Země, které chtějí posílit svou národní bezpečnost přezbrojováním nebo zvýšenými výdaji na obranu, musí také posílit své úsilí v oblasti klimatu. V opačném případě budou v budoucnu čelit dalším válkám, varovala Ana Toni, výkonná ředitelka chystaného klimatického summitu COP30 v brazilském městě Belém. Tato slova se však nebudou líbit evropským zemím, které dávají kvůli současné americké politice přednost výdajům na obranu.
Peruánský farmář Saúl Luciano Lliuya (44 let) odletěl do Německa, aby se postavil tamní energetické společnosti RWE. Požaduje od ní kompenzaci dopadů klimatických změn na jeho vesnici, což firma odmítá. Tento spor je považován za průlomový a v případě vítězství Lliuyae by mohl přinést novou éru klimatické spravedlnosti.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) nebyl rok 2024 jen nejteplejším v historii, dosáhl i rekordu co do počtu bezprecedentních přírodních katastrof. Zpráva varuje, že vstupujeme do temné fáze změny klimatu a že dopady budou ještě horší, protože emise skleníkových plynů nezastavitelně rostou. Pocítí je miliony lidí po celém světě.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) nebyl rok 2024 jen nejteplejším v historii, dosáhl i rekordu co do počtu bezprecedentních přírodních katastrof. Zpráva varuje, že vstupujeme do temné fáze změny klimatu a že dopady budou ještě horší, protože emise skleníkových plynů nezastavitelně rostou. Pocítí je miliony lidí po celém světě.
Spojil svůj ikonický hlas, tři seriálové světy a přihodil jednu větu, která rozvířila vlnu emocí. Penn Badgley (38) se v novém videu pro Netflix znovu vrací k odkazu Gossip Girl. Fanoušci jásají – i zuří.
Americký prezident Donald Trump prakticky zakázal mluvit o klimatických změnách. Řada korporátních společností, bank, energetických gigantů a dalších se mu začala dvořit a v této politice ho následovat, nebo podlehla nátlaku jeho administrativy. Nehovoříme přitom jen o amerických firmách.
Země, které chtějí posílit svou národní bezpečnost přezbrojováním nebo zvýšenými výdaji na obranu, musí také posílit své úsilí v oblasti klimatu. V opačném případě budou v budoucnu čelit dalším válkám, varovala Ana Toni, výkonná ředitelka chystaného klimatického summitu COP30 v brazilském městě Belém. Tato slova se však nebudou líbit evropským zemím, které dávají kvůli současné americké politice přednost výdajům na obranu.
Peruánský farmář Saúl Luciano Lliuya (44 let) odletěl do Německa, aby se postavil tamní energetické společnosti RWE. Požaduje od ní kompenzaci dopadů klimatických změn na jeho vesnici, což firma odmítá. Tento spor je považován za průlomový a v případě vítězství Lliuyae by mohl přinést novou éru klimatické spravedlnosti.
Americký prezident Donald Trump prakticky zakázal mluvit o klimatických změnách. Řada korporátních společností, bank, energetických gigantů a dalších se mu začala dvořit a v této politice ho následovat, nebo podlehla nátlaku jeho administrativy. Nehovoříme přitom jen o amerických firmách.
Malá skupina největších znečišťovatelů planety zodpovídá za polovinu světových emisí oxidu uhličitého (CO2) a udržuje svět závislý na fosilních palivech. Ten se přitom otepluje takovým tempem, že už je překročení kritické hranice 1,5 stupně Celsia podle vědců nevyhnutelné. Řada z těchto firem upustila od svých klimatických závazků a dopad na klima neřeší.
Válka na Ukrajině má zničující dopady na lidské životy. Místní obyvatele bezprostředně ohrožuje kulkami, bombami a dělostřeleckými granáty, pocítíme ji ale my všichni prostřednictvím nárůstu emisí oxidu uhličitého (CO2). Ty produkuje jak samotný konflikt, tak jeho vedlejší efekty, jako je odklonění letecké dopravy. Válka může oteplování urychlit významně.
