Lesní požáry v Los Angeles jsou důsledkem klimatických změn, shodují se odborníci. Sešly se natolik vhodné podmínky, že nejsou jejich vznikem a rozsahem překvapeni, přestože jsou v tomto období a v takové intenzitě neobvyklé. Divoký oheň od úterý pustoší jižní Kalifornii. Vyžádal si už nejméně deset životů, popelem lehlo více než 10 tisíc domů.
Po dalším rekordním roce globálních teplot roste tlak na politiky, aby zintenzivnili své úsilí v boji proti klimatickým změnám. To ovšem komplikuje nově zvolený americký prezident Donald Trump a nedostatečná snaha světa se dekarbonizovat a chránit ekosystémy. Podle nejnovějších studií se planeta otepluje rychleji, než se dříve předpokládalo.
Globální ekonomický růst se může v letech 2070 až 2090 propadnout o 50 procent, pokud světoví politici okamžitě nepřijmou opatření k dekarbonizaci společnosti a obnově přírodních ekosystémů.
Globální ekonomický růst se může v letech 2070 až 2090 propadnout o 50 procent, pokud světoví politici okamžitě nepřijmou opatření k dekarbonizaci společnosti a obnově přírodních ekosystémů.
Losangeleští hasiči jsou po šesti dnech v kritické fázi boje proti požárům. Hlásí sice pokrok, úřady však znepokojují meteorologické předpovědi povětrnostních podmínek na tento týden. Počet obětí stoupl na nejméně 24, desítky lidí se pohřešují a tisíce domů lehly popelem.
Oceány hrají životně důležitou roli v ovlivňování klimatu po celém světě. Právě oceány kvůli oteplování činí globální počasí nepředvídatelnějším, extrémnějším a nebezpečnějším. Na novou studii, která varuje před rekordně rychlým oteplováním oceánů v roce 2024, upozornil server Earth.
Lesní požáry v Los Angeles jsou důsledkem klimatických změn, shodují se odborníci. Sešly se natolik vhodné podmínky, že nejsou jejich vznikem a rozsahem překvapeni, přestože jsou v tomto období a v takové intenzitě neobvyklé. Divoký oheň od úterý pustoší jižní Kalifornii. Vyžádal si už nejméně deset životů, popelem lehlo více než 10 tisíc domů.
Po dalším rekordním roce globálních teplot roste tlak na politiky, aby zintenzivnili své úsilí v boji proti klimatickým změnám. To ovšem komplikuje nově zvolený americký prezident Donald Trump a nedostatečná snaha světa se dekarbonizovat a chránit ekosystémy. Podle nejnovějších studií se planeta otepluje rychleji, než se dříve předpokládalo.
Oceány hrají životně důležitou roli v ovlivňování klimatu po celém světě. Právě oceány kvůli oteplování činí globální počasí nepředvídatelnějším, extrémnějším a nebezpečnějším. Na novou studii, která varuje před rekordně rychlým oteplováním oceánů v roce 2024, upozornil server Earth.
Klimatické změny způsobily zmatek v koloběhu vody na naší planetě, napsal mezinárodní tým vědců v nové zprávě Global Water Monitor Report 2024. To vede k ještě horším přírodním katastrofám, v nichž hraje voda klíčovou roli. Právě takových incidentů přibylo v posledních dvou nejteplejších letech v historii měření.
Změna klimatu ohrožuje budoucnost pěstování kávy v Keni. Sucho a nepravidelné srážky, nemoci a škůdci. Farmáři ve východoafrické zemi už tak čelí nejisté situaci kvůli chudobě a extrémně nízkým mzdám, klimatické změny však navíc mohou vést k tomu, že přijdou o živobytí a kavárny ve světě o luxusní kávu, která je považována za jednu z nejlepších na světě.
Stromy ve městech jsou extrémně důležité. Pomáhají snižovat teplo a poskytují stín chodcům v horkých dnech. Jsou považovány za zbraň proti vysokým teplotám uprostřed globálního oteplování. Vědci z Univerzity v Cambridge ve Velké Británii však v nové studii varují, že jde ve skutečnosti o dvousečnou zbraň.
