Nejméně osm Palestinců zemřelo při izraelském úderu na budovu školy v Gaze, informuje dnes izraelský server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na palestinskou tiskovou agenturu WAFA. Izraelská armáda uvedla, že v areálu školy bylo velitelské středisko teroristického hnutí Hamás. Také agentura Reuters zmiňuje osm obětí v uprchlických stanech uvnitř někdejší školy. Při samostatném incidentu bylo při úderu na obytnou budovu v uprchlickém táboře Nuseirat v centrální části Gazy podle Reuters zabito dalších pět Palestinců.

Ukrajina by si přála zapojit do druhého mírového summitu představitele více než 150 zemí včetně Ruska, uvedl dnes na tiskové konferenci ukrajinský premiér Denys Šmyhal. První summit o míru na Ukrajině se konal letos v polovině června ve Švýcarsku, kam Rusko nebylo pozváno, ale kde se 80 z 92 zúčastněných zemí podepsalo pod závěrečné prohlášení. Šmyhal by si přál, aby druhý summit o míru následoval do konce letošního roku.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho britský protějšek David Lammy dnes dopoledne přijeli do Kyjeva, kde budou jednat s vládními představiteli i ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura Reuters.

Obchodníci očekávají rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) snížit úrokové sazby o 25 bazických bodů po zasedání 12. září – tedy nedlouho před cyklem snižování sazeb americké centrální banky (Fed). Inflace v eurozóně stabilně klesá a blíží se ke dvouprocentnímu cíli.

V saské metropoli Drážďanech se dnes nad ránem zřítila část mostu Carolabrücke přes Labe, na němž se nacházela stezka pro pěší, cyklostezka i tramvajová kolej, informovala agentura DPA. Událost si nevyžádala žádná zranění, ale způsobila komplikace v ranní dopravní špičce. Policie zatím předpokládá, že šlo o neštěstí, cizímu zavinění dosud nic nenasvědčuje, uvedl podle DPA mluvčí policie. Hasiči se obávají, že by se mohly zřítit i další části silně poškozeného mostu.

Na vojenské základně koaličních sil vedených USA vedle mezinárodního bagdádského letiště došlo k explozi. Těsně předcházela příletu nového íránského prezidenta do Iráku. K útoku se nikdo nepřihlásil.

Izraelská armáda dnes zveřejnila video z podzemního tunelu na jihu Pásma Gazy, o kterém tvrdí, že v něm příslušníci palestinského teroristického hnutí Hamás zadržovali a na konci srpna zavraždili šest izraelských rukojmích. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury.

V červenci Putinův mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že nízká porodnost v zemi je pro budoucnost Ruska „katastrofální“. Je nejnižší od roku 1999 a počet živě narozených dětí v červnu klesl pod 100 000. Populační pokles vyvolává obavy Moskvy.

Spojené státy v úterý oznámily, že Rusko obdrželo od Íránu balistické střely pro válku na Ukrajině. Zároveň uvalily nové sankce na lodě a společnosti, které se podle nich podílely na dodávkách íránských zbraní do Moskvy.

Ukrajinská dočasná okupace poměrně rozsáhlého území v Kurské oblasti vstupuje do čtvrtého týdne. Postup útočících obránců sice zpomaluje, avšak prezident Vladimir Putin stále nedodržel svůj slib rázné odpovědi. Čím déle přitom nepřítel v Rusku setrvá, tím slabší Putin v očích ruských elit a veřejnosti bude.

Poslední americká vojenská pomoc umožnila Ukrajině na některých úsecích frontové linie zastavit nepřítele, nebo ho alespoň zpomalit. Bez další podpory ze strany USA bude mít napadená země vážný problém. A ta vůbec není s ohledem na nadcházející americké volby jistá. Politické dění v Americe může nakonec „roztrhat“ jednotu Severoatlantické Aliance (NATO).

Války neovlivňují pouze vojáci na bojišti, velikost armád, strategie a další faktory na frontových liniích. Zapomínat nesmíme ani na politiku ostatních zemí. Zatímco na Ukrajině zuří konflikt, americká viceprezidentka Kamala Harris, jejíž kandidaturu musí ještě posvětit Demokratická strana, se chystá na prezidentské klání se svým sokem Donaldem Trumpem. A nebude bojovat pouze za americkou veřejnost, ale i za Ukrajinu.

Všechno špatné je k něčemu dobré. Masivní ofenzíva ruské armády v Charkovské oblasti Západu ukázala, že i když se zdá vítězství Ruska na Ukrajině vzdálené, bez vojenské pomoci tomu tak není. Situace pro obránce vypadala opravdu bledě, ale právě to pohnulo Kongresem v otázkách balíčku pomoci a administrativou prezidenta Joe Bidena, která ukrajinské armádě povolila používat americké zbraně k útokům na území Ruska. Ale to nestačí.

Jelikož Evropa ekonomicky Rusko zastiňuje, reagovala na agresi vůči Ukrajině ekonomickými a obchodními sankcemi. Federace dostala tvrdou ránu, z níž se však dokázala vzpamatovat. Selhali jsme ovšem v nejzásadnější obraně proti případné eskalaci konfliktu – odstrašování. Spoléhat na ekonomickou válku bez „ukazování svalů“ nás neochrání. Obě strategie jsou důležité a Západ by se v tomto měl poučit.