Britský král Karel byl ve čtvrtek krátkodobě hospitalizován kvůli vedlejším účinkům probíhající léčby rakoviny, uvedl Buckinghamský palác. Královna Camilla svého chotě do nemocnice nedoprovázela. Šestasedmdesátiletý panovník se se závažným onemocněním léčí od loňského února, přičemž přes počáteční obavy se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje.

Francie poskytne Ukrajině napadené Ruskem další zbrojní pomoc ve výši dvou miliard eur (50 miliard korun). Prezident Emmanuel Macron to oznámil po středečním jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Macron chce také ve čtvrtek na summitu o Ukrajině vyzvat ostatní evropské země k vyčlenění financí na další vojenskou pomoc.

Francouzský soud dnes uznal šéfku krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Pen vinnou v procesu, kde byla s dalšími asi dvěma desítkami lidí obviněna ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Informovaly o tom světové agentury, které už dříve uvedly, že na rozhodnutí soudu bude záviset bezprostřední politická budoucnost Le Pen včetně její účasti v prezidentských volbách v roce 2027. Soud ale zatím podle agentury AP neuvedl, jaký bude trest. Politička vinu odmítá.

Počet mrtvých po pátečním zemětřesení v Barmě se zvýšil na 2028, dalších nejméně 3408 lidí je zraněných. S odvoláním na oznámení barmské junty o tom informoval server listu The Wall Street Journal (WSJ). V Thajsku, které zemětřesení také zasáhlo, zemřelo nejméně 18 lidí; pod troskami rozestavěného mrakodrapu, který se zřítil v Bangkoku, se podle záchranářů stále ozývají známky života.

Ve školách v Mexiku vstoupil v platnost zákaz nezdravých potravin. Vláda se tak snaží bojovat s jednou z nejhorších epidemií obezity a cukrovky na světě. Zákaz platí od pondělního rána.

Chystaná reciproční cla se nebudou týkat jen některých zemí, ale všech států s obchodní nerovnováhou v neprospěch USA. V noci na pondělí to uvedl americký prezident Donald Trump. Vyvrátil tak tvrzení svých lidí, že budou zasaženy nejprve jen země s nejvyšším obchodním přebytkem na úkor Spojených států.

Americký prezident Donald Trump pohrozil ukrajinské hlavě státu Volodymyrovi Zelenskému. Prohlásil, že pokud nepodepíše nerostnou dohodu, bude mít „velké problémy“ a zopakoval, že Ukrajina se nikdy nestane členem Severoatlantické aliance (NATO). Zelenskyj v pátek upozornil, že nemůže dohodu podepsat, protože by ohrozila vstup Ukrajiny do Evropské unie (EU). Také odmítá přijmout minulou americkou vojenskou pomoc jako půjčku.

Donald Trump znovu naznačil možnost, že by kandidoval na prezidenta USA i potřetí. Tím by ovšem narazil na ústavní limit dvou funkčních období, který platí od roku 1951. Exprezident však tvrdí, že existují způsoby, jak tento limit obejít.

Obyvatelé Wisconsinu v úterý volí nového člena tamního nejvyššího soudu. Souboj mezi liberální kandidátkou Susan Crawford a konzervativcem Bradem Schimelem se stal nejdražší soudní kampaní v dějinách USA. Velkou část peněz do kampaně posílá miliardář Elon Musk se svými spojenci.

Benátky, perla světové architektury a kultury, mohou v budoucnu částečně skončit zaplavené. Zjistila to studie italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV). Podle vědců voda prorazí bariérový ochranný systém Mose, což povede ke katastrofě. Jak rychle k tomu dojde, ovlivní množství lidských emisí.

Plastový a další odpad se dostane už úplně všude, dokonce i na úplně izolovaná místa. Když se oceánografové ponořili do propasti Calypso na dně Středozemního moře, která sahá až do hloubky 5112 metrů, nenašli tam žádné živé organismy, zato odpadky ano.

Nouze o vodu je jednou z největších globálních výzev současnosti. V oblastech trpících jejím chronickým nedostatkem žijí více než dvě miliardy lidí. Obrovský problém je to hlavně v Africe nebo na Arabském poloostrově. Vědci však mají ambiciózní nápad, jak dostat do trvale suchých oblastí srážky. Solárními panely.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) nebyl rok 2024 jen nejteplejším v historii, dosáhl i rekordu co do počtu bezprecedentních přírodních katastrof. Zpráva varuje, že vstupujeme do temné fáze změny klimatu a že dopady budou ještě horší, protože emise skleníkových plynů nezastavitelně rostou. Pocítí je miliony lidí po celém světě.

Americký prezident Donald Trump prakticky zakázal mluvit o klimatických změnách. Řada korporátních společností, bank, energetických gigantů a dalších se mu začala dvořit a v této politice ho následovat, nebo podlehla nátlaku jeho administrativy. Nehovoříme přitom jen o amerických firmách.