čínská politika jednoho dítěte.
Podle OSN se letos stane nejlidnatější zemí světa Indie. K 1. červenci by měla dosáhnout 1,428 obyvatel.