Při požáru, který vypukl v pečovatelském domě nedaleko Zaragozy na severovýchodě Španělska, zahynulo podle záchranných služeb nejméně 10 lidí a další byli zraněni.

Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska, uvedla dnes dvě ukrajinská média. Servery Censor.net a RBK-Ukrajina se přitom odvolávají na své anonymní zdroje. Dříve ukrajinský generální štáb informoval o úspěšném útoku na muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska, aniž by upřesnil, jakými prostředky byl ruský arzenál zasažen. Ukrajinci k útoku v Brjanské oblasti použili americké rakety, napsalo posléze ruské ministerstvo obrany na sociální síti.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes řekl, že na návštěvu své země pozve izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a zajistí, že zatykač, který na Netanjahua ve čtvrtek vydal Mezinárodní trestní soud (ICC), "nebude naplněn". Informovala o tom agentura Reuters.

Nejznámější kryptoměna světa bitcoin se v pátek přiblížila historickému milníku 100 000 dolarů, když její cena vystoupala nad 99 400 dolarů. Celková tržní kapitalizace kryptoměn dosáhla rekordních 3,4 bilionu dolarů, přičemž samotný bitcoin tvoří více než 56 procent této hodnoty.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve čtvrtek večer podruhé během pěti měsíců schválila rezoluci, v níž nařizuje Íránu, aby urychleně zlepšil spolupráci s agenturou, a požaduje vypracování "komplexní" zprávy o jeho jaderném programu. Cílem rezoluce, pro niž v 35členné radě hlasovalo 19 členů a odmítly ji mimo jiné Čína a Rusko, je přimět Teherán k obnovení jednání o jeho jaderných aktivitách. Írán dnes v reakci oznámil, že přijme opatření včetně uvedení do provozu nových pokročilých odstředivek pro obohacování uranu.

Rusko dodalo KLDR výměnou za vojáky protivzdušné rakety a další vojenské technologie, prozradil v televizním vysílání jihokorejský poradce pro národní bezpečnost Shin Wonsik. Zvláště systémy protivzdušné obrany v Pchjongjangu považuje režim za klíčové kvůli nedávnému shazování jihokorejských letáků drony.

Dva lidé zemřeli a dalších 12 bylo zraněno při útocích, které v noci na dnešek podniklo Rusko na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Informuje o tom server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady ve městě. Dnes ráno ukrajinské letectvo varovalo, že na několik regionů míří útočné drony šáhed.

Korunovace krále Karla III., která proběhla v květnu 2023, se stala jednou z nejdiskutovanějších událostí britské monarchie. Zatímco oficiální údaje hovoří o nákladech ve výši 72 milionů liber, republikánské organizace tvrdí, že skutečné výdaje byly mnohem vyšší, a označují celou akci za zbytečný luxus v době ekonomické krize.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes přijel do Kyjeva, kde zahájil svou v pořadí čtvrtou pracovní návštěvu Ukrajiny od začátku rozsáhlé ruské invaze před bezmála třemi lety. Setká se mimo jiné se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou.

Rozhovory na COP29 uvázly na mrtvém bodě. Jednání v ázerbájdžánském Baku sice potrvají do 22. listopadu, málokdo ale věří v pokrok. Jednání o financování rozvojových zemí nejvíce ohrožených změnou klimatu se tak přelévají do summitu G20 v brazilském Riu de Janeiru.

Neshody ohledně klimatického financování rozvojových zemí, vzájemné obviňování, hostitelská země lobbující za fosilní paliva. Summity COP nemá smysl pořádat, pokud není jejich cílem postupný odklon od fosilních paliv, píšou v dopise pozorovatelé. Na COP29 se připravuje klíčový text o klimatickém financování. Ne každý ho však považuje za vyhovující.

Europoslanci dnes schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy kdekoli na světě. Posunutí platnosti o jeden rok navrhla Evropská komise po kritice ze strany firem i některých členských států. Odklad požadovala také Česká republika.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev využil svého úvodního projevu na klimatickém summitu COP29 v Baku ke kritice západních zemí za to, že odsuzují jeho národ za produkci fosilních paliv, samy je přitom od něj nakupují.

Britská ropná společnost Shell nemusí drasticky snižovat emise oxidu uhličitého (CO2), rozhodl dnes odvolací soud v Haagu. Odmítl tak stížnost ekologických aktivistů a dalších nevládních organizací. Soud v Nizozemsku před třemi lety Shellu nařídil, aby do roku 2030 snížil emise skleníkových plynů o 45 procent ve srovnání s rokem 2019. Šlo tehdy o přelomový verdikt. Shell po dnešním oznámení soudu uvedl, že je spokojen.