Hladiny jemných částic PM2,5 překračující normy doporučované Světovou zdravotnickou organizací (WHO) spojila nová mezinárodní studie s více než jedním milionem úmrtí v Indii ročně. Výzkum upozorňuje na nebezpečí těchto částic pro globální veřejné zdraví a na nutnost zpřísnit normy pro kvalitu ovzduší.
Oblast téměř o třetinu větší než Indie se v posledních desetiletích stala trvale suchou, ukázala nová studie vědců pod záštitou Organizace spojených národů (OSN). Sucho je nevratné, ohrožuje biodiverzitu, zemědělství i lidské zdraví a má dopady na ekonomiky světa.
Vědci v nové studii zjistili, že se klima otepluje rychleji, než si mysleli, a to kvůli úbytku nízko položených oblaků. Klimatická krize podle nich může být závažnější, než ukazují současné projekce.
Arktida se poprvé ocitne bez mořského ledu ještě před rokem 2030, což je dříve, než vědci očekávali. Tento scénář je nevyhnutelný bez ohledu na to, zda se lidstvu podaří snížit emise skleníkových plynů, či nikoli.
Snaha vědců, politiků a klimatických aktivistů sjednotit svět kolem Pařížské dohody selhala. Letos vzrůst globální průměrné teploty poprvé v historii překoná 1,5 stupně Celsia. Následující desetiletí rozhodne o osudu naší planety. Jedinou cestou je úplný odklon od spalování fosilních paliv
Slíbené klimatické financování na summitu COP29 ve výši 300 miliard dolarů do roku 2035 není podle ekonomů a zástupců rozvojových zemí dostačující. Dohoda totiž nezohledňuje inflaci, která z této částky bude ukrajovat. Podle některých názorů je to málo bez ohledu na inflaci.
Světové státy se na klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Británie, OSN nebo Evropské unie jde o krok vpřed, píší média.
Klimatický summit COP29 v Ázerbájdžánu se blíží ke svému konci, nedošlo přitom ke shodě na finální podobě návrhu dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích. Konference přitom končí dnes večer, vyjednavači tak mají na dosažení pokroku jen pár hodin.
Rozhovory na COP29 uvázly na mrtvém bodě. Jednání v ázerbájdžánském Baku sice potrvají do 22. listopadu, málokdo ale věří v pokrok. Jednání o financování rozvojových zemí nejvíce ohrožených změnou klimatu se tak přelévají do summitu G20 v brazilském Riu de Janeiru.
Neshody ohledně klimatického financování rozvojových zemí, vzájemné obviňování, hostitelská země lobbující za fosilní paliva. Summity COP nemá smysl pořádat, pokud není jejich cílem postupný odklon od fosilních paliv, píšou v dopise pozorovatelé. Na COP29 se připravuje klíčový text o klimatickém financování. Ne každý ho však považuje za vyhovující.
Europoslanci dnes schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy kdekoli na světě. Posunutí platnosti o jeden rok navrhla Evropská komise po kritice ze strany firem i některých členských států. Odklad požadovala také Česká republika.
Klimatické změny způsobily zmatek v koloběhu vody na naší planetě, napsal mezinárodní tým vědců v nové zprávě Global Water Monitor Report 2024. To vede k ještě horším přírodním katastrofám, v nichž hraje voda klíčovou roli. Právě takových incidentů přibylo v posledních dvou nejteplejších letech v historii měření.
Změna klimatu ohrožuje budoucnost pěstování kávy v Keni. Sucho a nepravidelné srážky, nemoci a škůdci. Farmáři ve východoafrické zemi už tak čelí nejisté situaci kvůli chudobě a extrémně nízkým mzdám, klimatické změny však navíc mohou vést k tomu, že přijdou o živobytí a kavárny ve světě o luxusní kávu, která je považována za jednu z nejlepších na světě.
Stromy ve městech jsou extrémně důležité. Pomáhají snižovat teplo a poskytují stín chodcům v horkých dnech. Jsou považovány za zbraň proti vysokým teplotám uprostřed globálního oteplování. Vědci z Univerzity v Cambridge ve Velké Británii však v nové studii varují, že jde ve skutečnosti o dvousečnou zbraň.