Obří ledovec A23a, který je dvakrát větší než Londýn, se zastavil v mělkých vodách u britského ostrova Jižní Georgie. Vědci očekávají, že se začne postupně rozpadat. Událost může ovlivnit místní ekosystém i rybolov v oblasti.
Svět je na nezvratné cestě k oteplení o dva stupně Celsia. To také znamená, že se bude zvětšovat neobyvatelná plocha na naší planetě. Počet příliš horkých míst se podle nové studie do konce století ztrojnásobí.
Vědci z Kalifornské univerzity ve spolupráci s Microsoftem vyvinuli model založený na umělé inteligenci (AI), který dokáže úřadům pomoci připravit se na nedostatečnou úrodu, nasměrovat správně humanitární pomoc a dodávky potravin a zabránit tak vzniku krize podvýživy. Odborníci už pokrývají tímto nástrojem celou Keňu, stále však pracují na jeho zdokonalování.
Globální oteplování spojujeme hlavně s nejčastěji zmiňovaným oxidem uhličitým (CO2), důležitou roli v něm ale hraje i metan. Ten se sice neudrží v atmosféře tak dlouho jako prvně zmíněný bezbarvý plyn, klima však otepluje 25krát rychleji. Nejvíce emisí pochází z chovu dobytka, nemalý podíl na tom ale mají i rýžová pole. To se však může díky švédským vědcům změnit,
Pěstitelé kakaa na Pobřeží slonoviny v západní Africe slaví. Očekávali pokračující sucho a vedro bez srážek a obávali se špatné úrody, místo toho začalo pršet. Úroda bude ve střednědobém horizontu dobrá, pochvalují si. Kakaovníkům sice vláha prospěla, do března však budou zapotřebí další deště, aby si udržely zdraví.
Jihokorejská loďařská společnost představila kontejnerovou loď nové generace, která by mohla být začátkem nové éry dekarbonizace námořní dopravy. Plavidlo bude pohánět malý jaderný reaktor, díky čemuž bude ekologičtější a ekonomičtější.
Čína loni překonala svůj vlastní světový rekord v instalaci obnovitelných zdrojů energie, oznámil čínský Národní úřad pro energetiku. Čína coby největší znečišťovatel planety pokračuje ve své energetické transformaci, zatímco Spojené státy se od zelené politiky s Donaldem Trumpem v Bílém domě odklánějí. Čínské dotace na projekty obnovitelné energie však mají klesat.
Filantropický fond Jeffa Bezose a jeho partnerky Lauren Sánchez pro klima a biologickou rozmanitost přestane podporovat jednu z nejvýznamnějších globálních klimatických iniciativ.
Školní docházku skoro 250 milionů dětí v 85 zemích loni narušily tajfuny, vedra, záplavy a další extrémní projevy počasí spojené s klimatickými změnami. V nedávné zprávě na to upozornil Dětský fond OSN (UNICEF). Nejhůře na tom jsou děti v chudších asijských a subsaharských státech. Jedná se o často přehlížený dopad změny klimatu na společnost.
Světové zelené energetice vládne slunce. Polsko se však obrací na vítr. Několik desítek kilometrů od břehu už roste jedna z největších větrných elektráren světa, která bude dodávat energii více než dvěma milionům polských domácností. Jedná se o milník v polské ekonomice a energetice. A to je jen začátek.
Zlatavý písek kdysi okupovaly stovky a stovky turistů užívajících si terapeutické účinky slané vody známé tím, že dokáže lidi příjemně nadnášet. Dnes je tady jen opuštěná kabina plavčíka, rezavé molo a rozbité deštníky. Pláž u kibucu Ejn Gedi je už pět let zavřená kvůli klesající hladině Mrtvého moře a nebezpečným propadům půdy.
