O dopadech zastavení tranzitu ruského plynu do Evropy přes ukrajinské území bude v pátek na svém mimořádném zasedání jednat pracovní skupina pro energetiku v rámci Rady EU, tedy experti z příslušných ministerstev zemí EU či ze Stálých zastoupení při Evropské unii. Jednání pracovní skupiny, která je přípravným orgánem Rady EU, se uskuteční prostřednictvím videokonference. Před drastickými dopady zastavení tranzitu plynu varoval zejména slovenský premiér Robert Fico. Podle zdrojů ČTK by se měla příští týden v úterý konat i schůzka zástupců Slovenska, Evropské komise a Ukrajiny.
Ukrajina 1. ledna podle očekávání zastavila tranzit ruského plynu do Evropy přes své území. Stalo se tak po ukončení pětiletého kontraktu mezi ukrajinskou společností Naftohaz a ruským Gazpromem. Kyjev svůj krok odůvodnil ukrajinskou národní bezpečností, protože Moskva prodejem surovin částečně financuje své válečné tažení proti Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico varoval před „drastickými dopady“ přerušení tranzitu na celou EU, jako vítězství ho naopak přivítal polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovoří o jedné z největších porážek Moskvy. Čeští představitelé soudí, že ukrajinský krok nebude mít vliv na Česko a že se negativně projeví hlavně na Slovensku.
O dopadech zastavení tranzitu ruského plynu do #EU přes Ukrajinu bude v pátek mimořádně jednat pracovní skupina Rady EU pro energetiku. Podle zdrojů ČTK by se měla příští týden v úterý konat i schůzka zástupců Slovenska, Evropské komise a Ukrajiny.https://t.co/9aMBMWSxhm
— EURACTIV.cz (@EURACTIV_cz) January 2, 2025
Evropská komise hned ve středu uvedla, že „zastavení dodávek přes Ukrajinu je situace, která se očekávala“ a „EU je na ni připravená“. Plynárenská infrastruktura v sedmadvacítce je natolik flexibilní, aby plyn pro střední a východní Evropu odjinud než z Ruska dovedla alternativními cestami, dodala komise.
Také slovenské ministerstvo hospodářství již dříve ujistilo, že Slovensko je na zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu připravené. „O tranzitu plynu přes území Ukrajiny jsme dlouhodobě jednali i na společných zasedáních slovenské a ukrajinské vlády, stejně tak proběhla i jednání s ruskou stranou. Existuje několik alternativ, o kterých jsme jednali. Ukrajina se však rozhodla učinit jednostranný krok, který poškodí i Slovensko,“ uvedlo ve svém prohlášení slovenské ministerstvo. „Zároveň chci všechny lidi i firmy na Slovensku ujistit, že jsme na tento scénář připraveni a aktuálně na Slovensku nehrozí nedostatek plynu,“ uvedla místopředsedkyně slovenské vlády a ministryně hospodářství Denisa Saková.
Slovensko je podle ministerstva na zastavení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu technicky dobře připravené. Státní společnost SPP (Slovenský plynárenský průmysl) má v podzemních zásobnících uskladněných o 20 procent více plynu než před rokem.
Zastavení tranzitu ruského plynu z východu bude mít hlavně přímé finanční dopady na Slovensko, dodalo slovenské ministerstvo hospodářství. Pouze na poplatcích za tranzit plynu, který bude proudit ze západu a ne z východu, zaplatí plynárenské společnosti na Slovensku o zhruba 177 milionů eur (4,5 miliardy Kč) více. Tento odhad již přitom počítá s nižšími náklady o přibližně 90 milionů, které byly odstraněny zrušením německého poplatku za plnění zásobníků. O další desítky milionů eur přijde Slovensko tím, že přestane vybírat poplatky za tranzit plynu do třetích zemí.
Slovenský premiér napsal 29. prosince otevřený dopis předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové. „Je nezpochybnitelné, že jednostranné rozhodnutí ukrajinského prezidenta bude mít výrazný negativní dopad na naše společné evropské úsilí držet krok s prudce se rozvíjejícími zeměmi světa. Není mi známo, zda vágní přístup Evropské komise a většiny členských zemí vychází z toho, že ekonomické dopady přerušení tranzitu ruského plynu nebo jiného plynu přes Ukrajinu nebyly odborně analyzovány vůbec a celá věc byla posouzena pouze ideologicky, nebo zda taková analýza byla provedena, ale nebyla otevřeně prodiskutovaná s členskými státy a dopady rozhodnutí ukrajinského prezidenta na evropskou ekonomiku jsou podceňovány,“ napsal Fico.
Dodal, že zastavení tranzitu přes Ukrajinu bude stát evropské občany, podniky a infrastrukturu desítky miliard eur ročně, Ukrajinu téměř 800 milionů eur. Ztráta způsobená Ruské federaci bude přitom představovat pouze kolem dvou miliard eur, dodal Fico. Costu a von der Leyenovou „jménem Slovenské republiky, ale především jménem celé Evropské unie“ požádal, aby této bezprecedentní situaci „věnovali patřičnou pozornost a připisovali jí urgentní důležitost“.