Hladiny jemných částic PM2,5 překračující normy doporučované Světovou zdravotnickou organizací (WHO) spojila nová mezinárodní studie s více než jedním milionem úmrtí v Indii ročně. Výzkum upozorňuje na nebezpečí těchto částic pro globální veřejné zdraví a na nutnost zpřísnit normy pro kvalitu ovzduší.
Oblast téměř o třetinu větší než Indie se v posledních desetiletích stala trvale suchou, ukázala nová studie vědců pod záštitou Organizace spojených národů (OSN). Sucho je nevratné, ohrožuje biodiverzitu, zemědělství i lidské zdraví a má dopady na ekonomiky světa.
Vědci v nové studii zjistili, že se klima otepluje rychleji, než si mysleli, a to kvůli úbytku nízko položených oblaků. Klimatická krize podle nich může být závažnější, než ukazují současné projekce.
Arktida se poprvé ocitne bez mořského ledu ještě před rokem 2030, což je dříve, než vědci očekávali. Tento scénář je nevyhnutelný bez ohledu na to, zda se lidstvu podaří snížit emise skleníkových plynů, či nikoli.
Snaha vědců, politiků a klimatických aktivistů sjednotit svět kolem Pařížské dohody selhala. Letos vzrůst globální průměrné teploty poprvé v historii překoná 1,5 stupně Celsia. Následující desetiletí rozhodne o osudu naší planety. Jedinou cestou je úplný odklon od spalování fosilních paliv
Slíbené klimatické financování na summitu COP29 ve výši 300 miliard dolarů do roku 2035 není podle ekonomů a zástupců rozvojových zemí dostačující. Dohoda totiž nezohledňuje inflaci, která z této částky bude ukrajovat. Podle některých názorů je to málo bez ohledu na inflaci.
Světové státy se na klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Británie, OSN nebo Evropské unie jde o krok vpřed, píší média.
Klimatický summit COP29 v Ázerbájdžánu se blíží ke svému konci, nedošlo přitom ke shodě na finální podobě návrhu dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích. Konference přitom končí dnes večer, vyjednavači tak mají na dosažení pokroku jen pár hodin.
Rozhovory na COP29 uvázly na mrtvém bodě. Jednání v ázerbájdžánském Baku sice potrvají do 22. listopadu, málokdo ale věří v pokrok. Jednání o financování rozvojových zemí nejvíce ohrožených změnou klimatu se tak přelévají do summitu G20 v brazilském Riu de Janeiru.
Neshody ohledně klimatického financování rozvojových zemí, vzájemné obviňování, hostitelská země lobbující za fosilní paliva. Summity COP nemá smysl pořádat, pokud není jejich cílem postupný odklon od fosilních paliv, píšou v dopise pozorovatelé. Na COP29 se připravuje klíčový text o klimatickém financování. Ne každý ho však považuje za vyhovující.
Europoslanci dnes schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy kdekoli na světě. Posunutí platnosti o jeden rok navrhla Evropská komise po kritice ze strany firem i některých členských států. Odklad požadovala také Česká republika.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev využil svého úvodního projevu na klimatickém summitu COP29 v Baku ke kritice západních zemí za to, že odsuzují jeho národ za produkci fosilních paliv, samy je přitom od něj nakupují.
Britská ropná společnost Shell nemusí drasticky snižovat emise oxidu uhličitého (CO2), rozhodl dnes odvolací soud v Haagu. Odmítl tak stížnost ekologických aktivistů a dalších nevládních organizací. Soud v Nizozemsku před třemi lety Shellu nařídil, aby do roku 2030 snížil emise skleníkových plynů o 45 procent ve srovnání s rokem 2019. Šlo tehdy o přelomový verdikt. Shell po dnešním oznámení soudu uvedl, že je spokojen.
Další rok rekordních teplot na souši i v oceánech a extrémních projevů počasí podtrhují naléhavost klimatického summitu COP29. Ten dnes začíná v ázerbájdžánském Baku a potrvá do 22. listopadu. Konference ale čelí kontroverzi a nedůvěře.
Vítězství Donalda Trumpa může být velkou překážkou pro boj s klimatickými změnami. Klimatičtí odborníci očekávají v krátkodobém horizontu významný dopad politiky jeho administrativy na opatření v boji proti oteplování, probíhající změny už však zastavit nemůže.
