Dvěma třetinám živočišných druhů na Antarktidě, včetně tučňáků císařských, hrozí do roku 2100 prudký pokles počtu jedinců v populaci či vyhynutí. Pokud tedy neomezíme emise skleníkových plynů a globální oteplování. Vědci představili deset bodů, s jejichž pomocí lze kolaps života na ledovém kontinentu zvrátit, napsal list The Guardian.
Antarktidu považujeme za odlehlou ledovou pláň. Tamní biodiverzita je ovšem ohrožena hned několika faktory. Nová studie mezinárodního týmu ochránců přírody a tvůrců politik z 28 institucí ve 12 státech varuje před výrazným poklesem či vyhynutím dvou třetin antarktických druhů do roku 2100.
Výzkum publikovaný v časopise PLOS Biology identifikoval jako nejvíce ohrožené tučňáky císařské, pak různé mořské ptáky a suchozemské hlístice. „Předpokládáme, že do roku 2100 bude s obvyklým nárůstem skleníkových plynů až 80 procent kolonií tučňáků císařských téměř vyhubeno,“ stojí ve zprávě.
Emperor penguin at risk of extinction, along with two-thirds of native Antarctic species, research shows https://t.co/xpuDuwveEd
— The Guardian (@guardian) December 22, 2022
Nejen tučňáky císařské, ale také kroužkové, ohrožuje globální oteplování. Tito ptáci totiž potřebují k rozmnožování led. Ten ovšem kvůli zvyšujícím se teplotám velice rychle taje, což může vést ke kolapsu populací těchto živočichů.
„Existuje hned několik hrozeb, které antarktické druhy ovlivňují, přestože kontinent považujeme za odlehlou a nedotčenou divočinu,“ cituje The Guardian hlavní autorku práce Jasmine Lee z výzkumné organizace British Antarctic Survey.
Lee upozornila na to, že biodiverzitu na Antarktidě ohrožují rovněž expedice v rámci výzkumů či turismu. Expedice mohou vést k riziku zavlečení exotických druhů.
Vzdělávání turistů a turistických agentur
Vědci ve zprávě představili deset bodů pro ochranu biodiverzity na Antarktidě. Jako nejvíce nákladově efektivní označili minimalizaci dopadů lidské činnosti. Například by mohli lépe informovat turistické společnosti o oblastech s ohroženými druhy, jimž se mají vyhýbat. „Můžeme vzdělávat turisty samotné,“ myslí si jeden z autorů studie Aleks Terauds.
Sada klíčových bodů, jejíchž realizace by stála 23 milionů dolarů, dále zahrnuje například snížení ekologické stopy letadel a dalších dopravních prostředků nebo infrastrukturálních projektů a ochrana vegetace před pošlapáním či jinou degradací.
I kdyby se světu nepodařilo globální oteplování zmírnit, tato desítka bodů by prospěla celkem 54 procentům druhů na Antarktidě. V případě účinného omezení globálního oteplování by tohle číslo vzrostlo na 84 procent. „Antarktida je velmi dobře chráněna prostřednictvím smlouvy o Antarktidě a protokolu o ochraně životního prostředí,“ přiznal Terauds a dodal, že jedinečnost kontinentu s neuvěřitelnou biodiverzitou nutí vědce hledat další cesty k tomu, jak jej chránit lépe.