Nejvyšší představitel Hamásu mimo Gazu a další klíčové postavy jeho vyjednávacího týmu opustili Dauhá. Uvedla to katarská vláda a vysoký palestinský představitel.

Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska, uvedla dnes dvě ukrajinská média. Servery Censor.net a RBK-Ukrajina se přitom odvolávají na své anonymní zdroje. Dříve ukrajinský generální štáb informoval o úspěšném útoku na muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska, aniž by upřesnil, jakými prostředky byl ruský arzenál zasažen. Ukrajinci k útoku v Brjanské oblasti použili americké rakety, napsalo posléze ruské ministerstvo obrany na sociální síti.

Nad třemi americkými leteckými základnami ve Velké Británii se minulý týden pohybovalo několik podezřelých neidentifikovaných dronů. V této fázi není jasné, zda šlo o drony nepřátelské.

Nákladní letoun společnosti DHL, který startoval v německém Lipsku, se dnes brzy ráno při pokusu o přistání zřítil nedaleko letiště u Vilniusu. Podle litevské agentury Delfi dopadl u obytného domu, jehož obyvatelům se nic nestalo. Budovu ale zachvátil požár a hasiči z ní bezpečně evakuovali 12 osob. O život přišel jeden člověk z letadla a další tři utrpěli zranění, informovala litevská záchranná služba podle agentury Reuters. Příčinu nehody úřady bezprostředně neuvedly.

Izrael tvrdí, že rabín, který se ztratil ve Spojených arabských emirátech, byl zavražděn. Ministerstvo vnitra uvedlo, že v souvislosti s případem byly zatčeny tři osoby.

Spojené státy překročily další historickou hranici státního dluhu. Raketový růst zadlužení, rostoucí úrokové sazby a náklady na obsluhu dluhu představují vážné hrozby pro budoucnost americké ekonomiky.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan hovořil po telefonu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Mezi témata jednání patřila dvoustranná spolupráce v obchodu a hospodářství, Turecko chce rozšířit obchod mezi Ankarou a Moskvou. Dotkli se však i řady mezinárodních témat. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení kanceláře tureckého prezidenta.

V neděli ráno došlo v jordánském Ammánu poblíž izraelské ambasády k incidentu, při kterém útočník napadl policejní hlídku. Pachatel byl zastřelen po více než hodinovém pronásledování, zatímco tři policisté utrpěli zranění. Místo bylo neprodleně uzavřeno a probíhá vyšetřování okolností útoku.

Přibližně 19 milionů rumunských voličů má dnes příležitost zúčastnit se voleb nástupce prezidenta Klause Iohannise, který po dvou zvoleních nemůže znovu kandidovat. O nejvyšší funkci se uchází 13 kandidátů, ale předpokládá se, že rozhodne až druhé kolo 8. prosince, do kterého postoupí dva nejsilnější kandidáti. Dnešní hlasování má skončit ve 20:00 SEČ.

Světové státy se na klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Británie, OSN nebo Evropské unie jde o krok vpřed, píší média.

Klimatický summit COP29 v Ázerbájdžánu se blíží ke svému konci, nedošlo přitom ke shodě na finální podobě návrhu dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích. Konference přitom končí dnes večer, vyjednavači tak mají na dosažení pokroku jen pár hodin.

Rozhovory na COP29 uvázly na mrtvém bodě. Jednání v ázerbájdžánském Baku sice potrvají do 22. listopadu, málokdo ale věří v pokrok. Jednání o financování rozvojových zemí nejvíce ohrožených změnou klimatu se tak přelévají do summitu G20 v brazilském Riu de Janeiru.

Neshody ohledně klimatického financování rozvojových zemí, vzájemné obviňování, hostitelská země lobbující za fosilní paliva. Summity COP nemá smysl pořádat, pokud není jejich cílem postupný odklon od fosilních paliv, píšou v dopise pozorovatelé. Na COP29 se připravuje klíčový text o klimatickém financování. Ne každý ho však považuje za vyhovující.

Europoslanci dnes schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy kdekoli na světě. Posunutí platnosti o jeden rok navrhla Evropská komise po kritice ze strany firem i některých členských států. Odklad požadovala také Česká republika.