Intenzivní sucho zasáhlo před prezidentskými volbami většinu amerických států kromě Aljašky, Kentucky a Havaje. Tento týden ho pociťuje více než 150 milionů lidí ve 48 amerických státech. Suchem trpí i Florida, kterou koncem září zasáhl hurikán Helene.
Nebývalé znečištění ovzduší v pákistánském městě Láhaur donutilo úřady na týden uzavřít všechny základní školy. Od pondělí bude také 50 procent kancelářských pracovníků pracovat z domova v rámci plánu „zelené výluky“.
Vrchol posvátné japonské hory Fudži je beze sněhu. Na konci října už by se přitom na něm měla vytvořit sněhová čepice. K ničemu takovému nedošlo od začátku měření v roce 1894. Podle meteorologů za to může neobvykle teplé léto a změna klimatu.
Svět se posouvá směrem k energeticky udržitelnější budoucnosti. Větrná a solární energie budou do roku 2030 zajišťovat více než polovinu objemu elektřiny. Problémem však je neukojitelná globální poptávka po elektřině, která současně tlačí svět do spalování fosilních paliv.
Změny klimatu se obává drtivá většina mladých Američanů napříč politickým spektrem, zjistila nová studie. Většina z dotázaných si přeje, aby se o klimatické krizi více hovořilo. Nový výzkum opět otevírá téma jejího dopadu na duševní zdraví a poukazuje na smýšlení mladých lidí, alespoň v USA.
Vyčerpaní migranti po dlouhých cestách bez vody a jídla umírají u americko-mexické hranice na následky horka. Americké úřady a civilní organizace posílají do oblasti lékaře a zásoby vody. Snaží se migranty procházející Mexikem identifikovat a včas se o ně postarat.
Klimatické změny mění svět a lékaři v Evropě se na to musí připravit. Exotické nemoci se stanou běžnými a zhorší se průběh běžných chronických chorob. V rámci evropské iniciativy se tomu přizpůsobí i lékařské fakulty. Do svých osnov zahrnou změnu klimatu a její dopad na veřejné zdraví.
Britská společnost BP pod vedením nového šéfa, kterým je Murray Auchincloss, opouští své klimatické závazky. Oficiálně to ještě neoznámila, médiím to ovšem sdělily tři interní zdroje obeznámené se situací. Ekologičtí aktivisté firmu kritizují za upřednostňování zisku nad planetou.
Dobrovolní hasiči v Amazonii svádějí nelítostnou bitvu s ilegálními těžaři a zemědělci, kteří prales úmyslně zapalují. Zuří tam kvůli nim nejhorší lesní požáry za poslední dvě desetiletí. Hoří stromy, rostliny i zvířata. Letos spálily už více než 62 000 kilometrů čtverečních pralesa. Informují o tom BBC a The Guardian.
Na jihozápad USA udeřily rekordně vysoké podzimní teploty, před kterými předem varovala Národní meteorologická služba (NWS). San Francisco v úterý zaznamenalo nejteplejší den v roce, Phoenix zase v pondělí. Úřady v celém regionu vydaly varování před extrémním horkem.
Americký kandidát do listopadových prezidentských voleb Donald Trump představuje kvůli svému popírání klimatických změn hrozbu pro budoucí generace. Na summitu Climate Week v New Yorku to řekl americký prezident Joe Biden, který se kandidatury vzdal ve prospěch viceprezidentky Kamaly Harris.
Nová rozsáhlá studie mezinárodního týmu klimatologů včetně českých expertů zjistila, že změna klimatu zdvojnásobila rizika prudkých srážek a nebezpečných záplav ve střední Evropě. Odborníci upozorňují, že se musíme na měnící se klima připravit. Jinak počty obětí i náklady na řešení škod porostou.
Zvláštní vyslanec pro klima John Kerry na každoročním summitu v New Yorku Climate Week NYC zkritizoval světové vlády i energetické společnosti za ignorování přelomové dohody o postupném odklonu od fosilních paliv, na níž se loni svět shodl na konferenci COP28 v Dubaji.
Úřady v pátek doporučily obyvatelům Kyjeva zdržovat se ve vnitřních prostorech a zavírat okna kvůli znečištění ovzduší. V okolí hlavního ukrajinského města se rozhořely požáry. Kyjev se dnes dostal na první místo v databázi nejznečištěnějších velkých měst aktualizované v reálném čase švýcarskou společností IQAir.
