Čínská lidová osvobozenecká armáda zahájila kombinované cvičení kolem demokratického Tchaj-wanu. Účastní se ho letectvo, námořnictvo a raketové síly, k ostrovu se přibližují z více směrů válečné lodě. Čínské síly podle agentury Reuters mají nacvičovat kromě střetů ve vzduchu i na moři a úderů na pozemní cíle získání komplexní převahy nad nepřítelem a blokádu klíčových oblastí a námořních cest. Podle Tchaj-peje tímto způsobem Peking reaguje na návštěvu amerického ministra obrany Petera Hegsetha, informuje televize CNN.
Začíná velké cvičení čínské armády v blízkosti Tchaj-wanu. K ostrovu se podle Reuters přibližují válečné lodě z „více směrů“, přičemž ostrovní demokratický stát reagoval vysláním vlastních stíhaček a námořních sil.
China has launched joint army, navy, and rocket force drills around Taiwan — calling it a "stern warning" to separatists. Taiwan’s president Lai Ching-te was slammed as a "parasite" by Beijing.
— NEXTA (@nexta_tv) April 1, 2025
Taiwan responded by sending its warships — Chinese navy is already near the coast.… pic.twitter.com/MG2hdq9T3c
Čínské námořnictvo dostalo rozkaz ostrov obklíčit. Následovat budou simulace střetů ve vzduchu i na moři, úderů vzduch-země a moře-země, rychlého získání komplexní převahy nad protivníkem a blokády klíčových oblastí a námořních cest. Cílem je otestovat společné operační schopnosti několika čínských jednotek, uvedlo v prohlášení čínské velitelství východní vojenské oblasti.
Vyslalo také varovný vzkaz. „Je to důrazné varování a rázné odstrašení proti separatistickým silám usilujícím o nezávislost Tchaj-wanu a legitimní a nezbytná akce k ochraně čínské suverenity a národní jednoty,“ upozornilo východní velitelství.
Joseph Wu, generální tajemník tchajwanské Národní bezpečnostní rady, označil manévry za „bezohledné“ a „nezodpovědné“. Ohrožují podle něj Tchaj-wan, mír a stabilitu v celém indo-pacifickém regionu. „Přišlo (cvičení) bez řádného odůvodnění, porušuje mezinárodní zákony, to je naprosto nepřijatelné. Demokracie musí Čínu odsoudit,“ napsal na sociální síti X.
Čínu popudil Hegseth
Děje se tak krátce poté, co americký ministr obrany navštívil Asii. Hegseth vůči Číně zastává jestřábí politiku. Slíbil posílení vojenské spolupráce s Filipínami a Japonsko označil za nepostradatelného partnera při odstrašování komunistické země, a to i v oblasti háklivého Tchajwanského průlivu.
Interní zpráva založená na analýze zadané Tchaj-pejem označila čínské cvičení za jasnou reakci na Hegsethovu návštěvu asijského regionu. „Znovu potvrdili (Američané) důležitost bezpečnosti a stability v Tchajwanském průlivu a přesunutí pozornosti na indo-pacifický region. Tím vyvolali velký tlak na Peking,“ stojí v analýze sdílené nejmenovaným vysokým tchajwanským představitelem se CNN.
Podle dokumentu však jedná Peking zdrženlivě kvůli obchodní válce s USA a probíhajícím rozhovorům na tohle téma. Snažil se vyhnout akcím, které by mohl americký prezident Donald Trump vnímat jako přímou konfrontaci, a proto s manévry počkal, až Hegseth opustí Asii.
Trumpova administrativa považuje Čínu za největší hrozbu pro národní bezpečnost spolu s Íránem, což je jeden z hlavních důvodů, proč chce přesměrovat pozornost z Evropy právě na Indo-Pacifik a Blízký východ.