Při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy zemřelo za posledních 24 hodin 51 Palestinců, informovalo dnes podle agentury AP tamní ministerstvo zdravotnictví. Dalších 115 lidí bylo podle něj zraněno. Úřady v Gaze ovládá palestinské teroristické hnutí Hamás, s nímž Izrael vede od jeho útoku v říjnu 2023 válku.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 149 dronů; část z nich se protivzdušné obraně podařilo sestřelit. Dnes to podle portálu Ukrajinska pravda oznámilo ukrajinské letectvo. Oběti a škody zatím hlášeny nejsou. Také Rusko uvedlo, že v noci čelilo ukrajinskému dronovému úderu, při kterém podle agentury TASS utrpěl v západoruské Kurské oblasti zranění jeden civilista.

Jednoho mrtvého a 12 zraněných si vyžádala nedělní srážka lodi s přívozem ve městě Clearwater na západním pobřeží Floridy. Dnes o tom informoval portál The Mirror.

Generální ředitel logistické společnosti Flexport varoval, že cla amerického prezidenta Donalda Trumpa mohou způsobit hromadné bankroty menších podniků, které jsou závislé na dovozu zboží z Číny. Pokud nedojde k nějakému posunu v rozhovorech mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, firmy a spotřebitelé vysoké poplatky pocítí už brzy.

Nejméně 68 lidí zahynulo při amerických náletech na baštu povstaleckých Húsíů v severní provincii Saada. Útok podle informací povstalců zasáhl věznici pro africké migranty, napsala agentura AP. Dalších nejméně osm lidí včetně žen a dětí zahynulo při leteckých úderech Spojených států na jemenské hlavní město Saná a další lidé utrpěli zranění. Húsíové také hlásí další americké údery na severní provincii Amran. Podle agentury AFP o tom informovala húsijská televize Al-Masíra.

Ukrajina by neměla přistoupit na americký mírový návrh, který nabízí klid zbraní výměnou za trvalé postoupení území, rovnalo by se to totiž „kapitulaci“. Varoval před tím německý ministr obrany Boris Pistorius. Narážel tím hlavně na poloostrov Krym. Americký prezident Donald Trump tlačí na Kyjev, aby se ho vzdal, což Ukrajina odmítá.

Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil vděčnost vůdci Severní Koreje Kim Čong-unovi za účast vojáků KLDR v bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě. Vyplývá to z dnešního sdělení Kremlu. Pchjongjang nedlouho před tím podle agentur poprvé potvrdil, že vyslal vojáky, aby bojovali na straně Ruska proti Ukrajině. Ta se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes tři roky. Moskva o víkendu uvedla, že ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti zbývající ukrajinské vojáky, kteří část regionu obsadili loni v létě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci dál bojují v Kurské a Belgorodské oblasti na západě Ruska.

Třicetiletý muž, který zabil nejméně jedenáct lidí na pouličních slavnostech filipínské komunity ve Vancouveru, nebyl terorista, míní vyšetřovatelé. Někteří zranění jsou v kritickém stavu, nejmladší oběti bylo pět let.

Ukrajinští vojáci dál bojují v Kurské a Belgorodské oblasti na západě Ruska, uvedl na sociální síti ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po poradě s hlavním velitelem ukrajinských sil generálem Oleksandrem Syrským. Zelenského vyjádření je v rozporu se sobotním tvrzením Moskvy o "úplném osvobození" Kurské oblasti, poznamenala agentura AFP. Ukrajinské jednotky do západoruského regionu vpadly před téměř devíti měsíci, na počátku loňského srpna.

Letiště, které spojuje odlehlé arktické souostroví Špicberky se světem, má problémy, které si jeho stavitelé v 70. letech ani neuměli představit. Pevná půda, na níž vyrostla ranvej, kvůli oteplování taje a ztrácí stabilitu. Letiště se může kdykoliv propadnout.

Řím v těchto dnech plní stránky médií a televizní obrazovky. Smrt papeže Františka zasáhla město uprostřed Svatého roku, kdy do města proudí statisíce poutníků. Teď k nim přibývají další – lidé z celého světa přijíždějí uctít památku zesnulého papeže. Pro běžné návštěvníky to znamená hlavně davy, přísnější bezpečnostní opatření a uzavřené památky. Na druhou stranu ale mají možnost zažít historii na vlastní kůži.

Letecká doprava stojí na prahu digitální revoluce. Papírové palubní vstupenky a klasické odbavení mohou brzy úplně zmizet. Nový systém sází na rozpoznávání obličejů a cestovní doklad uložený v telefonu. Má zjednodušit procesy na letištích a zároveň zvýšit bezpečnost.

Italské Benátky začnou od pátku znovu vybírat vstupné od návštěvníků. Oproti loňsku, kdy město s tímto opatřením kvůli masovému přílivu turistů poprvé přišlo, se poplatek zdvojnásobí na deset eur. Pokud si návštěvník vstupenku rezervuje více než tři dny předem, zaplatí pět eur.

Norsko plánuje zavést novou turistickou daň. Nebude však platit celoplošně, rozhodnutí bude na obcích. Vláda navrhuje sazbu tři procenta z ceny každého přenocování.