Spravedlivé zdanění vlastnictví superjachet a provozování soukromých letů mohlo podle aktivistů loni ve Spojeném království vynést státní kase dvě miliardy liber (zhruba 60 miliard korun). Upozornila na to nezisková organizace Oxfam.
Nevládní organizace Cool Earth v centrálním Peru spustila pilotní projekt zaručeného základního přijmu pro domorodce výměnou za udržitelnější život. Místním komunitám posílá peníze, aby otestovala, zda snížením chudoby odstraní podněty k odlesňování.
Jihovýchodní Evropu letos sevřel horký vzduch ze západní Afriky a Středozemního moře. Balkán zaznamenal nejvyšší teploty za více než 130 let. Klima podle místních nepřipomíná Evropu, ale spíše Afriku. Vysychají řeky a je horší úroda. Navíc celý červenec a srpen pořádně nepršelo.
Bohaté státy zastávající práva na pokojný protest kritizují ostatní země za potlačování demonstrací, samy však tvrdě zasahují proti klimatickým aktivistům. Upozorňuje na to nová zpráva zastánců lidských práv a boje proti změně klimatu z organizace Climate Rights International (CRI).
Na celém světě ubývá zdrojů pitné vody, což nakonec může vést k dalším válkám. Upozornil na to Francis Galgano, docent na katedře geografie a životního prostředí při Villanova University v Pensylvánii. Označil to za jednu z největších ekologických bezpečnostních výzev tohoto století.
Úřady v Řecku nechaly vesnici Kallio zatopit koncem 70 let. Tam, kde se tyčil kostel obklopený domy, byla nádrž zásobující Atény pitnou vodou. Nyní, po téměř 50 letech, se začínají obrysy města zase objevovat, jak hladina nádrže kvůli horku klesá. Řecko je jedním z evropských států nejtvrději zasažených extrémními vlnami veder.
Tichomoří je nejohroženějším regionem světa klimatickými změnami a vzestupem mořské hladiny, přestože se na nich nepodílí. Nakonec si však stoupající moře přijde pro nás pro všechny. S takovým varováním přišel generální tajemník OSN António Guterres.
Ochránci přírody obvinili australskou vládu, že se snaží zamést pod koberec skutečnost o špatném stavu Velkého bariérového útesu. Novou zprávu o stavu největšího živého ekosystému světa zveřejnilo ministerstvo životního prostředí potichu v pátek pozdě odpoledne.
Kvůli výstavbě obří továrny firmy Tesla nedaleko Berlína bylo vykáceno odhadem půl milionu stromů. Vyplývá to ze satelitních snímků pořízených nad kontroverzní stavbou, informoval dnes zpravodajský server The Guardian.
Podle nové studie zadané Evropskou komisí do konce století v Evropě prudce vzroste počet úmrtí na nemoci spojené s extrémním horkem. Jako nejohroženější státy výzkumníci vybrali Španělsko, Itálii, Řecko a Francii. Výzkum zdůrazňuje, jak důležité je splnit stanovené klimatické cíle.
Klimatické změny, znečištění a nadměrné užívání vody – Balchaš, druhé největší jezero střední Asie, nacházející se v Kazachstánu, čelí ekologické krizi. Z dříve bohatého ekosystému se stává toxická bažina bez života. Žilo zde mnoho druhů ryb, to je ale již minulostí.
Ve vyspělých zemích s tekoucí pitnou vodou je snadné zapomenout, že čistá voda z kohoutku není pro velkou část planety samozřejmostí. Nová studie zjistila, že přístup k čisté pitné vodě nemá více než polovina světové populace.
Američtí vědci geneticky upravili dřevo na udržitelnější „superdřevo“ schopné ukládat více oxidu uhličitého (CO2) a bojovat tak proti oteplování. Současně tento materiál nepředstavuje takovou emisní zátěž při zpracovávání, jako konvenční, chemicky ošetřené dřevo.
Vědci objevili několik druhů hub rozkládajících plasty. Označili je za záblesk naděje v boji proti znečištění plastovým odpadem, nikoli však za řešení. Musíme v prvé řadě zabránit přívalu potravinových obalů, sáčků a dalšího obtížně rozložitelného materiálu do životního prostředí.
