Americký prezident Donald Trump věří, že Spojené státy díky jeho clům zbohatnou. Podle ekonomů má ale přehnaná očekávání. Konečná částka by sice mohla mít výrazný vliv na americkou ekonomiku a mohla by pomoci snížit vládní dluh i daně, nebude však ani zdaleka tak vysoká, jak očekává Bílý dům. Důvodem jsou dopady na americkou ekonomiku, firmy a mezinárodní společenství i obchod. Informuje o tom CNBC a další servery.
Obchodní poradce Bílého domu Peter Navarro odhaduje, že cla přinesou státní kase ročně zhruba 600 miliard dolarů s tím, že za 10 let to bude 6 bilionů dolarů. Tarify zatěžující automobilový průmysl by k tomu podle něj ročně přidaly 100 miliard dolarů. Svou prognózu představil ve vysílání stanice Fox News před středečním oznámení recipročních cel.
Tariffs will likely raise much less money than White House projects, economists say https://t.co/b691w8XavH
— CNBC (@CNBC) April 1, 2025
Ekonomové nicméně očekávají mnohem nižší příjmy ze zdanění zahraničního dovozu na americký trh. Zhruba 600 až 700 miliard ročně je absolutně nereálné, tvrdí například ekonom Mark Zandi z Moody’s. „Pokud se dostanou na 100 až 200 miliard, budou mít velké štěstí,“ dodal.
Existuje značná nejistota ohledně plánovaných tarifů. Reciproční cla mají zohlednit zdanění amerického dovozu v každé zemi a vyvážit obchodní nerovnováhu mezi USA a daným státem, což znamená, že cla by se lišila případ od případu. Bílý dům však podle úterní zprávy The Washington Post zvažuje clo ve výši 20 procent. Jak ekonomové upozorňují, tato výše odpovídá prognóze Navarra.
USA dovezly v roce 2024 zboží v celkové hodnotě 3,3 bilionu dolarů. Uplatnění 20procentního cla na všechny tyto dovozy by přineslo státní kase ročně 660 miliard dolarů. „To je téměř jistě mentální matematika, kterou Navarro dělá,“ myslí si Ernie Tedeschi, ředitel ekonomického výzkumu v The Budget Lab at Yale s tím, že jeho prognóza nebere v potaz dopady na americkou ekonomiku, mezinárodní obchod a nezohledňuje ani odvetné kroky ze strany ostatních zemí či dobu trvání platnosti cel.
Tarify pustí americké ekonomice žilou
Když Tedeschi vzal 20procentní clo a zohlednil všechny tyto faktory, vyšel mu roční příjem 250 miliard dolarů (2,5 bilionu dolarů za deset let). Samozřejmě lze dosáhnout mnohem astronomičtějších částek, avšak výrazně vyššími celními sazbami. Clo ve výši 50 procent by ročně přineslo státní kase asi 780 miliard dolarů. I to je ale značně optimistické hodnocení, nezohledňuje totiž dopady, jako je rostoucí inflace, zpomalující americká ekonomika a odvetná opatření protistran.
Tarify zvýší ceny základního zboží pro spotřebitele v USA. Ti budou logicky nakupovat menší objemy zahraničního zboží, což znamená slabší poptávku a méně dovozů – a tedy i klesající zisky z daní uvalených na zahraniční export. Pokud američtí dovozci nepřenesou rostoucí náklady na spotřebitele, budou finančně krvácet. Pokud tak učiní, jejich zákazníci přestanou utrácet, což jim opět sníží zisky. Americké firmy pak mohou přejít k propouštění. Poškodí je navíc odvetná opatření zemí.
Stanice NBC10 Philadelphia upozorňuje, že Američanům podraží i služby. Když například zdraží farmaceutika, lidé to pocítí u lékařů a v nemocnicích. „Pokud nasadíte 20procentní sazbu, dostanete se do prudké recese, a to podkope vaši fiskální situaci,“ varuje Zandi.
Podle ekonomů je také šance, že bude docházet k úlevám pro konkrétní země, průmyslová odvětví nebo produkty. Trumpova administrativa by také mohla nasměrovat příjmy z cel na pomoc americkým společnostem, které se ocitly kvůli obchodní válce v problémech, jak tomu bylo během její předchozí vlády. Tohle všechno hraje roli ve finální výši příjmů z tarifů.
Cla budou mít navíc krátkou životnost. Lze je snadno rušit exekutivními příkazy, stejně jako zavádět, ať už samotným Trumpem, nebo příštím prezidentem. Krátká životnost sníží jejich potenciální dopad na příjmy. „Je nulová pravděpodobnost, že tato cla budou trvat 10 let,“ upozornil Zandi. „Pokud vydrží do příštího roku, byli bychom velmi překvapeni,“ podotkl.
Trump oznámí reciproční cla ve středu, tedy dnes v den „osvobození Ameriky“ a její ekonomiky. Toho, co na dnešní den prezident chystá, se děsí i někteří republikáni. Sám ale nedávno přiznal, že cla nebudou tak vysoká, jak si mnozí myslí.
Dle průzkumů si může vysokými cly uškodit. Podle jednoho nedávného (a nebyl jediný) totiž Američanům vadí, že se Trump příliš zaměřuje na obchodní válku, místo aby dostál svému slibu snížit inflaci a zlepšit finanční situaci občanů. A obchodní válku zaplatí právě oni.