Mnoho lidí v hospodách probírá důležitá témata, jako je politika nebo změna klimatu, jejíž existenci někteří z nich popírají. Ta přitom může ve skutečnosti zasáhnout také je tím, že je připraví o typicky nahořklou chuť jejich milovaného nápoje – piva.
Malá skupina největších znečišťovatelů planety zodpovídá za polovinu světových emisí oxidu uhličitého (CO2) a udržuje svět závislý na fosilních palivech. Ten se přitom otepluje takovým tempem, že už je překročení kritické hranice 1,5 stupně Celsia podle vědců nevyhnutelné. Řada z těchto firem upustila od svých klimatických závazků a dopad na klima neřeší.
Válka na Ukrajině má zničující dopady na lidské životy. Místní obyvatele bezprostředně ohrožuje kulkami, bombami a dělostřeleckými granáty, pocítíme ji ale my všichni prostřednictvím nárůstu emisí oxidu uhličitého (CO2). Ty produkuje jak samotný konflikt, tak jeho vedlejší efekty, jako je odklonění letecké dopravy. Válka může oteplování urychlit významně.
Obří ledovec A23a, který je dvakrát větší než Londýn, se zastavil v mělkých vodách u britského ostrova Jižní Georgie. Vědci očekávají, že se začne postupně rozpadat. Událost může ovlivnit místní ekosystém i rybolov v oblasti.
Svět je na nezvratné cestě k oteplení o dva stupně Celsia. To také znamená, že se bude zvětšovat neobyvatelná plocha na naší planetě. Počet příliš horkých míst se podle nové studie do konce století ztrojnásobí.
Vědci z Kalifornské univerzity ve spolupráci s Microsoftem vyvinuli model založený na umělé inteligenci (AI), který dokáže úřadům pomoci připravit se na nedostatečnou úrodu, nasměrovat správně humanitární pomoc a dodávky potravin a zabránit tak vzniku krize podvýživy. Odborníci už pokrývají tímto nástrojem celou Keňu, stále však pracují na jeho zdokonalování.
Globální oteplování spojujeme hlavně s nejčastěji zmiňovaným oxidem uhličitým (CO2), důležitou roli v něm ale hraje i metan. Ten se sice neudrží v atmosféře tak dlouho jako prvně zmíněný bezbarvý plyn, klima však otepluje 25krát rychleji. Nejvíce emisí pochází z chovu dobytka, nemalý podíl na tom ale mají i rýžová pole. To se však může díky švédským vědcům změnit,
Pěstitelé kakaa na Pobřeží slonoviny v západní Africe slaví. Očekávali pokračující sucho a vedro bez srážek a obávali se špatné úrody, místo toho začalo pršet. Úroda bude ve střednědobém horizontu dobrá, pochvalují si. Kakaovníkům sice vláha prospěla, do března však budou zapotřebí další deště, aby si udržely zdraví.
Jihokorejská loďařská společnost představila kontejnerovou loď nové generace, která by mohla být začátkem nové éry dekarbonizace námořní dopravy. Plavidlo bude pohánět malý jaderný reaktor, díky čemuž bude ekologičtější a ekonomičtější.
Čína loni překonala svůj vlastní světový rekord v instalaci obnovitelných zdrojů energie, oznámil čínský Národní úřad pro energetiku. Čína coby největší znečišťovatel planety pokračuje ve své energetické transformaci, zatímco Spojené státy se od zelené politiky s Donaldem Trumpem v Bílém domě odklánějí. Čínské dotace na projekty obnovitelné energie však mají klesat.
Filantropický fond Jeffa Bezose a jeho partnerky Lauren Sánchez pro klima a biologickou rozmanitost přestane podporovat jednu z nejvýznamnějších globálních klimatických iniciativ.
