Rusko mělo během úvodních úterních rozhovorů o příměří v Rijádu s americkou delegací požadovat úplné stažení Severoatlantické aliance (NATO) z východních zemí Evropy a ustoupení z bezpečnostních garancí, jak tomu bylo do roku 1997. Původně na to upozornil list Financial Times s odkazem představitele regionu. Američané to podle něj měli odmítnout. Nakonec své tvrzení změnil, v Evropě to však vyvolalo zděšení.

V saúdském Rijádu dopoledne začaly rozhovory mezi zástupci Spojených států a Ruska o ukončení války na Ukrajině, uvádí agentury. Americkou stranu vede ministr zahraničí Marco Rubio, v ruské delegaci nechybí jeho protějšek Sergej Lavrov. Schůzky v paláci Diríja se účastní také saúdský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán, uvedla agentura AP. Ukrajinští zástupci na dnešní jednání o ukončení války, kterou Rusko rozpoutalo svou invazí před třemi lety, pozváni nebyli.

Rusko zastaví svou válkou na Ukrajině, pokud dosáhne kýžených výsledků v jednáních se Spojenými státy. Dnes to v Ankaře řekl podle agentury AFP ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rusko svou agresi proti Ukrajině začalo přesně před třemi roky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli prohlásil, že je ochoten vzdát se své funkce, pokud by to znamenalo mír na Ukrajině. Dodal, že by svůj odchod mohl vyměnit za vstup své země do vojenské aliance NATO.

Volební lídr německých konzervativců Friedrich Merz prohlásil svou unii CDU/CSU za vítěze dnešních parlamentních voleb. Krátce po zveřejnění prvních prognóz výsledků řekl, že chce jako kancléř rychle sestavit novou vládu. Dodal, že si je vědom odpovědnosti, kterou nyní má, a že se Německo musí opět více zapojit v Evropě. Kancléř Olaf Scholz řekl, že jeho sociální demokraté (SPD) utrpěli hořkou porážku. Přijal za ni zodpovědnost a pogratuloval CDU/CSU jako vítězi voleb. Šéfka Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová označila zisk své strany označované za pravicově populistickou až krajně pravicovou za historické vítězství.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl na tiskové konferenci, že se nechystá uznat, že by Ukrajina dlužila Spojeným státům 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč) za válečnou pomoc. USA poskytly Ukrajině pomoc za 100 miliard dolarů a dary nepovažujeme za půjčky, řekl Zelenskyj novinářům podle serveru RBK-Ukrajina.

Němci mají o dnešní předčasné volby do Spolkového sněmu vysoký zájem. Zhruba desítka voličů náhodně oslovených ČTK u dvou volebních místností v centru Berlína shodně potvrdila, že účast na volbách je pro ně naprostou samozřejmostí. Většina z nich pak vyzdvihla zvláštní důvod, proč jít letos k volbám: zabránit posílení vlivu krajní pravice. Alternativa pro Německo (AfD), která je do této části politického spektra zařazována, je přitom podle průzkumů na nejlepší cestě dosáhnout svého nejlepšího výsledku od založení v roce 2013 a zaujmout pozici druhé nejsilnější strany v Německu.

Švýcarsko by mohlo přispět vojáky do budoucí mírové mise na Ukrajině, pokud by o to bylo požádáno a vláda by s tím souhlasila. V nedělním rozhovoru to uvedl šéf švýcarských ozbrojených sil Thomas Süssli.

Izrael propustí palestinské vězně, kteří se měli dostat na svobodu v sobotu, teprve až dostane záruky, že teroristické hnutí Hamás předá další rukojmí, oznámila v noci na dnešek kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V rámci dohody o příměří měl Izrael po sobotním předání šesti rukojmích Hamásem propustit na šest stovek palestinských vězňů, což se nestalo. Hamás rozhodnutí odsoudil a tvrzení Izraele o "ponižujícím" předávání rukojmích označil za nepravdivé a za záminku k nedodržení dohody.

Česko vydalo na pomoc ukrajinským uprchlíkům od začátku války 62,5 miliardy korun. Uprchlíci však státu na odvodech a části daní vrátili 55,5 miliardy. Příjmy rostou a loni poprvé převýšily výdaje. Vyplývá to z údajů ministerstva práce a sociálních věcí.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) oznámil, že léky Ozempic a Wegovy, používané k léčbě cukrovky a obezity, již nejsou v nedostatku. Společnost Novo Nordisk, která tyto přípravky vyrábí, uvedla, že dokáže pokrýt současnou i budoucí poptávku.

Americká vláda pod vedením Donalda Trumpa zahájila masové propouštění federálních zaměstnanců, což může mít dopad nejen na tamní ekonomiku, ale i na globální trhy. Soud ve Washingtonu rozhodl, že administrativa může pokračovat ve snižování počtu úředníků, přestože odbory tvrdí, že proces je nezákonný.

Meta zvýší bonusy vedoucím pracovníkům, uvedla společnost ve čtvrtek. Firma tak učinila ve snaze udržet si konkurenceschopnost a došlo k tomu zrovna během probíhajícího kola propouštění „nejméně výkonných“ řadových zaměstnanců. Ti si stěžují, že přišli o místo i přesto, že měli skvělé výsledky.

Developerská skupina Crestyl plánuje na pražském Pankráci novou kancelářskou budovu Boka. Projekt nahradí dva staré objekty mezi stanicemi metra Pankrác a Pražského povstání. Výstavba by měla začít ještě letos a dokončení je plánováno na rok 2027. Celková investice dosáhne 1,5 miliardy korun.