Čínská vláda plánuje na letošní rok růst hospodářství kolem pěti procent, stejně jako v roce 2024. Píší to agentury Reuters a AFP s odkazem na vládní dokument předložený čínskému zákonodárnému sněmu. Vládní deficit by se měl zvýšit na čtyři procenta HDP z loňských tří procent. Míra inflace by se pak letos měla pohybovat kolem dvou procent. Růst mají i vojenské výdaje.
Vládní dokument podle agentur mluví o „cíli (růstu) o zhruba pět procent“. O pět procent vzrostlo HDP podle čínských úřadů i loni. O pravdivosti údaje o loňském růstu však měli někteří analytici pochybnosti. V nedemokratické zemi totiž neexistuje statistický úřad, který by byl plně nezávislý na vládě.
#BREAKING NEWS: China sets 2025 economic growth target at around 5%: sourcehttps://t.co/0681UITrLa pic.twitter.com/qfSsxlMv4q
— Kyodo News | Japan (@kyodo_english) March 5, 2025
Letošní cíl se tak jeví podle agentur ještě ambicióznější vzhledem k novým clům, která na čínské zboží zavedl americký prezident Donald Trump, a přetrvávajícím problémům čínského hospodářství. Čína zaznamenává stagnující domácí spotřebu, problémy v realitním sektoru i vysokou nezaměstnanost mladých lidí.
To částečně přiznal i čínský premiér Li Čchiang ve svém projevu k zákonodárnému sněmu. „Stále složitější a vážnější vnější prostředí by mohlo vyvolat silnější dopad na Čínu v oblastech, jako jsou obchod, věda a technologie,“ uvedl. Dodal, že domácí hospodářské základy kvůli slabé čínské poptávce nejsou dostatečně silné pro setrvalý ekonomický růst, uvedla agentura AP.
Podle agentury Reuters vládní dokument tvrdí, že výdaje na obranu a armádu letos v Číně porostou o 7,2 procenta, což je stejný růst jako v roce 2024. Čínské vojenské výdaje by měly letos stoupnout na 1,78 bilionu jüanů (5,79 bilionu korun). Od roku 2013 se čínské výdaje na armádu zdvojnásobily a jsou po Spojených státech druhé nejvyšší na světě. „Budeme pevně postupovat v záležitosti čínského sjednocení,“ uvedl ve své zprávě zákonodárnému sněmu čínský premiér Li Čchiang. Sjednocením Peking míní prosazení své vlády nad Tchaj-wanem, který je fakticky nezávislým státem, ačkoliv ho Čína považuje za vzbouřeneckou provincii.
Čínské vojenské výdaje v poměru k HDP jsou však relativně nízké, píše agentura AFP. V roce 2023 podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) představovaly 1,67 procenta HDP, což bylo výrazně méně než v případě Spojených států i Ruska. Kritici však mají pochybnosti, zda Čína přiznává všechny své výdaje na armádu.
V dokumentu čínská vláda tvrdí, že chce posílit investice a podporu novým technologickým odvětvím, například umělé inteligenci. Dokument také uvádí, že úřady chtějí svěřit větší odpovědnost mladším vědcům a vytvořit trh s rizikovým kapitálem, který by investoval do technologicky slibných firem. „Čína se bude snažit vytvořit prostředí nakloněné inovacím,“ uvádí podle agentury Reuters dokument.
Čínské vládní plány také počítají s vytvořením 12 milionů nových pracovních míst ve městech. Vláda rovněž slibuje reformy v klíčových oblastech, které by pomohly vyřešit některé palčivé politické a ekonomické problémy. Chce například zavést opatření na podporu porodnosti, která by mohla pomoci zvrátit nepříznivý trend stárnutí čínské populace.