Školní docházku skoro 250 milionů dětí v 85 zemích loni narušily tajfuny, vedra, záplavy a další extrémní projevy počasí spojené s klimatickými změnami. V nedávné zprávě na to upozornil Dětský fond OSN (UNICEF). Nejhůře na tom jsou děti v chudších asijských a subsaharských státech. Jedná se o často přehlížený dopad změny klimatu na společnost.
Světové zelené energetice vládne slunce. Polsko se však obrací na vítr. Několik desítek kilometrů od břehu už roste jedna z největších větrných elektráren světa, která bude dodávat energii více než dvěma milionům polských domácností. Jedná se o milník v polské ekonomice a energetice. A to je jen začátek.
Zlatavý písek kdysi okupovaly stovky a stovky turistů užívajících si terapeutické účinky slané vody známé tím, že dokáže lidi příjemně nadnášet. Dnes je tady jen opuštěná kabina plavčíka, rezavé molo a rozbité deštníky. Pláž u kibucu Ejn Gedi je už pět let zavřená kvůli klesající hladině Mrtvého moře a nebezpečným propadům půdy.
Mnoho lidí v hospodách probírá důležitá témata, jako je politika nebo změna klimatu, jejíž existenci někteří z nich popírají. Ta přitom může ve skutečnosti zasáhnout také je tím, že je připraví o typicky nahořklou chuť jejich milovaného nápoje – piva.
Podle dvou nových oddělených studií odborníků z World Weather Attribution (WWA) a Kalifornské univerzity v Los Angeles zvýšily klimatické změny pravděpodobnost ničivých požárů, kterých jsme byli svědky začátkem ledna v jižní Kalifornii, o 35 procent.
Ledovec, který je dvakrát větší než Londýn, se nachází na kolizním kurzu s britským územím Jižní Georgie v jižním Atlantiku. Tato masivní ledová hradba o tloušťce 400 metrů ohrožuje miliony tučňáků a ploutvonožců. Vědci se obávají, že na ostrově vyhubí celé kolonie zvířat.
Velký bariérový útes u pobřeží Austrálie čelí jedné z největších krizí za poslední desetiletí. Vlivem stále se zvyšujících teplot oceánu a dalších klimatických změn dochází k rozsáhlému bělení a úhynu korálů, čímž je ohrožen nejen cenný ekosystém, ale i obrovské množství druhů živočichů a rostlin, které na něm závisejí
Evropská unie dosáhla v minulém roce důležitého milníku, když slunce poprvé vytlačilo uhlí. Podíl solární energie na výrobě elektřiny dosáhl 11 procent, zatímco uhlí zastávalo v energetickém mixu 10 procent produkce.
Hladiny oxidu uhličitého (CO2), nejvýznamnějšího skleníkového plynu oteplujícího planetu, rostly v atmosféře minulý rok rekordním tempem. Důvodem jsou obrovské emise ze spalování fosilních paliv, snížená schopnost ekosystémů tento plyn absorbovat a rozsáhlé lesní požáry.
Globální ekonomický růst se může v letech 2070 až 2090 propadnout o 50 procent, pokud světoví politici okamžitě nepřijmou opatření k dekarbonizaci společnosti a obnově přírodních ekosystémů.
Oceány hrají životně důležitou roli v ovlivňování klimatu po celém světě. Právě oceány kvůli oteplování činí globální počasí nepředvídatelnějším, extrémnějším a nebezpečnějším. Na novou studii, která varuje před rekordně rychlým oteplováním oceánů v roce 2024, upozornil server Earth.
Lesní požáry v Los Angeles jsou důsledkem klimatických změn, shodují se odborníci. Sešly se natolik vhodné podmínky, že nejsou jejich vznikem a rozsahem překvapeni, přestože jsou v tomto období a v takové intenzitě neobvyklé. Divoký oheň od úterý pustoší jižní Kalifornii. Vyžádal si už nejméně deset životů, popelem lehlo více než 10 tisíc domů.
