V Kazachstánu se během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v této středoasijské zemi objevila na reklamní obrazovce v Astaně ukrajinská vlajka namísto ruské. Úřady případ vyšetřují, informovaly dnes agentura Reuters a server Meduza, který také upozornil na video, jež situaci zachycuje.

Nejméně dva lidé utrpěli zranění při ruském nočním vzdušném útoku v Kyjevě. Na telegramu to dnes oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Ukrajinské letectvo později ohlásilo sestřelení 36 ruských dronů z celkových 89 vyslaných strojů, desítky dalších podle něj zmizely z radarů. Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo noční likvidaci 22 ukrajinských dronů.

Švédsko formálně požádalo Čínu o spolupráci na vyšetřování poškození dvou optických kabelů v Baltském moři. Ze sabotáže je podezřelá čínská nákladní loď Yi Peng 3, jež kotví pod dohledem válečných lodí NATO v úžině Kattegat. Vyšetřovatelé ji podezřívají z napojení na Rusko.

Izraelská armáda dnes zveřejnila vlastní přehled aktivit a zasažených cílů za posledních bezmála 14 měsíců bojů proti libanonskému hnutí Hizballáh, které tento týden přerušilo příměří zprostředkované Spojenými státy a Francií. Armáda mimo jiné tvrdí, že zasáhla přes 12.500 lokalit spojených s tímto militantním proíránským hnutím, včetně 1600 velitelských center a 1000 skladů zbraní, a zabila nejméně 2500 jeho aktivních členů. Informoval o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI).

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum po telefonátu s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem prohlásila, že obchodní válku s USA lze odvrátit. Historicky první žena v čele země Trumpa ujistila, že Mexiko se jasně staví proti ilegální migraci.

Gruzínská policie v noci na dnešek použila slzný plyn a vodní děla k rozhánění demonstrantů v centru Tbilisi, kde tisíce lidí protestovaly proti rozhodnutí vlády přerušit až do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Maskovaní policisté stříleli gumové projektily a mlátili demonstranty a novináře, zatímco demonstranti stavěli a zapalovali barikády, uvedli z místa reportéři agentury AFP. Prezidentka Salome Zurabišviliová, která je stoupenkyní evropské integrace, vyjádřila na sociální síti X podporu gruzínským médiím.

Rostovská oblast na jihozápadě Ruska čelila v noci na dnešek rozsáhlému náletu ukrajinských dronů, uvedly místní úřady. Protivzdušná obrana podle gubernátora sestřelila tři desítky dronů. Po náletu se na sociálních sítích objevily zprávy, že podle očitých svědků hoří sklad pohonných hmot u města Kamensk-Šachtinskij, uvedl server Ukrajinska pravda. Připomněl, že na stejný sklad sloužící ruské armádě zasáhly ukrajinské drony i v létě.

Nejvyšší soud země nařídil přepočet hlasů odevzdaných v nedělním prvním kole prezidentských voleb v Rumunsku. Důvodem je obvinění, že platforma sociálních médií TikTok poskytla „preferenční...

Obnovené obavy z přerušení dodávek ropy a nejistota kolem politiky OPEC+ ovlivnily trh. Izrael a Hizballáh se navzájem obviňují z porušení příměří, což zvyšuje rizika v regionu.

Slíbené klimatické financování na summitu COP29 ve výši 300 miliard dolarů do roku 2035 není podle ekonomů a zástupců rozvojových zemí dostačující. Dohoda totiž nezohledňuje inflaci, která z této částky bude ukrajovat. Podle některých názorů je to málo bez ohledu na inflaci.

Světové státy se na klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Británie, OSN nebo Evropské unie jde o krok vpřed, píší média.

Klimatický summit COP29 v Ázerbájdžánu se blíží ke svému konci, nedošlo přitom ke shodě na finální podobě návrhu dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích. Konference přitom končí dnes večer, vyjednavači tak mají na dosažení pokroku jen pár hodin.

Rozhovory na COP29 uvázly na mrtvém bodě. Jednání v ázerbájdžánském Baku sice potrvají do 22. listopadu, málokdo ale věří v pokrok. Jednání o financování rozvojových zemí nejvíce ohrožených změnou klimatu se tak přelévají do summitu G20 v brazilském Riu de Janeiru.

Neshody ohledně klimatického financování rozvojových zemí, vzájemné obviňování, hostitelská země lobbující za fosilní paliva. Summity COP nemá smysl pořádat, pokud není jejich cílem postupný odklon od fosilních paliv, píšou v dopise pozorovatelé. Na COP29 se připravuje klíčový text o klimatickém financování. Ne každý ho však považuje za vyhovující.