Požáry na západě Spojených států letos spalují i lesy, které měly po několik desetiletí zůstat netknuté na základě systému emisních povolenek státu Kalifornie. Upozornila na to nezisková výzkumná skupina CarbonPlan, informovaly web Politico či deník Financial Times (FT). Podle výzkumníků zatím shořelo na 300 kilometrů čtverečních lesů, které měly vyvažovat kalifornské emise skleníkových plynů.
Moderní letadla jsou šetrnější k životnímu prostředí než ta starší. Přesto přispívají ke globálnímu oteplování více, než se dosud myslelo, ukázala studie britských vědců z Imperial College London. Mají sice menší uhlíkovou stopu, ale přispívat ke globálnímu oteplování mohou podle výsledků prostřednictvím kondenzačních stop.
Rusko vede konvenční válku na Ukrajině a proti Evropě vedlo hybridní energetickou válku. Ale selhalo. Evropská unie (EU) již není na fosilních palivech závislá jako před začátkem konfliktu. Ukázala to analýza think-tanku Ember. Blok je na cestě k trvalé energetické udržitelnosti.
Představitelé Paříže a organizátoři olympijských her podle serveru Euronews doufají, že triatlonisté inspirují veřejnost ke koupání v ikonické řece Seině. Problém však spočívá v jejím znečištění. Právě nebezpečné koncentrace bakterií vedly k odkladu úterního závodu na středu.
Mikrobi v kůře stromů hrají klíčovou roli při odstraňování metanu z atmosféry. Stromy jsou tedy v boji proti klimatickým změnám ještě důležitější, než jsme si mysleli.
Vysoké teploty mohou ohrozit tradiční model masového cestovního ruchu ve Španělsku. Sdělil to vedoucí oddělení zdraví a klimatických změn na španělském ministerstvu zdravotnictví Héctor Tejero. Nejde přitom jen o problém jihoevropské země.
Představte si větrnou turbínu, která dokáže nejen odolat těm nejdestruktivnějším hurikánům, ale dokonce umí využít sílu těchto nepředvídatelných bouří k výrobě elektřiny. Čína vyrobila dokonce dvě takové mega-turbíny. Umístila je na masivní plovoucí betonovou platformu v přístavu města Kanton.
Více než týden poté, co se Texasem prohnal hurikán Beryl, stále zůstávají desítky tisíc lidí bez elektřiny. Tento problém je více než pouhou nepříjemností, americký stát totiž začátkem týdne zasáhlo extrémní vedro a meteorologové očekávají vysoké teploty i v následujících dnech. Lidé bez proudu nemají přístup ke klimatizaci a z jejich domů se stávají horké pasti.
Techničtí giganti Google a Microsoft spotřebovali během roku 2023 každý 24 TWh elektřiny, čímž překonali spotřebu více než 100 zemí. Tato informace vychází z výzkumu, který sdílel Michael Thomas na platformě X.
Jemné částice snižují podle studie šance na narození živého dítěte po in vitro vertilizaci (IVF, oplodnění mimo lidské tělo). Jedná se o další výzkum, jenž přispívá k řadě důkazů o škodlivosti znečištění ovzduší na lidskou reprodukci.
Ve fabrice v provincii Zhejiang na východním pobřeží Číny se na podlaze dílny hromadí dvě kopy odhozeného bavlněného oblečení a ložního prádla, volně oddělené na tmavé a světlé barvy. Z hromad vyčnívají rukávy bund, límce a značkové štítky, zatímco pracovníci vkládají oděvy do drticích strojů.
Extrémní vlny veder zasáhly v roce 2024 celou planetu. V současnosti spalují vysoké teploty většinu oblastí ve Spojených státech a v Evropě. Dvojice klimatických expertů přitom v článku varovala, že letošní léto může být jedním z nejchladnějších.
Lesní požáry jsou častější, intenzivnější a větší, zjistila nová studie. Za dvacet let se podle ní množství extrémních lesních požárů více než zdvojnásobilo, klimatické změny pro ně totiž vytvářejí ideální podmínky. Divoký oheň ohrožuje přírodu, ale i lidi a infrastrukturu.