Po dalším rekordním roce globálních teplot roste tlak na politiky, aby zintenzivnili své úsilí v boji proti klimatickým změnám. To ovšem komplikuje nově zvolený americký prezident Donald Trump a nedostatečná snaha světa se dekarbonizovat a chránit ekosystémy. Podle nejnovějších studií se planeta otepluje rychleji, než se dříve předpokládalo.
Klimatické změny způsobily zmatek v koloběhu vody na naší planetě, napsal mezinárodní tým vědců v nové zprávě Global Water Monitor Report 2024. To vede k ještě horším přírodním katastrofám, v nichž hraje voda klíčovou roli. Právě takových incidentů přibylo v posledních dvou nejteplejších letech v historii měření.
Změna klimatu ohrožuje budoucnost pěstování kávy v Keni. Sucho a nepravidelné srážky, nemoci a škůdci. Farmáři ve východoafrické zemi už tak čelí nejisté situaci kvůli chudobě a extrémně nízkým mzdám, klimatické změny však navíc mohou vést k tomu, že přijdou o živobytí a kavárny ve světě o luxusní kávu, která je považována za jednu z nejlepších na světě.
Stromy ve městech jsou extrémně důležité. Pomáhají snižovat teplo a poskytují stín chodcům v horkých dnech. Jsou považovány za zbraň proti vysokým teplotám uprostřed globálního oteplování. Vědci z Univerzity v Cambridge ve Velké Británii však v nové studii varují, že jde ve skutečnosti o dvousečnou zbraň.
Hladiny jemných částic PM2,5 překračující normy doporučované Světovou zdravotnickou organizací (WHO) spojila nová mezinárodní studie s více než jedním milionem úmrtí v Indii ročně. Výzkum upozorňuje na nebezpečí těchto částic pro globální veřejné zdraví a na nutnost zpřísnit normy pro kvalitu ovzduší.
Oblast téměř o třetinu větší než Indie se v posledních desetiletích stala trvale suchou, ukázala nová studie vědců pod záštitou Organizace spojených národů (OSN). Sucho je nevratné, ohrožuje biodiverzitu, zemědělství i lidské zdraví a má dopady na ekonomiky světa.
Vědci v nové studii zjistili, že se klima otepluje rychleji, než si mysleli, a to kvůli úbytku nízko položených oblaků. Klimatická krize podle nich může být závažnější, než ukazují současné projekce.
Arktida se poprvé ocitne bez mořského ledu ještě před rokem 2030, což je dříve, než vědci očekávali. Tento scénář je nevyhnutelný bez ohledu na to, zda se lidstvu podaří snížit emise skleníkových plynů, či nikoli.
Snaha vědců, politiků a klimatických aktivistů sjednotit svět kolem Pařížské dohody selhala. Letos vzrůst globální průměrné teploty poprvé v historii překoná 1,5 stupně Celsia. Následující desetiletí rozhodne o osudu naší planety. Jedinou cestou je úplný odklon od spalování fosilních paliv
Slíbené klimatické financování na summitu COP29 ve výši 300 miliard dolarů do roku 2035 není podle ekonomů a zástupců rozvojových zemí dostačující. Dohoda totiž nezohledňuje inflaci, která z této částky bude ukrajovat. Podle některých názorů je to málo bez ohledu na inflaci.
Světové státy se na klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Británie, OSN nebo Evropské unie jde o krok vpřed, píší média.
Klimatický summit COP29 v Ázerbájdžánu se blíží ke svému konci, nedošlo přitom ke shodě na finální podobě návrhu dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích. Konference přitom končí dnes večer, vyjednavači tak mají na dosažení pokroku jen pár hodin.
Rozhovory na COP29 uvázly na mrtvém bodě. Jednání v ázerbájdžánském Baku sice potrvají do 22. listopadu, málokdo ale věří v pokrok. Jednání o financování rozvojových zemí nejvíce ohrožených změnou klimatu se tak přelévají do summitu G20 v brazilském Riu de Janeiru.
