Americká centrální banka (Fed) nebude pokračovat ve snižování úrokových sazeb, a to navzdory tlaku ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Vyplývá to ze zápisu z posledního zasedání Federálního výboru pro měnový trh 28. až 29. ledna, který byl zveřejněn ve středu a na něhož upozornily servery The Straits Times a CNBC.
Federální výbor pro měnový trh, tvůrčí orgán politik centrální banky, se na posledním lednovém zasedání shodl na pozastavení procesu snižování sazeb. Zůstávají tak v pásmu 4,25 až 4,5 procenta, píše The Straits Times s tím, že záznam naznačuje „pravděpodobně dlouhou pauzu“ ve zmírňování měnové politiky.
Fed rate cuts on hold until US inflation improves, minutes show https://t.co/Qql8cTIFF7
— The Straits Times (@straits_times) February 19, 2025
To se nebude líbit Trumpovi, který má s Fedem obtížný vztah. Vadí mu vysoké sazby, jejichž snižování vyžaduje, a jeho přílišná moc nad americkou ekonomikou. Guvernér Banky Jerome Powell se již dříve nechal slyšet, že sazby nesníží a pokud ho Trump požádá, aby odstoupil, neučiní tak.
Ze zápisu vyplývá, že představitelé výboru nemají důvěru ve zpomalování inflace, které je příliš pomalé. Nemají ani jistotu z dopadů Trumpovy celní a migrační politiky na největší světovou ekonomiku. Shodují se, že nejlepší je snižování sazeb pozastavit a čekat, jak se Trumpova agenda projeví na americkém hospodářství a inflaci.
Až se po clech usadí prach
„Ze zápisu je jasné, že ke snížení sazeb v dohledné době nedojde a Fed pravděpodobně počká, až se prach po tarifech usadí,“ vyjádřil se k tomu Ryan Sweet, hlavní americký ekonom společnosti Oxford Economics.
Americký ekonom, který je členem správní rady guvernérů centrální banky, Dr. Christopher J. Waller, podle zápisu navrhnul prozkoumat potenciální dopady cel na inflaci vzhledem k očekávání, že budou pomíjivé. Navíc upozorňoval, že růst cen z určitých politik mohou vyvážit pozitivní vlivy jiných politik. Ekonomové ale varují, že Trumpova cla mohou mít dlouhodobě negativní dopady na americkou ekonomiky a spotřebitele.
Reciproční cla oznámí Trump až začátkem dubna a jejich výše se může měnit v závislosti na rozhovorech s Evropskou unií (EU). Počítá se totiž s tím, že zasáhnout hlavně tento blok. Dopad budou mít i tarify (asi kolem 25 procent) uvalené na automobilový, farmaceutický a polovodičový průmysl. I tohle zdanění bude předmětem vyjednávání.
Na druhé straně Fed vnímá optimisticky uvolnění některých vládních omezení nebo změny v daňové politice, píše CNBC.