Neshody ohledně klimatického financování rozvojových zemí, vzájemné obviňování, hostitelská země lobbující za fosilní paliva. Summity COP nemá smysl pořádat, pokud není jejich cílem postupný odklon od fosilních paliv, píšou v dopise pozorovatelé. Na COP29 se připravuje klíčový text o klimatickém financování. Ne každý ho však považuje za vyhovující.
Europoslanci dnes schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy kdekoli na světě. Posunutí platnosti o jeden rok navrhla Evropská komise po kritice ze strany firem i některých členských států. Odklad požadovala také Česká republika.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev využil svého úvodního projevu na klimatickém summitu COP29 v Baku ke kritice západních zemí za to, že odsuzují jeho národ za produkci fosilních paliv, samy je přitom od něj nakupují.
Britská ropná společnost Shell nemusí drasticky snižovat emise oxidu uhličitého (CO2), rozhodl dnes odvolací soud v Haagu. Odmítl tak stížnost ekologických aktivistů a dalších nevládních organizací. Soud v Nizozemsku před třemi lety Shellu nařídil, aby do roku 2030 snížil emise skleníkových plynů o 45 procent ve srovnání s rokem 2019. Šlo tehdy o přelomový verdikt. Shell po dnešním oznámení soudu uvedl, že je spokojen.
Další rok rekordních teplot na souši i v oceánech a extrémních projevů počasí podtrhují naléhavost klimatického summitu COP29. Ten dnes začíná v ázerbájdžánském Baku a potrvá do 22. listopadu. Konference ale čelí kontroverzi a nedůvěře.
Vítězství Donalda Trumpa může být velkou překážkou pro boj s klimatickými změnami. Klimatičtí odborníci očekávají v krátkodobém horizontu významný dopad politiky jeho administrativy na opatření v boji proti oteplování, probíhající změny už však zastavit nemůže.
Intenzivní sucho zasáhlo před prezidentskými volbami většinu amerických států kromě Aljašky, Kentucky a Havaje. Tento týden ho pociťuje více než 150 milionů lidí ve 48 amerických státech. Suchem trpí i Florida, kterou koncem září zasáhl hurikán Helene.
Nebývalé znečištění ovzduší v pákistánském městě Láhaur donutilo úřady na týden uzavřít všechny základní školy. Od pondělí bude také 50 procent kancelářských pracovníků pracovat z domova v rámci plánu „zelené výluky“.
Vrchol posvátné japonské hory Fudži je beze sněhu. Na konci října už by se přitom na něm měla vytvořit sněhová čepice. K ničemu takovému nedošlo od začátku měření v roce 1894. Podle meteorologů za to může neobvykle teplé léto a změna klimatu.
Svět se posouvá směrem k energeticky udržitelnější budoucnosti. Větrná a solární energie budou do roku 2030 zajišťovat více než polovinu objemu elektřiny. Problémem však je neukojitelná globální poptávka po elektřině, která současně tlačí svět do spalování fosilních paliv.
Změny klimatu se obává drtivá většina mladých Američanů napříč politickým spektrem, zjistila nová studie. Většina z dotázaných si přeje, aby se o klimatické krizi více hovořilo. Nový výzkum opět otevírá téma jejího dopadu na duševní zdraví a poukazuje na smýšlení mladých lidí, alespoň v USA.
Vyčerpaní migranti po dlouhých cestách bez vody a jídla umírají u americko-mexické hranice na následky horka. Americké úřady a civilní organizace posílají do oblasti lékaře a zásoby vody. Snaží se migranty procházející Mexikem identifikovat a včas se o ně postarat.
Klimatické změny mění svět a lékaři v Evropě se na to musí připravit. Exotické nemoci se stanou běžnými a zhorší se průběh běžných chronických chorob. V rámci evropské iniciativy se tomu přizpůsobí i lékařské fakulty. Do svých osnov zahrnou změnu klimatu a její dopad na veřejné zdraví.
Britská společnost BP pod vedením nového šéfa, kterým je Murray Auchincloss, opouští své klimatické závazky. Oficiálně to ještě neoznámila, médiím to ovšem sdělily tři interní zdroje obeznámené se situací. Ekologičtí aktivisté firmu kritizují za upřednostňování zisku nad planetou.
Dobrovolní hasiči v Amazonii svádějí nelítostnou bitvu s ilegálními těžaři a zemědělci, kteří prales úmyslně zapalují. Zuří tam kvůli nim nejhorší lesní požáry za poslední dvě desetiletí. Hoří stromy, rostliny i zvířata. Letos spálily už více než 62 000 kilometrů čtverečních pralesa. Informují o tom BBC a The Guardian.
Na jihozápad USA udeřily rekordně vysoké podzimní teploty, před kterými předem varovala Národní meteorologická služba (NWS). San Francisco v úterý zaznamenalo nejteplejší den v roce, Phoenix zase v pondělí. Úřady v celém regionu vydaly varování před extrémním horkem.
Americký kandidát do listopadových prezidentských voleb Donald Trump představuje kvůli svému popírání klimatických změn hrozbu pro budoucí generace. Na summitu Climate Week v New Yorku to řekl americký prezident Joe Biden, který se kandidatury vzdal ve prospěch viceprezidentky Kamaly Harris.
Nová rozsáhlá studie mezinárodního týmu klimatologů včetně českých expertů zjistila, že změna klimatu zdvojnásobila rizika prudkých srážek a nebezpečných záplav ve střední Evropě. Odborníci upozorňují, že se musíme na měnící se klima připravit. Jinak počty obětí i náklady na řešení škod porostou.
Zvláštní vyslanec pro klima John Kerry na každoročním summitu v New Yorku Climate Week NYC zkritizoval světové vlády i energetické společnosti za ignorování přelomové dohody o postupném odklonu od fosilních paliv, na níž se loni svět shodl na konferenci COP28 v Dubaji.
Úřady v pátek doporučily obyvatelům Kyjeva zdržovat se ve vnitřních prostorech a zavírat okna kvůli znečištění ovzduší. V okolí hlavního ukrajinského města se rozhořely požáry. Kyjev se dnes dostal na první místo v databázi nejznečištěnějších velkých měst aktualizované v reálném čase švýcarskou společností IQAir.
Spravedlivé zdanění vlastnictví superjachet a provozování soukromých letů mohlo podle aktivistů loni ve Spojeném království vynést státní kase dvě miliardy liber (zhruba 60 miliard korun). Upozornila na to nezisková organizace Oxfam.
Nevládní organizace Cool Earth v centrálním Peru spustila pilotní projekt zaručeného základního přijmu pro domorodce výměnou za udržitelnější život. Místním komunitám posílá peníze, aby otestovala, zda snížením chudoby odstraní podněty k odlesňování.
Jihovýchodní Evropu letos sevřel horký vzduch ze západní Afriky a Středozemního moře. Balkán zaznamenal nejvyšší teploty za více než 130 let. Klima podle místních nepřipomíná Evropu, ale spíše Afriku. Vysychají řeky a je horší úroda. Navíc celý červenec a srpen pořádně nepršelo.
Bohaté státy zastávající práva na pokojný protest kritizují ostatní země za potlačování demonstrací, samy však tvrdě zasahují proti klimatickým aktivistům. Upozorňuje na to nová zpráva zastánců lidských práv a boje proti změně klimatu z organizace Climate Rights International (CRI).
Na celém světě ubývá zdrojů pitné vody, což nakonec může vést k dalším válkám. Upozornil na to Francis Galgano, docent na katedře geografie a životního prostředí při Villanova University v Pensylvánii. Označil to za jednu z největších ekologických bezpečnostních výzev tohoto století.